T-34 v akci
Artěm Drabkin , Oleg Šeremeť
Sovětský tank T-34 byl jedním z nejslavnějších a nejničivějších obrněnců druhé světové války. Společně s německým Tigerem a americkým Shermanem tvoří mezník ve vývoji obrněných vozidel. Tato pionýrská práce vychází ze vzpomínek mnoha jeho posádek a jejich zkušeností, aby nabídla jejich intimní pohled na boj tankových vojsk. Vyvolává opět atmosféru bitev a jejich šokujících, krvavých podrobností. Popisuje tankové útoky, hrozbu protitankových zbraní, německých tanků a jejich pěchotní podpory, dělostřelecké ostřelování i útoky Luftwaffe. Veteráni osádek T-34 zde vydávají svá nesentimentální svědectví o tom, jak vypadá skutečný boj z nitra tankových věží. Autoři kapitol: 1.: Artěm Drabkin, Grigorij Pernavskij. 2.: Alexej Isajev. 3.: Alexandr Vasilijevič Bodnar. 4.: Semjon Lvovič Arja. 5.: Jurij Maxovič Poljanovskij. 6.: Alexandr Michajlovič Fadin. 7.: Petr Iljič Kiričenko. 8.:Alexandr Sedgejevič Burtsev. 9.: Vasilij Pavlovič Brjuchov. 10.: Arkadij Vasilijevič Maryjevskij. 11.: Nikolaj Jakovlevič Železnov. 12.: Georgij Nikolajevič Krivov.... celý text
Literatura faktu Válečné Biografie a memoáry
Vydáno: 2007 , BaronetOriginální název:
T-34 in Action, 2006
více info...
Přidat komentář
Knihu sráží překlad a vynechání odborných popisků a fotografií, které v originále jsou, obsah výpovědí pamětníků je však zajímavý. Rozhodně nejde o oslavu, prosté vzpomínky prostých vojáků, kteří na T-34 bojovali, nic víc, nic méně.
Autentické výpovědi popisují upřímně hrůzu války a vyvádějí z omylu, že boj v tanku je něco "úžasně dobrodružného" ...Výpovědi se ale pořád opakují...uvítal bych na proložení víc technických detailů o tanku...příp. posbíraný fotomateriál...to by kniha tahla víc...
K této knize se rád vracím. Jedná se o zachycené vzpomínky deseti veteránů bojujících na T-34 (kapitoly 3 až 12). V první kapitole podávají autoři, kteří vedli rozhovory s veterány, všeobecný souhrn získaných poznatků, který doplňují obecnými fakty o tankových posádkách (systém výcviku, hodnosti členů posádky apod.) Druhá kapitola je velmi zajímavá. Napsal ji známý ruský vojenský historik Alexej Isajev. Pojedná o T-34 a jeho vývoji z technického hlediska a to včetně jeho nedostatků. Například odkazuje do říše bájí mýtus o tom, že T-34 bylo díky dieselovému motoru těžší zapálit, než tanky na benzín. Upozorňuje na technické nedostatky palivového filtru, převodovky, spojky, optiky, vysílačky a interkomu, ventilace apod. Kapitoly 3 až 12 jsou výpovědi veteránů. Z nich jen dva je možné označit jako tanková esa - Brjuchova a Fadina. Ostatní vzpomínají hlavně na to, že měli co dělat, aby v tanku neuhořeli, neutopili se, prostě pokud možno splnili rozkaz, ale nezahynuli, případně se nedostali do trestné roty či praporu. V trestních jednotkách skončili na čas minimálně dva veteráni (Arja a Poljanovskij). Prostě žádná propaganda, ale čistá autenticita. Nejraději mám vyprávění Fadina. Je "nejakčnější". Co knihu opravdu sráží je mizerný překlad. Je to proto, že kniha byla nejprve přeložena z ruštiny do angličtiny, kdy vyšla v anglickém nakladatelství a z tohoto anglického vydání byla přeložena do češtiny. Co udělá tento dvojitý překlad s jazykem si asi dovedete představit. "Ztraceno v překladu" na druhou.