Tajemný hrad Svojanov
Bohuslav Březovský
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/163072/tajemny-hrad-svojanov-163072.jpg
5
92
92
Tajemný hrad Svojanov je dějištěm humorné knížky o dobrodružtvích dětské party, jak je vypráví hajný František Povídálek. Povídálkova fantazie stačí zalidnit celý hrad i okolí strašidly, které nemá ani místní pan řídící ve své knize pověstí hradu svojanovského.
Přidat komentář
To když tak o víkendu uklízíte, vezmete náhodou do ruky svou oblíbenou knížku, za hodinu a půl se najdete na podlaze i s knížkou, kterou jste přečetli až do konce, na tváři máte debilně šťastný úsměv, protože už jste ji sice četli mockrát, ale svině pana Hamrlíka i nešťastný holič Kubíček pořád neztratili kouzlo. A to je pravda pravdoucí, a kdyby Karkulin říkal něco jiného, tak mu pranic nevěřte!
Jako dítě jsem nečetla, není to špatné, ale ten konec je takový useknutý, to mě trochu rozladilo.
Ani nespočítám, kolikrát jsem knihu četla. Ale vím, že čím jsem starší, tím více mě baví. Dost možná i proto, že jsem taky na hradě ledasco zažila, ale hlavně proto, že jde o knihu, která je prostě dobrá. Nabízí "krásně vylhaný", rozuměj vyfantazírovaný, příběh, který vás ale chytí tak, že máte dojem, že jste (další) člen party a vše zažíváte na vlastní kůži. Zároveň jde ale o příběh, který nabízí i jistou poetiku a řadu dobrých postřehů (ze života) - čtenář se např. dozví, že odvaha nevězí ve svalech, ale v srdci. Hlavně jde ale o příběh, který je bohatý na příběhy - se svojanovskými strašidly se to totiž má jinak, než jak to vylíčil pan řídící Kulhánek v knize Pověsti hradu svojanovského, a na pravou míru to můžou uvést právě a jen svojanovská "strašidla". A ta se (toho) nebojí - klidně popíšou, jak se samy připravily o hlavu. O některých pasážích se nebojím tvrdit, že jsou až morbidní. Některé jsou dokonce tak morbidní, až je to k smíchu. Když jsem knihu četla naposledy, pochechtávala jsem se u ní co chvíli. Takže doporučuji ... dětem i dospělým ;-).
Britové mají svého hrdinu, který se jmenuje Harry Potter. Studuje v Bradavicích, kde zažívá svá dobrodružství...
My zde máme díky Bohuslavu Březovskému, Tajemný hrad Svojanov, partu zvědavých kluků, nebojácnou Jindřišku a obra, pana Pulusána... A tito knižní hrdinové, mě dost často sebou, jako malou holku brali na tajemný hrad Svojanov za dobrodružstvím. Tam jsem zjistila, kdo je Pipišim! Pan Hamrlík..., holič Kubíček..., i kde se nachází začarovaný zvon a studna se zázračnou vodou, kterou hlídají skřítci Mezulíni.
Nádherná knížka mého dětství, kterou si občas nostalgicky listuji i dnes. ; )
Přestože mě lehce zklamal konec a přišel mi trochu useknutý, dávám 5 hvězdiček. Knihu jsem jako dítě na prvním stupni ZŠ četla každé prázdniny a čtenářská výzva mi nyní zprostředkovala nejen návrat ke knize, ale také ke vzpomínkám na tehdejší prázdninové zážitky a atmosféru. Příběh je napínavý, vtipný, oddechový, líbí se mi autorova fantazie a postupné odkrývání tajemství jednotlivých svojanovských strašidel.
Knihu jsem četla jako dítě, puberťák i dospělák a baví mě stále. Krásné ilustrace, skvělý nápad, dobrodružný příběh a čtivá kniha. Na téma knihy jsme i letní tábor připravili.
Krásná kniha, kterou rozhodně doporučuji.
Oblíbené kniha mého dětství, spojená se začátkem prázdnin, kdy jsme s rodiči jezdili na hrad Svojanov a hledali strašidla.
Tohle je docela ujetá variace na pohádku o kohoutkovi a slepičce s překvapivou pointou. S dcerkou jsme si čtení moc užili!
