Tajemství inkvizitora Eymerika
Valerio Evangelisti
Temný román s prvky fantasy a sci-fi s autentickou hlavní postavou, inkvizitorem Eymerikem. Děj románu se střídavě odehrává ve 14. století na Sardinii, ve Vídni a Spojených státech ve 40.- 60. letech 20. století i v blízké budoucnosti, kdy je mimo jiné předložen i možný rozpad Spojených států amerických.
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2005 , Mladá frontaOriginální název:
Il mistero dell´inquisitore Eymerich, 1996
více info...
Přidat komentář
Tři dějové linie, které se v románu proplétají, se točí především kolem dvou témat: záhady podzemních jeskyní Sardinie a tajemství orgonové energie, která nehledě na spásné účinky skrývá nestvůrnou hrozbu. Připravte se však na nesnadné čtení – navzdory literární obratnosti autor ve svém vyprávění nikam nespěchá, pomalu předkládá různá místa a děje, které dlouhou dobu nedávají moc logických spojitostí. A ani po dočtení si možná nebudete úplně jisti, o co že mu vlastně šlo. O studii totalitních systémů, které potírají lidskou individualitu? Či snad o psychologický rozbor dvou hlavních postav Nicolase Eymerika a Wilhelma Reicha? Nebo prostě jen o to, že všechno dobré nemusí být vždycky úplně dobré a naopak?
Přes dobrodružnou patinu není Tajemství inkvizitora Eymerika rozhodně jednoduchým ani prvoplánovým příběhem. K jeho plnému docenění podle mého názoru patří znalost předchozích knih, které Valerio Evangelisti s touto postavou napsal. Bez nich je to bohužel jen výsek z většího celku.
Autorovy další knížky
2004 | Eymerikův hněv |
2001 | Proroctví |
2005 | Tajemství inkvizitora Eymerika |
2003 | Propast |
2002 | Podvod |
Knížku jsem koupila za pár šušní k jinému titulu, takže jsem nečekala (ani nedostala) nic světoborného. Z mého hlediska je problém už základní tématika, kolem které se příběhy točí: sexualita, náboženství, všeobjímající vesmírná energie. Nad tím prvním nebádám, to druhé si nenašlo cestu do mého života a to třetí mám na salámu. Jsem holt povrchní, před více či méně abstraktními úvahami dávám v knihách (i filmech) přednost ději, atmosféře, případně dobře vykresleným charakterům.
Autor míchá skutečné postavy a jejich osudy s domněnkami i fikcí: nahlédneme do 14. století na Sardinii a seznámíme se s praktikami lstivého, fanatického inkvizitora. Zamíříme do 20. století a budeme svědky posledních dní psychoanalytika Wilhelma Reicha, což obnáší hlavně halucinace, teorie o libidu a schizofrenní dialogy. Třetí linie se odehrává v nedaleké budoucnosti, kdy se USA rozštěpí na frakce se společnými prvky - proslulou americkou prudérností a k tomu totalitními snahami vychovat poslušné stádo. Všechny události z různých dob jsou spojeny Reichovými teoriemi.
Nejčtivější pro mě byly antiutopické "Děti budoucnosti", nejméně mě bavily Reichovy psychózy a rozhovory. Postavy jsou nahozeny dost plytce a k žádné z nich jsem si nedokázala vytvořit pouto, takže ani závěrečné vyvrcholení nerozvlnilo hladinu mých emocí. Některé pasáže odporovaly logice a celkově bych knihu označila za průměrnou, ovšem třetí hvězdičku připlácnu za to, že jsem si zase jednou se zájmem dohledala informace o (pro mě dosud neznámých) historických osobnostech.