Tajemný hrad v Karpatech
Jules Verne

Tajemný hrad v Karpatech – V karpatských lesích stojí ponurý polozřícený hrad, který vyvolává děs a hrůzu u obyvatel blízkých vesniček. Krouží o něm spousta tajuplných a často naprosto neuvěřitelných příběhů. Jeho tajemství se pokusí odhalit krajem projíždějící hrabě Franz Teleke, který hledá svou ztracenou milenku.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2015 , OmegaOriginální název:
Le Chateau de Carpathes, 1892
více info...
Přidat komentář


No asi jsem od toho čekal trochu více. Verneovky byly knihy mého dětství (dospívání), ale už jsem se asi literárně posunul kamsi dále. Ve srovnání s knihou se mi i film zdál lepší (tak nějak mnohem vtipnější, asi je to tím že je pojatý spíše jako parodie než jako reálne mysteriozní drama s thrilerovými prvky). Přeci jen těch 130 let od vzniku knihy je už dlouhá doba. Možná je to jen volbou knihy (kdybych si třeba připoměl něco jiného např. Děti kapitána Granta mě kdysi opravdu uchvátily) je možné že bych mohl dát i vyšší hodnocení.


Pólicija, póólicija...je to parádní četba, ovšem nic nemůže z hlavy vymazat film podle předlohy natočený..Tóna Hluchoněmec mi v textu chyběl :)


Na Verna netradiční dobrodružství s minimem fantasktní techniky, zato se silnou, téměř duchařskou atmosférou. Znalost geniální adaptace Oldřicha Lipského knize spíše škodí. Děj se v mnohém neliší a často jsem se přistihl, že si podvědomě doplňuji vtípky a úsměvné narážky.

Tuto knihu osobně řadím v díle J. Verna na nejvyšší místo. Četlo se to jedním dechem, tajemno z toho jen teklo.


Další kniha mého dětství. Moc se mi líbilo, jak prováděli pokusy. Vypravování není dlouhé, průměrný čtenář knihu zvládne za 3 odpoledne. Knihu jsem teď prolistovala a zjistila jsem, že si nepamatuji jediné jméno.

Výborný a dobrodružný příběh....příjemná je i délka knihy....na jeden či dva večery...což na nasáknutí a znovu prožití Vernerovi atmosféry mi dostatečně stačí....


Verna jsem měl a mám rád.Píše tak nějak lidsky ikdyž dřív jsem byl u vytržení a měl jsem různé představy,které dřív pro mě byly jednouché,ale s postupem času jsem docházel k názoru,že tento spisovatel předešel dobu.


Na tejto knihe som vyrastal. Tajomný hrad v Karpatoch... Paráda. Videl som aj film, no kniha je oveľa lepšie spracovaná. Filmu chýba tá "šťava", ktorú kniha má. Mystické, ponuré, tajomné a lesné spracovanie s detektívnou zápletkou. Tajomné hlasy, postavy.
A tá atmosféra...
Jules Verne bol a zostane pre mňa vždy autor, ktorý predbehol čas.


Skvělá kniha, která se mi roky válela v knihovně. Když jsme ve škole měli povinně přečíst Patnáctiletého kapitána, tak jsem na autora zanevřela, takže jsem byla nyní velmi mile překvapena. S filmovým zpracováním se to samozřejmě nedá srovnávat, ale obojí stojí za to.


V dnešní době vytahuji z hloubi své domácí knihovny skvosty, na které by pravděpodobně ještě nějakou dobu nepřišel čas (až do doby než doroste k jejich čtení generace našich vnuků a vnuček). Ač autor psal svá díla ve 2. polovině 19. století, nemění to nic na tom, že jsou tato obdivuhodná dobrodružství stále vyhledáváná i v současné době. Příběhy, které prožívají hrdinové jsou vhodné pro poměrně malé čtenáře, ale zároveň dokáží zaujmout i ty, kteří už dětmi dávno nejsou a s radostí a nadšením spoluprožívají to, co se odehrává na jednom doslova tajemném hradě kdesi v Karpatech..


Tahle knížka mi v mládí unikla. Znal jsem jen geniální českou komedii. Vlastně hodně krátký a jednoduchý dobrodružný příběh, ovšem moc pěkně napsaný. A nádherné původní ilustrace. Doporučuji všem, bez rozdílu věku.
Velmi uspokojivé.