(SPOILER) Výborná a oblíbená kniha mého dětství, ovšem s chutí jsem si ji přečetl i nyní po letech. Samotné vyprávění je výborné, obrázky pana Váši excelentní a skvěle dokreslují strašidelnou atmosféru. Souhlasím s několika níže napsanými komentáři, že jediný konec je poněkud zklamání, zjevná úlitba komunistické době, strašidla prostě neexistují a basta a to musí být i v knížce pro děti. Škoda, že pan Březovský zemřel v roce 1976, mohl později ten divný, nedětsky realistický konec přepracovat.... Určitě by bylo lepší a zajímavější dokončené a vyřešené vyprávění o strašidlech než studená sprcha reality na závěr... Howgh
V držení jsme měli relikvii, původní první poválečné vydání, leč nevím proč, se Svojanovem jsme se nějak minuli. Dostal dvojí šanci, není to vůbec špatně napsaná kniha, ale jestli jsem od ní čekal víc nebo měl jinou představu - nepadli jsme si do oka. I to se občas stává a kdo ví, jestli to vše nebylo způsobeno tím, že na skutečný Svojanov jsem se doposud nedostal.
Na Svojanov mě vodil v dětství táta, protože tam vyrostl. Na cestě k hradu jsme sbírali české granáty. A četl nám právě z téhle knížky...
Trošku mě zklamal konec :-) Ale knížka je moc pěkná a souhlasím s Damato, že dnešní dětští čtenáři přicházejí na rozdíl od nás o hodně...
Doporučuji všem, kdo znají hrad Svojanov, ale nevědí, že je plný strašidel. Knihu jsem četla před lety a pravidelně se k ní vracím.
Pokud si myslíte, že strašidla jsou zlá, tahle knížka vás vyvede z omylu. Povětšinou jde o nešťastné bytosti nespravedlivě stíhané krutým osudem. A vlastně - ony vlastně strašidla vůbec neexistují... Jenomže Svojanov bez strašidel, to by ani nebyl Svojanov.
V rámci Čtenářské výzvy 2019 jsem bezmála po čtyřiceti letech přečetl oblíbenou knížku svého dětství. A s nemenším zájmem než tenkrát.
O této knížce jsem, jelikož bydlíme nedaleko Svojanova, slýchala od dětství, ale nikdy jsem ji nečetla. Teď mě k tomu poňoukla čtenářská výzva a musím říci, že rozhodně nelituji. Kniha se krásně čte, vše je vylíčeno moc pěkným jazykem (občas mi připomínal Poláčkovu knihu Bylo nás pět). Děj má spád (i když konec mě překvapil -???-) a moc se mi líbilo vylíčení prostředí, které je mi tak blízké - je pěkný pocit číst v knize názvy okolních vesnic a míst, které člověk dobře zná. Na hrad Svojanov občas chodíme a nyní, po přečtení této knížky, dostane má příští návštěva zase jiný rozměr :-)
Skvělé prázdninové počtení je tato kniha! Je sice zdánlivě hlavně pro děti, ale myslím si, že ji dokáže ocenit i dospělý. Dějově to není nijak komplikované, ale ta tajuplná a kouzelná atmosféra, kterou tu Březovský vytvořil, je prostě úžasná a dokonalá. Zároveň je kniha skvěle dobrodružná a zábavná a odpočinková a mne hrozně baví.
Autorovy další knížky
| 1969 |  Tajemný hrad Svojanov |
| 1965 |  Věční milenci |
| 1971 | Čistá duše |
| 1959 | Železný strop |
| 1969 | Vzdušné zámky |
Občas svým synům před spaním čtu knížky, které jsou mnohem bližší mému dětství než jejich. A v tomhle případě se možná bavíme spíš o dětství mých rodičů (alespoň podle nějakých použitých reálií), ale alespoň jim trochu rozšířím slovní zásobu, to nemůže být na škodu.
Já si tuhle knížku z dětství nevybavuji, ale osmiletému já by se rozhodne líbila a vracel by se k ní. V ich formě napsané prázdninové vyprávění chlapců a jedné dívky, co tráví prázdniny v podhradí hradu Svojanova a vezmou si ušlechtilý cíl zbavit hrad strašidel. Postupně se s nimi skoro se všemi potkávají a rozplétají jejich životní osudy a zjišťují, že ne všechno je takové, jak to líčí pan řídící v knize strašidelných bytostí, ale že nadpřirozené bytosti mohou mít úplně jiné motivace než jim přidělila historie.
Trošku jsme se se syny přáli s archaickým jazykem knihy, některé výrazy jsem musel dlouze vysvětlovat. Naopak musím vyzdvihnout ilustrace, kombinace kreseb s černobílými fotografiemi z hradu jsou opravdu povedené a nádherné.