Tajemství sídla Craven Manor
Darcy Coates
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/443901/bmid_tajemstvi-sidla-craven-manor-cRc-443901.jpg
4
1571
1571
Strašidelné domy série
< 2. díl >
Daniel zoufale shání práci. Když mu někdo pod dveře strčí vzkaz, který mu nabízí místo správce staré nemovitosti, má pocit, že to je příliš skvělé, než aby to mohla být pravda. Když ale dorazí do Craven Manor, zmocní se ho podezření. Dveře do starobylého sídla jsou dokořán a hala je plná pavučin a suchého listí. Je zjevné, že tam už dlouhá léta nikdo nebydlí. Za dveřmi však na něj čeká obálka. Jsou v ní peníze a příslib, že dostane další. Daniel je zoufalý. Navzdory svým pochybám se nastěhuje do správcova domku za rodinnou kryptou. Podivné události a úkazy, ke kterým v sídle dochází, je rozhodnutý nebrat na vědomí. Když se ale s blikáním rozsvítí svíčka v okně opuštěné věže, Daniel pochopí, že Craven Manor v sobě skrývá příšerné tajemství… a že je v sázce jeho život.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno:
2019
,
Fobos
Originální název:
Craven Manor, 2017
více info...
Přidat komentář
Pro říjnové čtecí dny jsem si zvolila trochu strašidelné duchařiny - a jsem nadšená!
Zas jsem si uvědomila, jak moc mám ráda tyhle pochmurné příběhy, kde z opuštěných domů čiší hrůza, nedaleko se ozývá tklivé havraní krákání a na všechno dohlíží starý černý kocour. Moje první a rozhodně ne poslední setkání s autorkou a se sérií Strašidelných domů.
V příběhu poznáváme Daniela, který se těžce protlouká životem, avšak má stále srdce na správném místě. Dočasně bydlí u bratrance, kde to není vůbec růžové, a tak ho velmi překvapí dopis, jenž mu nabízí práci i bydlení ve starém odlehlém sídle.
Daniel se statečně vydává lesem do starobylého panství Craven Manor, které je evidentně už dlouho opuštěné. Navzdory podivným okolnostem a hrůze, kterou dům vzbuzuje, se Daniel rozhodne práci přijmout a nastěhuje se do správcovského domku. Pána domu však zatím nepotkal, ten s ním komunikuje prostřednictvím dopisů. Hlavní instrukce znějí: po půlnoci nevycházet z domku a mít pečlivě zatažené závěsy a nikomu neotvírat!
Jestli vás zajímá, jak to bylo dál, určitě si knihu přečtěte, je to čtivé a oddechové, pro podzimní měsíce jako stvořené!
Já si nemohu pomoct, ale tohle mě celkem bavilo :-) ne jako horor, ale jako taková fantazy pohádka. Dobře to dopadlo a skoro všichni žili šťastně až do smrti :-)
Dobrý ale s hororem to nemělo nic společného. Knihy od autorky mám ráda, ale tohle se vůbec nepovedlo.
(SPOILER)
V prvé řadě bych rád zdůraznil, že Darcy Coates píše velice čtivě. Což je ale asi jediné plus druhého románu ze série strašidelných domů. Objektivně vzato byl příběh neuvěřitelná kravina. Musím přiznat, že v první půlce to bylo fakt strašidelné a koukal z toho solidní horor. Jenže ve chvíli, kdy se dozvíme, kdo je onou tajemnou bytosti obcházející v noci zahradní domek, a kdo je majitelem domu, a v neposlední řadě kdo "straší" ve věži, veškeré napětí jde do kopru. A co se týče ztraceného městečka, ve kterém dvě stě let hnijí ostatky jeho obyvatel, aniž by to někomu připadalo divné... WTF???
A konec to zabil úplně. Nicméně autorka mě baví a dám ji ještě šanci s dalším dílem.
Už jsem pár knih od autorky četla a tuhle knihu dávám do škatulky těch méně povedených. Rozhodně napsala lepší knihy v sérii, ale úplná hrůza to nebyla. Kdyby mě zaměstnával nemrtvý a u dveří mi stál duch, tak bych utekla a na nic nečekala. Závěr a celková časová linka za mě spíše pokulhávala. Z knihy jsem rozhodně nebyla nadšená tak jako z knih Duch domu Asburnů, nebo Strašení v Rookwardu.
Čtu tady komentáře, že je kniha nejslabší z celé série, ale mě se teda naopak líbila hodně. Uznávám ale, že jak byl našláplý začátek, tak konec trochu pokulhával a místy se zbytečně vlekl a kecával.
Mě se ale hrozně líbila postava Brana. Ale třeba honička s příšerou po zahradě už mi přišla dost mimo.
Kniha mi přišla jako fantasy pro mládež do duchařiny měla hodně daleko. Ale i tak jsem si ji užila. Konec se už vlekl a bylo tam zbytečně omáčky kolem. Kdyby to tam nebylo a spisovatelka udělala stručný závěr bylo by to o moc lepší.
Jedinou hrůzu a děs jsem zažíval při přednesu Tomáše Lísala. To byl vážně horror.
