Tajemství hedvábného vějíře
Lisa See
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/13844/bmid_tajemstvi-hedvabneho-vejire-vAQ-13844.jpg
4
430
430
Tématem rozsáhlého románu jsou vzpomínky staré dámy z významné čínské vesnické rodiny na průběh vlastního života, jež plasticky a působivě odrážejí běžný život, dávné tradice a zákony i postavení žen v 19. století v Číně. Hrdinka, původem z rolnické rodiny v jihozápadní provincii Chu-nan, prožila dětství v souladu s tradicí a právě díky místnímu tradičnímu zvyku navázala nevšední přátelství se stejně starou dívkou z odlišného společenského prostředí, které mělo trvat celý jejich život. Díky postavení dívek v rodinách, kde péče a láska jsou věnovány především synům, hrdinka od útlého dětství žila v izolaci a toužila po někom, kdo by ji měl rád, s kým by mohla mluvit a komu by mohla důvěřovat. V sedmi letech, kdy u děvčat začínal bolestivý proces podvazování chodidel, ve vybrané vrstevnici takovou osobu našla. V tradičním duchu obě celá léta toto přátelství pěstovaly a pro obě dívky to byl nejsilnější citový vztah, který za celý život prožily. Peripetie přátelství, které trvalo celé dětství a dospívání, a později pomáhalo oběma přežít osamělost i tragické okamžiky v manželství, zachycovaly hrdinky v dopisech na vějíři, psaných zvláštním tajným písmem, kterým se navzájem odpradávna dorozumívaly ženy v provincii Chu-nan. Znalost tohoto písma přinášela oběma dlouhá léta radost a útěchu, špatný výklad jednoho jediného znaku pak znamenal na dlouhá léta osudovou roztržku a pocit nesmírné ztráty. Příběh o ženském přátelství je i velice čtivým vyprávěním o životě v Číně, zaznamenává letmo i historické události 19. století, ale hlavně vypovídá o zvláštním světě tehdejších žen. Možno srovnat nejen s Goldenovou Gejšou, ale také třeba s Tajným deníkem čínské císařovny.... celý text
Literatura světová Pro ženy Historické romány
Vydáno: 2010 , JotaOriginální název:
Snow Flower and the Secret Fan, 2008
více info...
Přidat komentář
Velmi působivý román z čínské historie o postavení a neomluvitelném zacházení s dívkami a ženami v tehdejší společnosti. I když autorka nejde do hloubky psychologie postav, má dílo svou váhu. Samotná představa světa, ve kterém Lilie a ostatní ženy žily, zanechá ve čtenáři hlubokou stopu.
Nejde jen o líčení života Lilie pohledem skrz zamřížované okno ženské světnice. Překvapí vás bohatý děj závislý na různých etapách jejího života.
Moc mě to bavilo.
Příběh je velmi krásný a silný i přesto, že je to fikce. Udělalo na mě dojem, že autorka kvůli knize navštívila místa z příběhu a pátrala po tradicích a zvyklostech ve staré Číně. To knize určitě dodalo na autenticitě.
Tradice, které byly součástí běžných životů tehdejších Číňanů, zejména žen, jsou pro nás Evropany jen stěží pochopitelné. Mám však pocit, že knihu trochu táhne dolů ne příliš zdařilý překlad.
Velmi zajímavá doba a místo: polovina 19. století v Číně, národ Jao a jak se tam žilo ženám. V knize jsem se dozvěděla mnohé dosud netušené informace o každodenním životě žen, včetně celého procesu pověstného mučení mrzačícím podvazováním nohou a lámání prstů v pouhých šesti sedmi letech věku (pro zvýšení pozdější smyslnosti pro muže - ach, co všechno ženy nedělaly všude ve světě a dělají doposud pro to, aby se zalíbily mužům a vyhověly jejich požadavkům, nakonec ty burky apod. jsou snad to nejmenší zlo pro samotnou ženu, ale to už odbíhám...), jedinečný ženský psaný jazyk nu-šu, celoživotního duchovního svazku dvou dívek a žen, používání vějíře pro zápisy jejich vzkazů a spoustu dalších věcí.
Nicméně to pro mne nebyl plnohodnotný román, spíš deník, autobiografie, takže i tradice, pověry, rituály byly líčeny bez jakékoli znalosti pozadí - přestože hlavní hrdinka byla přiměřeně vzdělaná, o ničem z toho nevěděla a po ničem se nepídila, bylo to prostě jednou dané, neměnné.
Vše, co se dělo, bylo jen v rámci rodné vesnice Lilie a jejího manžela, a Sněžného kvítku, s výjimkou útěku do hor před povstalci. O tom, co se dělo za hranicí vesnice, ve větší Číně, neřku-li ve světě, neměl nikdo ani ponětí (ani jakýkoli zájem o to).
