Tady nikdo není, jen já: Židovské příběhy z Vysočiny a přilehlých krajů
Miloš Doležal
Devět příběhů, které Miloš Doležal vypráví v knize Tady nikdo není, jen já, přibližuje devět osudů židovských obyvatel Střední Evropy ve 20. století. Promítají se do nich velké dějinné zvraty i každodenní čas – v první světové válce, ve vícejazyčném a multikulturním meziválečném Československu, za nacistické okupace, arizace majetků a deportací do vyhlazovacích táborů, v lepším případě s útěky do exilu, u některých se zázračným návratem po válce, po níž ovšem následovalo nové zestátnění majetku a komunistická totalita. Autor se zabývá především postavami, jež jsou často přehlížené nebo považované za vedlejší, a dějiny nahlíží i skrze místa zdánlivě nepodstatná. Vnímavé, hutné a čtivé líčení zakládá na badatelských rešerších a často objevném pátrání v archivech. Podstatnou součástí knihy v grafické úpravě Luboše Drtiny jsou obrazové strany s mnoha fotografiemi a reprodukcemi dalších dobových pramenů.... celý text
Přidat komentář
Poslouchám na ČRo jako Radioknihu. Panečku, jsou to opravdu zajímavé příběhy, navíc z míst, která známe. A nemělo by být zapomenuto. Moc díky za toto zpracování.
[četba ČRo]
Taky si vážím a mám ráda většinu knih Miloše Doležala a témat, kterými se zabývá. Tahle vyniká nezaměnitelnou atmosférou židovské komunity a nekonečnou hlubinou temnoty, jež ji v dějinách obklopuje.
Jenže.
Jde o téma, kterým se cítím v současnosti až přesycená a vnímám ho jako lehce zprofanované...
Určitě je to i můj problém, ale tzv. židovská otázka a vše kolem, bude vždy asi lákavým a zároveň třaskavým tématem...
Na útržky z dějin Židů z Vysočiny a okolí jsem se dost obtížně soustředila a vyjma atmosféry kolem světové války a mnohých jemností i složitostí židovských tradic, jsem si nic moc neodnesla...
3/3
Moc si vážím pana Doležala za to, že přivádí k životu příběhy lidí, na které by se jinak zapomnělo. Za to bych mu chtěla dát maximální počet hvězdiček.
Musím však jednu ubrat, protože mi kniha nepřišla dostatečně konzistentní. S některými osobnostmi se seznámíme dopodrobna, včetně osudů jejich, i vzdálenějších, příbuzných, a u některých se dozvíme v zásadě jen základnější informace. Např. o tom, že malíř Alfred Justicz měl manželku, se dozvíme jen díky přiložené fotografii.
Poslední kapitolka "Do hospody u silnice vpadl meteorit II" je nejspíš jen pro přátele a zasvěcené. Autor nemá moc potřebu vysvětlovat kdo je kdo. Kdybych nečetla autorovu knihu Jana bude brzy sbírat lipový květ, netušila bych ani, kdo je Jana, a proč nemohla přijít. Trochu mě to mrzelo. Cítila jsem se jako nezvaný host, který přisedl ke společnosti, jež se baví o svých starých známých, všichni se smějí a výborně baví narážkami na společné zážitky, a já se jen rozpačitě usmívám, protože nechápu, a nemám, čím bych ke společné zábavě přispěla.
Štítky knihy
Židé 20. století umělci osudy lidí Franz Kafka, 1883-1924 Vysočina Ota Pavel, 1930-1973 Jaroslav Hašek, 1883-1923 Bohuslav Reynek, 1892-1971 2. světová válka
Autorovy další knížky
2012 | Jako bychom dnes zemřít měli |
2022 | Jana bude brzy sbírat lipový květ |
2016 | Krok do tmavé noci |
2019 | Čurda z Hlíny: Tři dokumentární povídky z protektorátu |
2020 | Do posledních sil |
Zajímavých devět příběhů lidí do kterých se prolínají dějiny minulého 20.století. Příběhy pro nás neznámých lidí, ale každá ta pro nás neznámá postava je spjata s někým známým např. venkovský lékař - oblíbený strýc Franze Kafky nebo třeba lipnický přítel Jaroslava Hašky atd.