Syn Kazanův
James Oliver Curwood
Vlčák Kazan série
< 2. díl
Pokračování příběhu Vlčák Kazan. Příběh syna Kazana a Šedé Vlčice od štěněte-vlčete až do dospělosti. Nádherná kanadská příroda.
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1928 , Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelskéOriginální název:
Baree, Son of Kazan, 1923
více info...
Přidat komentář
Stejně nádherná kniha, jako Vlčák Kazan. A i tato se pochopitelně zařadila mezi mé nejmilejší a nejoblíbenější!
Opět krásně popsaná příroda a souboje mezi zvířaty. I zde nechybí smutnější chvíle, ovšem hlavní je, že většina z nich je s dobrým koncem.
Věřím, že i díky takovýmto příběhům, si děti vytvoří přátelský a láskyplný vztah ke všemu živému.
Autora jsem hned po knize Vlčák Kazan zařadil mezi oblíbené a vyhledám si i ostatní jeho knihy.
Všem mohu jen a jen doporučit! :-)
Čtenářko Paj-Inko - ty okolnosti, za kterých Barí opustil svůj domov a rodiče, když byl ještě velmi malý, jsou správně popsané. I to umístění jezera bobrů. Chce to se jen lépe soustředit na příběh a sama zjistíte, že to tak opravdu je ;-)
(SPOILER)
Barí jako malé vlče svedl souboj se sovičkou a při boji spadl do řeky, která ho odnesla daleko od domova. Barí se musel naučit žít sám, z vlčích smeček ho vypudili, protože měl černý kožich.
Barího se později ujala poloindiánská dívka Vrbice, u které se mu moc líbilo. Na Vrbici má ale zálusk McTaggart, jenomže McTaggart je zlý, Vrbice ho nechce a Barí ho také nesnáší.
Přišla mi velice vtipná část, kde šel McTaggart za Vrbicí, aby od ní zjistil, jestli s ním chce žít. Když za Vrbicí poté přišel její táta a ptal se jí, jestli už odpověděla, tak mu se smíchem sdělila, že mu už odpověděla. Shodila McTaggarta do tůňky :)
Četla jsem i předchozí díl, Vlčáka Kazana, ale tento díl se mi líbil ještě více.
Četla jsem tenhle díl hned po Kazanovi a na začátku mě hrozně štvalo, že v něm Barí opustil své rodiče za úplně jiných okolností než v první knize. Ani vznik a umístění Bobřího jezera mi nesedí. Rozptyloval mě i náhlý výskyt indiánských slov. Ale když se od toho oprostíte, je Barího příběh stejně hluboký, drsný a dojemný jako Kazanův.
Jedna z těch nejoblíbenějších dobrodružných knih dětství, která neztrácí svoje kouzlo. Krásně popsaná dobrodružství syna jednoho divokého polovlka ani nepočítám, kolikrát mi prošla rukama - 85 %
Neskutecne krasne dobrodruzstvi, ktere vzeslo z pera Curwooda. Daroval mi kamarada, se kterym bylo radost toulat se prirodou a poznavat svet. Ovlivnil moje myslenky a daroval mi krasnou vzpominku.
I tuto knížku jsem coby dítě louskala, ale opět, připadala mi moc smutná. Nemám ráda, když se zvířatům jakkoliv ubližuje.
Knihu Syn Kazanův jsem v dětství miloval stejně jako první díl Vlčák Kazan,možná snad ještě o něco víc.Hlavně tu část ,když Barí byl mládětem,jeho setkání s bobry a Umsikem a pod..Obě knihy jsem četl mnohokrát jako další oblíbené od Curwooda:Král šedých medvědů,Kočovníci severu,Muži statečných srdcí a Černý lovec.Zpříjemňovali mi celé dětství i později jsem je občas četl.
Štítky knihy
psi americká literatura vlci dobrodružství pro mládež psí spřežení Česká Kanada dobrodružné rományAutorovy další knížky
| 1983 |  Král šedých medvědů |
| 1973 | Kočovníci severu |
| 1988 | Vlčák Kazan / Barí, syn Kazanův |
| 1927 | Lovci vlků |
| 1927 | Zlaté údolí |
Tuto knihu jsem četla opakovaně, stejně jako o Kazanovi. Moc jsem ji měla ráda a prožívala radosti i bolesti pejska, jako bych se do něj vžila. Jen mi je vždycky hodně smutno, když zvířátka jakýmkoliv způsobem trpí.