Tajemství Abigale Hall
Lauren A. Forry
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/368572/bmid_tajemstvi-v-abigalle-hall-t1r-368572.jpg
3
95
95
Londýn 1947. Sedmnáctiletá Eliza a její mladší a duševně křehká sestra Rebeka přišly při bombardování během druhé světové války o matku a otec poté v záchvatu šílenství spáchal sebevraždu. Sestry se snaží s touto tragédií vyrovnat a žijí v péči excentrické tety Bess. Později proti své vůli musejí opustit Londýn a začnou pracovat pro tajemného pana Brownwella v sídle s názvem Thornecroft, kde se nachází tajemná Abigalina síň. Velmi brzy zjistí, že to nejhorší je teprve čeká. Uštěpačná a zlomyslná domovnice, paní Pollardová, je odhodlaná před sestrami vše utajit. Snaží se je co nejdéle udržet daleko od města a hlavně řečí, které tu o panství kolují. Když Eliza objeví knihy pocákané krví, hrůzu nahánějící fotografie a portréty záhadné ženy, začne se pomalu rozplétat klubko tajemství. Rebeka se ale čím dál víc podvoluje paní Pollardové, a tak musí Eliza jednat rychle, aby sestru i sebe zachránila a dostala je od domu co nejdál. dotisk 2019... celý text
Horory Romány Historické romány
Vydáno: 2018 , BránaOriginální název:
Abigale Hall, 2016
více info...
Přidat komentář
Ou tak konečně jsem to dočetla, ufff. Jak jsem se na knihu těšila, tak mě strašně zklamala. Dost jsem se nudila a ke konci už jsem se modlila, aby kniha skončila. Dočetla jsem jen proto, že nerada nechávám knihy rozečtené a byla jsem trochu zvědavá, jak to skončí, ale i závěr knihy mě zklamal. Za mě tedy ztráta času.
Kniha má poutavý název a pěknou obálku, láká ke přečtení.
Komentáře níže prozrazují hlavní šok knihy, tudíž, kdo si je přečte, knihu ani číst nemusí.
Kdyby autorka omezila popisy smradů a špíny, měla by kniha poloviční počet stran, a dostali bychom se k příběhu.
Takto čtete o každém odpadku a zápachu, a špíně a smradu, a mrtvé kočce a kryse, a prachu a zácloně, a jednoho to unudí, že mu je úplně jedno, co bude.
Knihu vracím do knihovny, nikdy už bych ji znovu do ruky nevzala.
(SPOILER)
ŽÁDNÝ DEN SE NEOBEJDE BEZ PŘÍBĚHU.
Tato věta se mi z celé knihy líbila nejvíc :-)
Eliza a Rebeka byly nuceny odjet sloužit do tajemného domu, kde evidentně není něco v pořádku.
Domovnice je divná, majitel vlkodava taktéž, pán domu je vetchý a nemluvný, navíc domem prochází přízrak...
Příběh mi připadal trochu jako na houpačce. Začátek byl celkem slibný, ale pak už jsem se musela do čtení nutit.
SPOILER:
Překvapilo mě, že Eliza netušila, nebo nechtěla vědět, že její sestra Rebeka je na tom tak špatně, že je schopná i vraždy.
Měla psychické problémy už dlouho a Eliziny vzpomínky nám ukazovaly, že už dříve byla Rebeka zákeřná a škodolibá.
Vražda Petera mě šokovala, dítě ho ubodalo, to jsem nečekala!
KONEC SPOILERU.
Knihu bych asi nikomu nedoporučila.
(SPOILER) Kniha byla zvláštní! Líbila se mi, i když ne natolik, abych dala plný počet hvězd. Některá místa v příběhu, byla (podle mě) zbytečná a nebavilo mě jejich čtení. Příběh Petera - jak už tu bylo komentováno - mě také moc nezaujal, ale bylo mi líto, čí ruka ho nakonec připravila o život zrovna ve chvíli, kdy konečně došel na konec svého pátrání po své ztracené lásce.. Držela jsem mu palce i přesto, že v knize (asi kromě Elize) mi nebyla sympatická žádná další postava. Kniha byla ale hezky sepsaná a tajemnou, temnou atmosféru si udržela. Konec mě překvapil, čekala jsem trošku něco jiného. Kniha určitě stojí za přečtení :-)
Uff, parádní příběh s totálně mrazivým koncem. Zatímco jsem celou dobu držel palce Elize, aby se společně se sestrou Rebekou dostala z toho příšerného domu a obzvláště od zdejší domovnice Paní Pollardové, linka Petera mě moc nebavila. Ale ta Paní Pollardová, ta byla parádní. Temná, odměřená, od počátku jí nemáte rádi a přitom z ní máte respekt. Na Elize se mi líbilo to, jak postupně jako osobnost sílí, Rebeka byla a je....to se prostě nedá popsat, musíte si to přečíst. Celý děj krásně vygradoval a uzavřel se. Hodnocení, které zde kniha má, podle mě vůbec neodpovídá kvalitě příběhu. Já musím dát aspoň 4 * (5* nemohu dát kvůli trochu slabší lince Petera)....Za mě, temný a propracovaný příběh plný napětí.
Bylo to docela napínavé čtení, minimálně do 3/4 knihy. Bohužel několik věcí mi to zkazilo, i přes název nechápu co měla Abigale hall společného s příběhem, doufala jsem v duchařský detektivní příběh, ale bohužel závěr mě zklamal, přišel mi nedotažený a nepromyšlený. Hlavní hrdinka se mi líbila až do závěru knihy, kdy se najednou chovala tak zvláštně, jako by ji na jejím příteli zas tak nezáleželo ....