Celé to bylo jako pohádka, navíc s velmi smutným koncem, který asi psychologicky měl sloužit jako ponaučení.
Osobně se mi mnohem více líbily Dívky ze Šanghaje, které byly krom čínského naturelu a řádné dávky psychologie nabité také velice dramatickým dějem.
Poz.: zjistila jsem, že jsem stejně jako hrdinky "kůň", ale v jejich povahách, jednání a názorech jsem se nevyznala, žádná mi k srdci nepřirostla...
Autorka odvedla skvělou práci. V čtivém románu z Číny, odehrávající se v 19 století jsem se dozvěděla spoustu informací nejen o podvazování chodidel, ale i o způsobu myšlení a zvlášním uzavřeném ženském světě. O tom, že existuje ženské písmo jsem vůbec neměla tušení.
Kniha se mi líbila moc a určitě mě chytla více než Dívky že Šanghaje. Člověku přijde až neuvěřitelné, že takto skutečně někde ženy žily a možná i žijí. Do této knihy jsem o podvazování nic konkrétního nevěděla. Samozřejmě nelze zcela pochopit, když se můžeme dívat pouze okem své kultury, tradice, moderní výchovy. Hezký příběh o krásném přátelství i obyčejném nepochopení, nedorozumění, které určitě zažil každý z nás, přesto v jiné době měl celoživotní následky. Knihu mohu jen doporučit
Velmi čtivě napsaná kniha o ne tak úplně dávné historii Číny z pohledu ženy.
Děsivé tradice - odlišná kultura.
Kniha určitě stojí za přečtení, i když já osobně mám raději Tajný deník čínské císařovny.
Dávám celé tři hvězdičky za autorčinu práci, určitě se do Číny hodně nacestovala, i s lidmi znalými kultury a historie si hodně popovídala.
Přesto, skoro všechno v příběhu šlo mimo mě, už jsem se nemohla dočkat, až to dočtu, protože mě příběh vůbec nechytil za srdce. Hlavní postava mi byla sympatická, ale nijak zvlášť jsem si ji neoblíbila.
Vyprávění se vleklo, ale i prosvištělo jako blesk zároveň. Vleklo nejspíš proto, že mě to čtení moc nebavilo, i když se tam pořád něco dělo. Jenže v souvislosti s nějakou událostí jsem se ani nestihla ohřát a už došlo k něčemu dalšímu.
Příběh by si zasloužil rozvinout, více stran by dílku jedině prospělo, ale to bych pak na druhou stranu nedočetla.
No páni, krásný spisovatelský počin. Trochu jsem se bála, že se vše bude točit kolem "nohou", ale v knize se stále něco děje a než se nadějete jste na konci. A navíc zjistíte, že i ty "nohy" jsou fakt zajímavý :-).
P.s. No neměnila bych s holkami v Číně....ještě, že je u nás jakási emancipace.....;-)
Čtivý a pravděpodobně i velmi autentický náhled do světa a tradic Číny mezi lety 1823-1864.
Jiný svět, ale nesmírně zajímavý pohled na život a žití. Nikdy jsem nic podobného nečetla, kniha mně úplně pohltila. Škoda, že se nedá koupit, měla bych ji ráda ve své knihovně.
Ke knize jsem se dostala úplnou náhodou a jsem za to vděčná, potřebovala jsem změna a ta v podobě historického románu z Číny 19. století byla skvělá. Tak nádherně obrazotvornou knihu už jsem dlouho nečetla, autorka mě bravurně uměla dostat do tehdejší doby a já měla pocit, že opravdu některé reálie dokážu vidět a to mi přijde neuvěřitelné. Příběh sám o sobě je také velice pěkný a srdcervoucí. Určitě doporučuji knihu k přečtení.
Historickým románům se vyhýbám velkým obloukem. Jsem ráda, že v tomto případě jsem se nechala přesvědčit a knížku vzala na milost. Největší kvalitu vidím v popisu prostředí a zvyků, který je doveden do nejmenších detailů.
Šílené zvyky, šílená pravidla. Neuvěřitelné, že se to opravdu takto dělo. Podvazování chodidel, je něco tak strašného, že si to nelze ani představit. Doporučuji přečíst.
