Syn lidstva
Adrian J. Walker
Země umírala a zachránit ji mohli jen ertové – geneticky upravené bytosti stvořené tak, aby byly fyzicky vyspělejší, superinteligentní, nezatížené lidskými emocemi a s myslí, které vládne jen čistá logika. A právě ta je dovedla k závěru, že pokud má planeta přežít, musí z ní být lidstvo odstraněno. Nyní stojí ertové před problémem – Země opět vzkvétá, ale pokud se rozhodnou vzkřísit vzpurný a násilnický druh homo sapiens, veškerá jejich práce by mohla být zničena. Připraví tedy test. Vychovají jedno dítě – jediného člověka, který rozhodne, zda si jeho druh zaslouží na Zemi opět žít. Ale tichá a chladně uvažující vědkyně Ima zjišťuje, že vychovávat člověka není tak snadná a čistá práce, jak si z počátku myslela. Její život se stává kolotočem krmení, přebalování a uspávání, zatímco jí sousedi klepou na dveře se stížnostmi. A jak lidský syn roste, Ima zjišťuje, že se v něm i v historii lidstva skrývá mnohem víc, než by ji kdy napadlo.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2023 , FobosOriginální název:
The Human Son, 2020
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Vůbec jsem netušila do čeho půjdu, anotaci jsem sice četla ale ta někdy bývá zavádějící takže očekávání jsem měla téměř nulová a vyklubalo se z toho další milé překvapení.
Země je v rukou Ertů - bytostí, které stvořila lidská vědkyně aby lidstvu pomohli v "nápravě" naší planety; nejde o stroje a ani o umělou inteligenci, jsou to bytosti vyšlechtěné z lidí ale mnohem lepší, rychlejší, chytřejší (asi chápete). Přirozeně (a logicky) jim brzy došlo, že aby byla Země zachráněna lidstvo se na ní nesmí vyskytovat (což mě absolutně nepřekvapilo) a tak vznikají sterilizační centra, lidstvo vymírá a práce Ertů právě začíná.
Děj knihy se točí (o několik set let později) kolem Ertky Imy, která dostane za úkol vychovat lidské dítě, které má v jistém věku projít testem a pokud uspěje lidská rasa bude obnovena.
Kniha má mnoho témat kolem kterých krouží a do kterých zabrušuje, nejhlavnějším je pouto matky a syna (ikdyž se jedná o Ertku a člověka), samozřejmě lidství ale také vidíme jak pocity a "lidská" náladovost se projevuje i u bytostí jako jsou Ertové. Ti byli vyšlechtěni pro daný účel a každý z nich byl určen pro jiný obor/úkol, jakmile Ertové tento úkol splní již nemají žádný účel/cíl za kterým by mohli jít a tak se stane, že se začnou velice podobat lidem - začnou spolu nesouhlasit, soupeřit a svým chováním budou nakonec hrozbou nejen Imě a lidskému "dítěti" ale také sobě navzájem.
Musím říct, že jsem byla nadšená, konec byl trošku překombinovaný - celá ta věc s transcendováním, které se nakonec nekonalo jen proto, že inteligentním bytostem nedošlo co se děje a že místo toho aby žili "věčně" se dostanou do desky? No nevím, to mi trošku nesedělo.
Úplný konec s tím, že lidstvo bude obnoveno a Ima transcendovala mi přišel fajn, sice bych si přála aby se se synem zcela usmířila (ten vztah mi přišel neuzavřený) ale i tak to bylo super.
Jasných 4,5* a naprosto doporučuji.
Velmi me knizka chytla. Namet prastary, v podstate vzpoura stroju, jako je to uz od RUR. Vlastne to i nakonec je podobne, vr strojich se probouzi city...a ten naznak, ze by lidstvo mohlo dostat druhou sanci me potesil.
Tohle bylo… zajímavé. Není to žádná akční hitovka, spíš takové intelektuální sci-fi. O osamělosti matek, o lidské povaze. Nic, co bych si nutně potřebovala přečíst znovu, ale i tak celkem slušný a (hlavně) hodně zajímavý kousek.
Dočetl jsem to spíš se sebezapřením. Přišlo mi to po všech stránkách docela nedomrlé. Odlišnost a charakterizace ertů - na začátku zajímavá, pak už se s tím moc nebabral. Filozofie a přesah - nepůsobilo to na mne. Čekal jsem, že v takovém námětu bude přítomen pocit jakési nevyhnutelnosti - že si u toho budete říkat "nojo nojo, takhle by to asi fakt dopadlo", to mi tady ale naprosto chybělo. Jakési vyvíjející se pocity mateřství, což o to, to je v pořádku, ale proč kolem toho dělat takové tanečky? Pokud jde o nějakou akci, tak ta nebyla (o to nejde, ale když bylo potřeba nějaké deux ex machina před závěrem, tak to se akční klišé najednou hodily)
Tedy.. neurazí. Nadchne snad trochu, je napsaná čtivě, sem tam nějaká zápletka. Občas předvídatelné. Myšlenky někdy nedotažené. Škoda.
