Ta, která prohraje
Liv Constantine
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/457041/bmid_ta-ktera-prohraje-Oft-457041.jpg
4
222
222
Chce jediné. Dokonalou rodinu. Tu tvoji. Piper na Leovi vadí jediné – jeho snubní prsten. Moc dobře ale ví, že žádné manželství netrvá věčně. Joannu těší, že se Leo vyléčil z hluboké deprese, je zase okouzlující a věnuje se dětem. Ale jeho radost ze života bohužel nevzkřísila ona. Byla to Piper. Natolik ho pobláznila, že se Leo rozhodne opustit Joannu i společně vybudovaný život. Joanna pátrá v Pipeřině minulosti a nalézá znepokojivá tajemství. Dostane strach o život Lea i dětí. Najde včas potřebný důkaz, aby je zachránila?... celý text
Literatura světová Pro ženy Thrillery
Vydáno:
2020
,
Domino
Originální název:
The Wife Stalker, 2020
více info...
Přidat komentář
Nedá se to hodnotit lépe. Jistě, mnozí srovnávají, možná se i při čtení snaží najít podobnosti s Amber, ale jediná podobnost je ten parádní dvojí úhel pohledu, který jsme si, my čtenáři, tolik zamilovali.
V tomto případě jde podle mého o velmi násilně vtlačený příběh tak, aby se zformoval do tvarů úspěšných ladies Parrish. No, nepovedlo se. Konec je velmi překvapivý. Ano. Ale hlavně proto, že začátek plně neodpovídá zamýšlenému příběhu. A to jsem si dala tu práci a prošla si počáteční kapitoly znovu, abych se přesvědčila, že celkový dojem skutečně neodpovídá skvěle zapadlému dílku puzzle.
Kniha je zde srovnávána s Poslední paní Parrishovou, ale tato kniha je úplně jiná, stejně čtivá. Závěr knihy jsem nečekala.
(SPOILER) Taková oddychovka, četla se dobře a nutila mě číst pořád dál. Dvě ženy, jeden muž, takové otřepané klišé. Která ho dostane? Ta hodná nebo ta potvora? A která je která? Je pravda, že to celé bylo tak trochu jako z červené knihovny, hlavně pan Dokonalý. A závěr? Ten už nejspíš vymýšlel nějaký pohádkář. A přidal tečku navíc.
Za mě slabší kniha, kde nic není takové, jak se zdá. Zrychlený příběh, dvě ženy a jeden muž. Ale dokonalá rodina prostě neexistuje.
Kvalit Poslední paní P to bohužel nedosahuje. Působí to méně komplexně, propracovaně...je to doopravdy taková fajn letní kniha, kterou přečtete jako nic, ale za nějakou dobu si na ní asi už moc nevzpomenete. Po stylu paní P není vše tak jak se zdá...ovšem tato verze je méně uvěřitelná, ale co už...i přesto, že děj byl od prostředka už téměř předvídatelný, nebo aspon tedy nějaké jeh části....a postavy mi kolikrát vážně lezly krkem a hodně věcí bylo takových zvláštních...tak nakonec jsem si čtení užila a knihu hodnotím pozitivně.
Příběh dvou žen, které chtějí jednoho muže..... Rivalstvi, žárlivost,snaha vyhrát nad tou druhou... Pokud si myslíte, že vás nic během čtení nepřekvapí, tak jste vedle :) .... Na konci knihy je vše úplně jinak. A právě kvůli konci musím jednu hvězdičku ubrat. Závěr mi totiž přijde takový násilný, jako by to autorku napadlo na poslední chvíli... Za mě tedy 4 * :) ....
Ale joo, nebylo to špatné. Člověk si myslí, že už ví, jaká je pravda a hle..je to úplně jinak.
Snad se mi ještě nestalo, abych takto z úcty k autorské práci hodnotila, ale musím.
Dlouho jsem nečetla něco tak pitomého.
Autorky jsem po přečtení Poslední paní Parrishová velebila, to bylo skvělé.
Tahle kniha zaváněla jistou podobností, ale nakonec kdeže.
Šité horkou jehlou, uspěchané, nepropracované, až do konce prostě o ničem a závěr to zabil úplně.
To už jsem byla úplně znechucená číst do konce.
Naprostý nesmysl - někdy se můžeme dozvědět, že je všechno jinak - ale takhle lacině trapně?
Knihu si přečtěte a posuďte sami.
Avšak nemusíte mít za sebou tolik co já, abyste poznali, že je to ztráta času.
A sakra!
Moc se mi líbila Poslední paní Parrishová, díky které jsem začala číst knihy v tomto žánru a v tomto tématu. Pořád si myslím, že Poslední paní Parrishová byla lepší, ale to neznamená, že Ta, která prohraje je k zahození.
Stačilo mi pár prvních kapitol, abych se pořádně začetla a pak už to jelo. Chtěla jsem vědět, co bude dál, co se stane, zuřila jsem, musela jsem prostě číst dál, takže jsem to zvládla za jeden den.
