Ta hudba
Ivan Slavík
Jakými tóny zní Ta hudba, kterou skládal Ivan Slavík v letech 1968-1986? Zní tóny čistými a nelomenými, neboť nástroje poezie zde ovládá skutečný Básník. Básník, který ví, že objektivní pravdy jsou, Básník, který zpoza mračné kamufláže všech svých překladů a antologií vyrovnaně hledí na plynoucí řeku Času, z níž jakoby vystoupil už kdysi dávno, Básník, kterého všechny průrvy a příkoří nezbavily onoho čistého a rovného tónu v duši. Reprezentativní výbor ze Slavíkovy básnické tvorby není nikterak obsáhlý a také - na rozdíl od řady jiných výborů - není onou mírně tragickou nůší zestárlých slov, která mohla být zajímavá, kdyby byla vyřčena někdy jindy, někde jinde, a občas dokonce i někým jiným. Ta hudba Ivana Slavíka je jako uzrálý plod, jehož požitím přijmete informaci, slovy nesdělitelnou. ... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1999 | Příběhy temnot v české literatuře XIX. a XX. století |
1998 | Čeští prokletí básníci |
1969 | Sláva a pád Tenočtitlanu |
1976 | Tajemné příběhy v české krásné próze 19. století |
1999 | Hory roků |
HOSPODIN JE MŮJ PASTÝŘ
Hodinu zrození jsem nevybral
příchod neurčil
Nevím kam jdu
a odkud přicházím
Před tím vším stanoven
okamžik mé smrti
Nesmírné lány času před
nesmírné hory roků po
tak nesmírné
až v bezčasí
Nic nemám
nic mi neschází
a může mi být vzato
Nic nemám
i to nic
a může mi být vzato
Na chvíli nebudu
a budu navěky
A nic mi neschází
protože všechno může mi být vzato