Vrátila jsem se do dětství a půjčila si v knihovně verneovku, která mě jako dítě nějak minula (kupodivu v oddělení pro dospělé…). Je to prostě Verne, se všemi jeho klady i slabinami, jak na něj vzpomínáme, a jak jsme ho mívali v dětství tak rádi. Trochu dobrodružství, trochu sci fi, nekonečné popisy, ve vztazích trošku naivní a černobílé, ale prostě jedinečné… Neposuzujte dospělýma očima, to u verneovek prostě nejde, Verne taky nepsal pro dospělé, i když ho to vlastně nakonec hodně mrzelo, chtěl být velkým spisovatelem a skončil u dobrodružných knih, které hltala mládež (tady doporučuju knihu Ondřeje Neffa: Podivuhodný svět Julese Verna…). Takže hodnotím dětskýma očima, i když se nemohu ubránit občasnému úsměvu.
Český film je výborný, ale s předlohou nelze moc srovnávat, jde o úplně jiný žánr, ani já se ale nemohla při četbě vyvarovat reminiscencím na „Pane hrábě“, „Čórtův hrád, tam strašá...“, „Policija, policija, salašáry…“ , „Jsme v pérdeli“...


Z duše mi mluví opět a znovu Hobo . Byť jde o úžasnou předpověď možných technických zázraků v daleké budoucnosti, je Hobo prvním ze čtenářů, který vyslovil axiom:
Kdyby J. Verne věděl, že jediní, kdo ho opravdu pochopí, budou Češi, určitě by o nich napsal tlustý nacionalistický román; bohužel nevěděl.
Jsme opět o slova "kdyby", které je tak blízké Čechům !
Dovolím si podotknout, že k d y b y Verne žil ještě v r.1914 (zemřel o 9 let dříve), tak by Ferdinand d,Este necestoval s českou chotí do Sarajeva a jeho děti by neskončily jako sirotci. Vždyť o jejich výchovu se čas staral i Největší Čech Jára Cimrman !
Ale zpět ke knize. Pro mne jde o jednu z nejlepších knih autora.


Zrovna dnes běžel stejnojmenný film se skvělým Milošem Kopeckým.
Verneovky jsem kdysi našel na půdě po dědovi a tátovi. Skvělé čtení...


Hodnotím v rámci přeložených knih od J. Vernea. Tato kniha byla slabší oproti jiným Verneovým dílům, není však nejhorší. Zde autor výrazně spojil dobrodružný a sci-fi žánr, jakožto bývá u jeho většiny děl. Příběh nebyl nikterak složitý, kniha by mohla být určena (tak jako tomu je) dětem školního věku (i když Verne jistě příběh psal pro dospělého čtenáře). Občas jsem měl při čtení pocit, jako by tento příběh byl z pera jiného autora. Je velmi zajímavé sledovat, jak se tvorba autorů proměňuje, jak je pestrá. Doporučuji.


Jestliže jsem kdesi u jiného autorova díla napsal, že jediný, kdo dokázal Verna uchopit filmově, byl Karel Zeman, tak pro Oldřicha Lipského to platí stejně. A zase český režisér! Kdyby J. Verne věděl, že jediní, kdo ho opravdu pochopí, budou Češi, určitě by o nich napsal tlustý nacionalistický román; bohužel nevěděl.
I tenhle příběh zaslouží všech pět *.


Opravdu asi nejzáhadnější kniha Mistra, kterou Oldřich Lipský pojal ve svém filmu jako komedii. Nicméně film se samozřejmě literární předloze nevyrovnal. A pan Verne příběh ještě to schválně zasadil do Sedmihradska, místa spjatým s Drákulou :-)
Štítky knihy
19. století zfilmováno francouzská literatura napětí tajemství pomsta dobrodružství vynálezci Transylvánie (Sedmihradsko)Autorovy další knížky
1937 | ![]() |
1965 | ![]() |
1985 | ![]() |
1963 | ![]() |
1963 | ![]() |
No, sloh bol na mňa naozaj náročný, čítalo sa mi to ťažko. Ale akonáhle sa Nic a ten doktor snažili dostať do hradu, tak noja zvedavosť prevládala a naozaj ma začalo zaujímať čo sa teda deje na hrade. Čakala som všetko možné, ale to ako to skončilo a ako to vlastne celé bolo, ma naozaj veľmi prekvapilo. V pozitívnom zmysle. Páčilo sa mi , že dedinčania boli tak poverčivý, že aj keď im niekto dal logické vysvetlenie stale verili tomu čomu chceli veriť.
Bolo zaujímavé že aj v tých dobách existovali stalkeri a že tiež boli poriadne psycho, plus keď sa k nemu pridal ten fyzik/chemik, vražedná kombinácia.