Tajemství ryzí cesty, jak žít

22.03.2019

Dovolím si ke svému komentáři odcitovat z knihy tyto dvě části.

"Proč je tedy tak těžké odevzdat se?
Někdy je to opravdu náročné, protože nevíme, kdo skutečně jsme. Domníváme se, že naše hodnota je určena majetkem, lidmi v našem životě nebo postavením. Tak silně jsme si na tato přesvědčení zvykli, že jsme uvěřili v jejich skutečnost. Tohle známe, a proto se nechceme probudit, raději budeme trpět, než bychom důvěřovali tomu, co neznáme."

Zde se Vás zeptám, jste řidičem/řidičkou svého života nebo pasažérkou/pasažérem?

"V mysli často odkládáme štěstí na budoucnost a domníváme se, že nám něco chybí k tomu, abychom byli šťastní. Jsme přesvědčeni, že vnější okolnosti, předměty nebo osoby nám mohou poskytnout skutečnou radost. Není to pravda! Příliš se zaměstnáváte "myšlením", a tak si ani nevšímáte základní radosti, která je Vaším přirozeným právem. Minulost je pryč. Nic s ní nenaděláme, tak to nechme být, odpusťme a jde se dál. Budoucnost je záhada a postará se o sebe sama. Závisí totiž na rozhodnutí, která činíme právě teď v přítomném okamžiku."

Zde se Vás zeptám. Začíná nový den, otevřete oči a ještě než začnete cokoliv vykonávat, pocítili jste vděčnost a uvědomění přítomného okamžiku za to, že jste obdrželi vzácné dary a hlavně zadarmo? Můžete prožít nový den, dýcháte, máte kde spát, co jíst, pít a další...Nebo to je samozřejmost a hlava je s myšlenkami už 2-3 kroky napřed jinde.?

Opravdu jsem velice vděčný za to, že jsem si tuto knihu mohl přečíst a odnést si z ní poznání, které potřebuji k dalšímu posunutí k objevu své vlastní, přirozené identity. To ze srdce přeji i já Vám, procitnout ze systému a poznat hlavně sám sebe. Je to jedinečná svoboda.