Sice jsem si ze začátku říkala, že děj je až moc rychlý, vztahy se rozvíjejí moc rychle, ale nakonec jsem za to byla ráda, nepotřebovala jsem rozvinutější popisy. Celou dobu jsem nesnášela Piper, Lea, nechápala jsem to, že matka dá synovi po zadku a je z toho obří haló (zatímco plno dětí zažívá domácí násilí a nikdo s tím nic nedělá nebo nezmůže (viz například kniha Jestli to řekneš)), a pak, chvíli před koncem, mi najednou přišlo, že čtu úplně jinou knihu... Byla jsem naprosto zmatená...
Nicméně... Bohužel... (Teď možný spoiler) Když celou knihu o Piper nemáte valné mínění a o Leovi už vůbec ne, konec to nespraví, a spíš zajistí, že se cítíte zklamaní a podvedení, protože celou dobu fandíte Joanně a těšíte se na pomstu pro Piper (já vím, jsem hrozná) a ono je to celé úplně jinak. Nestačila jsem se vůbec rozkoukat a těžko jsem se z toho vzpamatovávala. A těch posledních pár vět... Cože...?!
Zkrátka.. Stejně jako u paní Parishové - Ne vždycky je všechno tak, jak se na první pohled zdá.
Jsem velký fanoušek Paní Parrishové ,takže to byla jasná volba.Je to čtivé ,ale srovnávat se to nedá.
Ach jo. Ta, která prohraje nesahá Poslední paní Parrishové ani po kotníky.
Místy neuvěřitelně zrychlený příběh, co se vývoje vztahů všech postav týče, ale zároveň dokázal příběh téměř 200 stran stát v podstatě na místě.
Všechny postavy jsou více či méně na facku a ani finiš knihy to nedokáže zachránit. A není to tak, že by byl konec super wow, i když se duo autorek o twist snažily, ale tentokrát bohužel bez úspěchu. Škoda.
Z mého pohledu, tuhle knihu nezachránilo ani rozuzlení, které svým způsobem bylo jasné v průběhu čtení ani poslední odstavec co pronesla Piper. Celý příběh bych shrnula do jedné věty, ale autorky to rozvedly na 260 stránek. Já jsem upřímně zklamaná, čekala jsem fičák po přečtení knihy Poslední paní Parrishové. Je mi líto, ale tohle se za mě prostě moc nepovedlo, ale je to zase věc názoru a pohledu čtenáře .-)
Po tomto románu jsem sáhla záměrně, abych se na chvíli stala součástí ženských intrik, nevěry, zběsilosti a manipulace, jak je nabízeno v anotaci. Určitě mi tato kniha větrný víkend nezkazila, ba právě naopak. Je opravdu obdivuhodné, jak lze obratně čtenáře mystifikovat a sestry spisovatelky to umí. Vyprávění Joanny nabývá neskutečných rozměrů, kdy jí fandíte, věříte, obdivujete ve smyslu boje odsunuté manželky i matky Evie a Stella. V životě Piper jsou jen samé "černé díry", a přitom dělá vše, aby v nejlepším světle zastoupila prázdné místo v rodině Lea Drakose. Jo, a jeho jsem skoro až do konce nemohla vystát. Po dočtení jsem měla pěkně zamotanou "kebuli".
Jak již tady píši jiní uživatelé, není to prostě paní Parrishová. Ale to ničemu nevadí. I tento příběh je komplikovaný a zapeklitý. Děj plyne vcelku rychle, poté se vám některé věci nezdají takové jaké by měli být a konec všechno rozuzlí. Líbil se mi i konec, kdy autorky nechávají na čtenáři ať si domyslí příběh hlavních hrdinek.
Kniha má tempo, je čtivá a překvapivá. Ovšem na Poslední paní Parishovou nemá.
Knížka celkem čtivá, děj rychle postupuje a pořád nebo aspoň skoro pořád se něco děje. Na druhou stranu tím občas děj působí až povrchně a nepropracovaně. Velmi mě zklamal konec, který tam prostě nepasuje.
Tak to byla opět lahůdka. Příběh dvou žen, které bojují o jednoho muže a děti. Co víme o Piper? A co víme o Joanně? Pěkně se to zamotá a konec je překvapivý. Něco se dá vytušit během čtení, ale mně to uniklo, takže mě pointa dostala… ale tak jsem to očekávala a jsem spokojená.
Kniha je taková fikaná, udržuje čtenáře v napětí a nakonec je vše jinak než si člověk myslí.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Poslední paní Parrishová |
| 2020 |  Ta, která prohraje |
| 2019 | Když jsem tě viděla naposledy |
(SPOILER) Někdy kniha za 90 Kč překvapí pozitivně, někdy přesně naopak. Ta, která prohraje je ten druhý případ. Prvek nespolehlivého vypravěče je znám, takže na tom, že s Joannou je něco v nepořádku mi bylo jasné od začátku. Zbytečně navíc se zde objevují popisy věcí, které nemají souvislost s dějem a postavy se chovají přinejmenším zvláštně. Muž si po pár měsících od manželčiny smrti najde novou ženu, kterou si hned vezme a chce aby si osvojila jeho děti. A žena, která vystudovala psychologii, se vůbec nedokáže chovat k dětem, které přišly o mámu. Příběh se mohl vyvíjet úplně jinak, dokážu z fleku vymyslet x dalších různých způsobů, kam se mohl děj ubírat a co mohlo být popsáno jinak, aby to působilo mnohem lépe a mohl z toho být slušný thriller.