Jinak je knize. Začátek byl dost povedený a říkal jsem si, že to bude stát za to, jenže postupem času to měklo, měklo, až z toho zbylo jen bláto. Čekal jsem že duch po něm skočí, že mu ukousne hlavu, nebo aspoň ruku, ale oni na sebe jen ťukali... bože. Pak už to byla předělaná spatlanina Popelky, Krásky a zvířete a nakonec krotitelé duchu. Tři hvězdy dávám za nápad a první polovinu knihy. Zbytek je jen s odpuštěním děsná blbost.
Ctu tady, ze tato kniha je udajne jako jedna z nejslabsich, ale za me muzu rict, ze je skvela. Darcy Coates ma dar psat poutave, ctive knizky, ktere mate chut prelousknout za jednu noc. Jsou napinave. Ja osobne bych konec rada videla trochu jinak, urcite by ji linie s nakazou slusela, ale i tak to byla skvela a napinava kniha. Libil se mi pribeh Daniela. Za me urcite bude mit cestne misto v knihovne.
Knížka mě neoslovila tolik jako další knihy ze série o strašidelných domech od autorky. Přesto jsem ji přečetla za necelé dva dny, strašidelné to bylo, ale někde v půlce pro mě napětí vyprchalo a byla jsem jen zvědavá co se tedy vlastně v minulosti stalo a jak to celé dopadne.
Taková pohádka pro dospělé. Už mi to chvilkami přišlo jako sci-fi, zvětšující se příšery se zuby mi přišly už přitažené za vlasy. Hlavní postava mi přišla jako mužská kopie prvního dílu ze série. Pokorný kluk, který je rád za pracovní nabídku, jelikož se potýká s chudobou a je vůbec rád, že má kam složit hlavu.
Každopádně i tak se mi kniha velice dobře četla, nebyla nudná a byla i napínavá. Určitě si přečtu celou sérii.
Mě se kniha zatím líbila ze všech strašidelných domu nejvíce. Líbil se mi příběh, postavy a to, že to bylo něco jiného. Nesetkáváme se jenom s duchy ale i s nákazou a jinými nadpřirozenými bytostmi,a to byla příjemná změna. Zápletky byly zajímavé a ten konec byl jen třešnička na dortu.
Kniha je dobře a čtivě napsána. Jsem příjemně překvapený, jakou zápletku autorka vymyslela pro druhy díl, protože jsem nečekal nic jiného než bylo v prvním díle. Během děje se stane několik zajímavých a překvapivých zvratů, ale strašidelně kniha moc nepůsobí.
Knihu bych doporučil a určitě si přečtu další díl.
Oddechovka na dovolenou, na které jsem knihu také za dva dny přečetl. Celkem zajímavý začátek s "dobrou atmosférou", ale jak je zmíněno i v jiných komentářích, nečekaně brzy napětí opadne odtajněním některých skutečností. Sice se to pak ještě trochu "rozjede", ale není to už ono. To, že je někde staletí opuštěný dům, čtenářova fantazie v pohodě vezme, ale že je za křovím po staletí bez interakce s okolím celé opuštěné město i s kostrami, to radši bez komentáře. Ale že jsem knihu četl na pohodové dovolené, tak 2,5 hvězdičky :-).
Pořád si stojím za tím, že si při Darcy Coates skvěle odpočinu a že mě její knihy o strašidelných domech baví. Tahle bohužel byla jedna z těch slabších. Přitom zezačátku měla velký potenciál. Do půlky knihy jsem byla napjatá ale pak záhada vyšla napovrch a už mě to až tak nebralo. Kyla bych nejradši sama nakopala.
Knížky Darcy Coates čtu jako oddychovku, neočekávám vysokou uměleckou hodnotu, spíš jen další více nebo méně strašidelný příběh ve strašidelném domě. A jak knížek přibývá, jsem vždycky zvědavá, s čím novým přijde. A toto bylo neotřelé, zajímavé, takže jsem se nenudila a bavila jsem se tak, jak jsem očekávala.
Děj je psaný čtivě. Hlavní postava mne občas štve ve své naivitě a uvěření "každému žvástu". V každé knize je vždy postava, která čtenáři nepadne - zde je to Kyle. Vždy se do příběhu napasuje, když to člověk nejméně čeká. V příběhu je duchovno, ale jako vždy je to v určitých částech "přitažené za vlasy". Neoznačila bych knihu za horor, ale spíše živější thriller pro puberťáky. Neomrzí, dá se zhltnout, ale ne každému sedne. U autorky mne baví její fantazie, co se týče vymýšlení historie rodiny a popisu.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Duch domu Ashburnů |
| 2019 |  Tajemství sídla Craven Manor |
| 2021 | Kořist |
| 2020 | Přízraky domu Carrowů |
| 2021 | Hlasy v bouři |
Knihu jsem přelouskala doslovně do pár hodin ... Je pravda, že se mi děj začal líbit až tak v polovině, jakmile se objevily duchové... A také je pravda, ze jsem chvíli nevěděla zda mám věřit jednomu vyjádření, co se stalo s obyvateli domu či druhému tvrzení.... Ale jsem ráda za konec ... Jak zlo bylo poraženo...