Táborská republika. Díl 1, Lid vyvolený

04.01.2023

Asi jsem se po Kladivu na čarodějnice moc těšil. Ale je pravda, že to nelze srovnávat. Kladivo je jedna sevřená kniha, která sleduje jeden příběh, který se zauzlovává až se uzel přetrhne - kdežto tady je to jakási předehra k něčemu, co zřejmě přijde v dalších dvou dílech. Takže to nelze jako celek vlastně soudit. A pak - tady není jeden příběh. Kaplický si předsevzal těžký úkol, postihnout tak komplexní jev jako je táborské husitství, které má mnoho pro a proti, mnoho postav, mnoho menších i větších bitev, úspěšných i neúspěšných, navíc některé strany se proměňují tím, že jejich účastníci utíkají ke kalichu a zpátky.... Takže je to vlastně neuchopitelné. A přesto se Kaplický zkušeně soustředil na to, co se děje hlavně v Táboře samotném a tím pádem se z toho stává jakási psychologická kronika společenského mikroklimatu na jednom místě. A v tom je asi největší síla tohoto úvodního dílu. To vykreslení očekávání, nadšení a zklamání, malosti i velikosti ducha, odvahy i slabošství, to je velmi intenzivní. Pokud by se někdo obával, že je to "komunistický obraz husitství", pak ho můžu uklidnit. Kaplický
v podstatě ukazuje, že šlo o zápas o ideál, který byl náboženského charakteru (což se divím, že mu vlastně prošlo, ale byl rok 1969...), a v podstatě to je studie utopie. Paralelu se socialismem tu lze najít velmi lehce - prvotní nadšení v ideál "táborského" socialismu (všechno je všech, žijeme pro víru apod.) se postupně proměňuje v běžnou hierarchizovanou společnost, tehdy feudální, kde každý myslí hlavně na svůj prospěch. A ti, kteří jsou nositelé a ztělesněním těchto ideálů, jsou velmi vzácní. Tento díl ve spodním proudu fakticky představuje, že utopii vytvořit nelze. Uvidíme, kam se děj dostane dál.

06.03.2019

To hlavní, co si z prvního dílo této trilogie odnáším je, že k mému obrazu husitství a jejich válek, jako o směru, který chce očistit církev a nastolit spravedlnost, se přidává i bezbřehý náboženský fanatismus. Spravedlnost a rovnostářsví táborské republiky se poměrně rychle rozpadá a vzniká vlastně něco podobného co bylo před tím jen s jiným náboženským výkladem. Když jsem knihu otevíral, myslel jsem, že budu tak nějak fandit husitům, kteří bojují za správnou věc. Po dočtení se mé sympatie z té "správné" věci smrskly na snad jen v to, že zde probíhal boj Čechů proti cizákům. Spíš se ze mě ale stal takový ten pozorovatel nad věcí, který kroutí hlavou nad krutostí a zaslepeností náboženských fanatiků. V této souvislosti mě i napadla fantaskní myšlenka, že kdyby v té době disponovali takovým arsenálem jako je dnes, tedy zbraněmi co dokáží lidstvo vyhladit, tak už dnes bych toto nepsal. Jsem přesvědčený, že v rámci svého fanatismu a své jednině správné cesty, která jim slibuje po životě něco lepšího, by to prostě někdo zmáčknul.
Tento díl je věnován především vzniku Tábora a příchodu Jana Žižky, jeho roli a vlivu v dobách husitských válek až do jeho smrti.
Dobré čtyři hvězdy a jdu na další díl.

04.12.2018

Náhled do začátků husitské revoluce a posledních let její nejvýznamnější osobnosti, Jana Žižky z Trocnova. První díl Táborské republiky jsem četl poněkud rozpolceně. Na jedné straně jsem táborským přál při tažení proti uherským, německým a Zikmundovým vojskům. Na straně druhé mě od nich odrazovalo jejich pokrytectví, kdy provinilé proti božímu zákonu fanaticky trestají, sami však zákon boží porušují. U samozvané armády "vyvolené Bohem" je to úplně absurdní. Ale tak to u podobně radikálních náboženských skupin většinou chodí.