Čekala jsem klasickou enviromentální dystopii. Lidé zničili Zemi, lidé se o ni neumí postarat, zaslouží si tedy na ní žít? Ale velmi mě překvapil přesah této knihy.
Ano, základním tématem je envitoment - kam až to musí zajít, aby si lidé uvědomili co Zemi a na Zemi způsobují?
Dalším tématem je to, proč se lidé chovají tak jak se chovají. Je na vině jejich malá inteligence? Touha vést války a vládnout světu? nebo neochota více pracovat, být skromnější atd? Opravdu jsou to vlastnosti, které geneticky vylepšení Erthové nemají a proto zvládnou žít lépe?
Co mě ale nejvíce překvapilo bylo nejsilnější téma a to téma mateřství. To bylo propracované do takové hloubky, že jsem se několikrát musela přesvědčit, že autor je doopravdy muž.
Ima nejdříve k výchově Reeda přistupuje jako k experimentu - věc kterou musí vykonat s čistou hlavou a přísnou logikou. Jenže brzy zjistí, že k tomu lidskému mrňousovi cítí něco, čeho si myslela, že není schopna.
Kde se ukrývá pravda? a jak moc může budoucnost světa ovlivnit základní mateřský cit?
Ach, skvělý zážitek! Syn lidstva je další z knih, které budou v mé soukromé síni slávy.
Těšila jsem se, až mi kniha přijde, protože jsem tušila, že mě bude velmi bavit. A nezklamala. Naopak. Ještě předčila má očekávání.
Opět (a s radostí) mohu napsat, že pět hvězdiček je opravdu málo.
Doporučuji!
Zajímavý příběh - planeta je zachráněna a opět může hostit život. Bude do tohoto světa vzkříšeno i lidstvo, poté co s planetou udělalo? Připravíme malý test, vychováme jednoho člověka, budeme jej pozorovat a pokud uspěje, pak vrátíme lidstvo na Zemi. Překvapivý konec.
Zvláštní to kniha. Musím ale říci, že se mi kniha velmi líbila. Líbil se mi příběh i hlavní postavy v podobě Imy a Reeda. Bylo zajímavé sledovat vývoj Imy. Z chladného "stroje" až po milující matku. Zajímavé také bylo odkrývat střípky minulosti, které popisovali konec lidí na planetě. Velmi zajímavý byl i závěr knihy, který mě překvapil. Takže za mě pět hvězd.
... a tolik jsem se těšil, že se to rozjede. Mateřská zpověď monologem, psychologické drama z alternativní budoucnosti.
Skvělá kniha se zajímavou myšlenkou. Moc se mi líbila. Bavilo mě sledovat rozvíjející se emoce chladné Imy. Kniha se mi líbila možná dokonce o malinko více než Běžecký klub.
Hodne zvlastni kniha, jina nez Bezecky klub, prostredi, postavy, popisy a tak dale.
A velmi souhlasim s komentarem od Hall3006
Proč jen tři hvězdy? První za nápad, druhá za vrcholnou myšlenku kvantového dalekohledu, která však nebyla nosná pro příběh (tip na román jen o tomto vynálezu), byl totiž vymyšlen dle románu až na konci existence lidstva a třetí hvězdu za to že jsem to dočetl a závěr se mi líbil. Ale propána krále, jinak celá kniha je o tom jak na Zemi není po lidstvu ani památka. Ertové, bytosti stvořené posledními lidmi pět staletí před dobou románu, opravují zničené životní prostředí (ostrá výtka naší civilizaci alá eko aktivismu), dokončují Eden a jednu Ertku napadlo dát člověku šanci. Prosadí svou vůli a stvoří člověka a nyní sledujeme od novorozeněte do dospělosti jak se o něj stará a jak ostatní Ertové nechtějí aby uspěla, protože zalidnit Zemi přece znamená jí nechat opět zničit. Asi dvakrát jsem vážně uvažoval, že knihu odložím, budiž ke chvále, že jsem to neudělal a dostalo se mi pěkného závěru. Ale je to slabší kus autora, předchozí Běžecký klub se mi líbil víc.
Každá autorova kniha je pro mě příslibem skvělého příběhu a u Syna lidstva tomu není jinak. Zejména pak oceňuji přesah, kdy člověk z nadhledu pozoruje to, co se již děje...