Celkově mě kniha moc nenadchla. Trošku mišmaš. Dočetla jsem, ale čekala jsem víc.
Zklamání. Knihu jsem po pár stránkách odložila a už se k ní vracet nebudu. Přišlo mi to těch pár stránek strašně divných, dějově zmatených, postav jak na orloji a úvod jsem si dokonce četla dvakrát, protože jsem nepochopila zda to je sci-fi nebo autorka popisuje nějakou skutečnost (chyběl aspoň náznak toho, kdy a kde se to odehrává). Navíc mi přišlo nechutné, jak se spisovatelka vyžívala v popisu špíny a odpadků (ale to je samozřejmě jen a jen můj problém). Za mě velké NE a s bídou 1*.
Tak jsem se s knihou už dlouho netrápila.
Nemohla jsem v knize najít ani jedinou část, která by se mi líbila.
Hodně zmatečné, zdlouhavé, to rozuzlení zbytečně překombinované no a ten konec...
Strašný mišmaš událostí, postav a míst. Zmatené, nepravděpodobné a zbytečně složité, nedrží to pohromadě. Škoda času...
Ta knížka měla velký potenciál - námět, lokaci, ale vyšla z toho docela nezáživná věc.
Obálka je krásná, to ano, téma pro mě atraktivní, miluji staré domy a sídla s příběhem a toto byla navíc poválečná Anglie roku 1947, což se mi líbilo a těšila jsem se na to.
Ale nelíbila se mi škrobená ponurost a divný spád příběhu, zbytečná hrubost hrdinů, nebála jsem se, jen mi bylo smutno a možná byla na knihu i špatná chvíle. Ale byl i nepropracovaný, k autorce se vracet nebudu ani toto jsem nebyla schopná dočíst.
Hodnocení: .
__
Kniha mě úplně nevystřelila na Mars,ale nebyla špatná. Co se mi hodně líbilo bylo prostředí a čas,kdy se příběh odehrával,tedy po 2. světové válce. Kniha nebyla úplně hororová ,ale atmosféra byla skvělá,pochmurná a hrozně mi zapadala do té staré Anglie . __
Co se týče jazyka ,kterým byla kniha napsaná tak ten mě ani nenadchl,ani nezklamal -klasický vyprávěcí,ničím zajímavý jazyk.
__
Co se týče samotného průběhu děje,tak děj se odvíjel celkem napínavě, knihu jsem dočetla asi v půl druhé ráno,protože jsem potřebovala vědět, jak kniha skončí. A závěr mě docela dostal,nečekala jsem ho a docela mě zaskočil.
Co mi na knize vadilo byly Eliziny noční můry a duchové,kterých v knize bylo na můj vkus až moc.
__
Co se týče postav ,tak jsem si celkem oblíbila Elizu ,ale jinak mě postavy moc nenadchly a některé mi mi lezly na nervy . Příběh byl velice silný a celkově se postavy ocitly ve velice složité situaci a bylo mi jich líto. Velké plus dávám též krásné obálce.
__
Komu doporučuji? Všem ,kteří se nebojí sáhnout po horroru/thrilleru a nevadí jim hororová a ponurá atmosféra+ se zajímají o historii
(SPOILER) Myšlenka zpracovat pokračování Brownawelova šílenství byla výborným nápadem, jen příběh vyzněl trochu chaoticky. Jádro mi připomnělo série Lisy Jackson, neboť vrahové této autorky většinou shromažďovali lidská těla do svých sbírek. V Tajemství Abigale Hall šlo o pokračování sbírky, pokračovatelem Brownawella byla paní Pollardová. Pokračujícím sbírkovým předmětem měla být Eliza a pokračovatelem její sestra Rebecca. Příběh mě svojí nápaditostí zaujal, bohužel, sepsán byl méně pochopitelně a částí vykreslených do dramatu bylo také málo, ačkoliv tam naopak o drama, hysterii a okamžiky napětí šlo. Myšlenka na příběh byla skvělá, ale nebyla propracovaná a dotažená do konce.
Ne že by na této knize bylo něco vyloženě špatně - zajímavá doba, zajímavá psychologie mezilidských vztahů, tajemná atmosféra starého panského sídla... Ale přesto jakoby jí něco chybělo, a mám z ní smíšené pocity. Obálka pěkná, ale název neodpovídá ději.
Takové nějaké zmatečné to bylo (začalo to názvem knihy...). Nápad dobrý, rozjezd ušel, ale pak to bylo jen zdlouhavé....má to ale pěknou obálku.
Knihu jsem dočetla jedním dechem. Moc mne bavila. :-) Kdo pamatuje Večery pod lampou, to časopisové vydání plné napětí...tak to mi velice připomínalo čtení této knihy. Byl to příjemný pocit moc nepřemýšlet, jen se plně ponořit do děje a ten mi přišel velice zajímavý.
Tajemství Abigale Hall
Poměrně dlouho jsem se rozhodovala, jestli si knihu mám přečíst, velmi mě lákala, ale odrazovaly mě negativní komentáře a nízké hodnocení. Nakonec jsem se rozhodla, že si prostě udělám svůj názor a nelituji. Kniha rozhodně není pro každého, ten kdo čeká strašidelné scény se nedočká, ale ti, které děsí pokřivená lidská psychika si přijdou na své. Někoho popisy špíny a smradů nudí, ve mně umocňovaly nepříjemné pocity a doplňovaly atmosféru. Gradace psychického onemocnění malé Rebeky a její vyvrcholení mi způsobovalo až fyzickou bolest, ale ne každý toto vnímá tak silně, jako já. Každopádně jsem ráda, že jsem se nenechala odradit a knihu si přečetla, bude ve mně ještě nějaký čas rezonovat...