Predstava takého života je prvotriedny horor. Byť odsúdená k celoživotnej poslušnosti, tichému utrpeniu, knísaniu sa na zmrzačených nohách, pobyte v izbe so zamrežovanými oknami, byť dobrá len na rodenie synov a domáce práce... May Welland z Veku nevinnosti sa mi zdala zošnurovaná tradíciami, ale to je čajíček proti vtedajšiemu životu v Číne. Čo sa týka hlavnej hrdinky, je dokonalým príkladom brainwashingu. Od detstva do nej vtĺkali, že je bezcenná a ona tomu naozaj uverila. Nepochybovala, že ženin život má jediný cieľ - držať sa konvencií ako kliešť. Autorka zaujímavo opísala spôsob zmýšľania jednej z priateliek, ktorá sa plne vžila do svojej úlohy, zaujala vykázané miesto a k tomu istému nútila aj svoje okolie, presvedčená, že tak je to pre všetkých najlepšie. Zato druhá, hoci sa kvôli svojej milovanej laotung snažila, nedokázala znásilniť svoju osobnosť a bez reptania sa prispôsobiť svojmu údelu. Pri diametrálne odlišných postojoch a predovšetkým pri neschopnosti hlavnej hrdinky vcítiť sa do pocitov inak zmýšľajúcej ženy bolo neporozumenie medzi nimi a následný konflikt neodvratný.
Tak to byl parádní výlet do exotické historie, do kultury mně naprosto neznámé. Moc jsem si to užila, dozvěděla jsem se spoustu nových informací. Téma mě tak zaujalo a pohltilo, že jsem si na internetu dokonce vyhledávala fotky "liliových nožek", abych měla představu o jejich podvazování přesnou.
Postava paní Lu mně byla hodně blízká - líbilo se mi, jak se zpětně dokázala zamyslet nad svým uplynulým životem, nad chybami, kterých se dopustila a jak svá pochybení a omyly dokázala přetavit do moudrosti. Doufám, že stejně jako paní Lu, zestárnu jednou také do klidné moudrosti.
Jednoduchost knihy psaná ich formou je bohatě dorovnána barvitým líčením plným příměrů, typických pro čínskou literaturu. Jde jednoznačně o ženské čtení, čtení o ženách a jejich nejniternějším světě, který je jejich celým životem. At' už jde o bolesti fyzické z podvazováním chodidel, či radosti z vyšívání hedvábí, nebo silné prožitky vzájemného přátelství jež utrpí značné újmy, vždy se setkáváme se silným emočním popisem, který my ženy tolik milujeme.
Vřele chci na tomto místě doporučit další úžasné knihy tohoto typu, jež mě osobně také velmi potěšily. Půvabné ženy, Pavilon žen, Dobrá země.
Mám ráda tento typ knih. Je to sice román, takže postavy i děj je smyšlený, ale přitom by se klidně takto mohl stát, protože autorka čerpá z reálné historie, téma má víc než kvalitně nastudované, takže se vlastně příjemnou formou dovíte něco z čínské historie. Příběh se odehrává v Číně 19. století a námětem jsou ženy. Můžete si udělat obrázek, jak tehdy ženy žily, jaké měly, nebo spíš neměly, možnosti ovlivnit svůj osud. Tím, do jaké rodiny se narodily, byl jejich celý osud zpečetěn. Utrpení je provázelo celý život, ať už fyzické nebo psychické. Pro evropské ženy, viděno dnešní optikou, je takové postavení a život svázaný tradicemi naprosto nepředstavitelný. Žena nemohla činit žádná vlastní rozhodnutí, nesměla mít vlastní názor, musela žít celý život v područí mužů i výš postavených žen, v jedné místnosti, bez možnosti vycházet i jen před dům. Dozvíte se drsnou realitu o podvazování chodidel. Věděla jsem, že něco takového se v Číně dělo, ale neznala jsem detaily. A ty mě dost šokovaly. Kniha odhalí i tajemství nu-šu, tajného ženského písma, jediného prostředku, jak mohly ženy mezi sebou komunikovat a udržovat přátelství. A to je hlavní téma knihy - přátelství mezi dvěma ženami, které bylo na celý život, tak silné, ale zároveň tak křehké, že jej mohlo zničit jedno malé nedorozumění. Velmi doporučuji k přečtení.
Autorovy další knížky
| 2010 |  Tajemství hedvábného vějíře |
| 2020 | Čajová dívka z Kolibříkové ulice |
| 2021 | Ostrov žen moře |
| 2010 | Dívky ze Šanghaje |
| 2024 | Lotosový kruh paní Tchan |
Příběh, který ve vás zanechá hluboký dojem. Od tradic a jejich dodržování až po přátelství na život a na smrt. Žena v Číně 19. století to opravdu neměla jednoduché, celý život se musela podřizovat. Sice je příběh fikce, ale to, co se dělo holčičkám, bylo skutečné. Kdo má rád podobné příběhy, jistě ho kniha zaujme.