Tábor nad vodopády
Jaroslav Novák , Otto Janka
Skautský tábor v divoké krajině, kde musí společnými silami čelit nejen občasné nepřízni počasí, ale i sobě samým. Příběh z kroniky Pátého oddílu vodních skautů.
Přidat komentář
Souhlasím s předešlým komentářem. Tahle Braťkova kniha se nečte špatně, ale děj je občas trošku ustrnulý, napětí v knize jen občas, některé z postav jsou poněkud nevýrazné a nepřesvědčivé, trošku mi to taky přijde spíše jako vzpomínka či citace ze skautského zápisníku. V popisu knihy nahoře je sice napsáno, že se jedná o příběh z kroniky vodní 5, slavného to skautského oddílu, leč domnívám se, že i příběh z kroniky se dá napsat zajímavěji a čtivěji, než je zrovna v této knize. (Jestli to není tím, že jestli mám správné informace, je tento titul z Braťkovy pozůstalosti, tudíž jím neupravená k vydání. Otto Janka "Ropim" mi sice jako autor knih skvěle sedí, ale mám pocit, že byl spíše mistrem pera jím slyšených či prožitých příběhů než příběhů vzatých z kronik.) Ač jsem nadšený čtenář musel jsem se občas knihou "prokousávat" a někdy knihu odložit a vrátit se k ní, což není mým zvykem. Hodnotím tedy třemi hvězdami a doporučuji jen zapáleným čtenářům Braťkova díla. Ostatní si vezměte ke čtení raději Vláďu nebojsu, Statečná srdce či Zelené jezero, to jsou pecky!
Není to špatná kniha, skauti určitě zažili spoustu zajímavého.. ale trochu mi to přišlo jako přepsaná kronika, něco mi tam chybělo..
dávám tři hvězdy a za příhodu se zmijí přidávám půl hvězdy navíc :)
Skauti na táboře zažili určitě mnoho zajímavého a jako vzpomínky si jejich zážitků vážím. Bohužel styl, jakým je to psáno, mě konkrétně u této knihy odradil od dalšího čtení. Počínaje spoustou pravopisných chyb, přes stylistiku až k některým věcným nesrovnalostem či k tomu, že autor jaksi neumí to, co se děje, barvitěji vyprávět.