Tajemství Viléma Storitze
Jules Verne
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/158720/bmid_tajemstvi-vilema-storitze-sRm-158720.jpg
4
214
214
Romantický příběh o lásce mladé dvojice, kterou se snaží překazit tajuplný muž. Tajemství Viléma Storitze spočívá v po otci zděděné receptuře na kapalinu, která dovede činit neviditelným. Storitz tuto kapalinu použije, aby zabránil sňatku krásné ženy, jíž byl odmítnut. Nakonec je však díky obratnému chemikovi a spojeným policejním silám přemožen, jeho tajemství je odhaleno a vědeckofantastický román, odehrávající se v polovině 18. století, končí smírně.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1974 , Mladá frontaOriginální název:
Le Secret de Wilhelm Storitz, 1910
více info...
Přidat komentář
Útla knižka, v ktorej je čiateľovi už od začiatku jasné, kto je zloduch a ako robí svoje "tajomné" kúsky. Žiadne prekvapenie sa nekoná a pochybujem, že sa aj v dobe prvého publikovania konalo. Atmosféra kniha je veľmi milá, na čitateľa dýcha starodávno, pekné opisy krajiny sa striedajú so stručným prierezom históriu. Postavy sú jasne vyhranené - buď dobré alebo zlé, teda všetko je čiernobiele, žiadne iné farby sa v príbehu nenachádzajú. Kniha sa dobre číta, ale kvalít najlepších Vernových diel zďaleka nedosahuje.
Takové "Věřte nevěřte" v podání Julese Verna. Pokud bývá tento autor zmiňován pro pomalý děj a rozvláčný popis, tak tato kniha je příjemná detektivní rychlovka na 150 stran, která se hodí na dovolenou.
Doporučuji těm, kteří mají rádi když na ně dýchne atmosféra staré doby (starého Maďarska) a nebaví je už tolik severské precizní detektivky. Tady se zápletce můžeme decentně pousmát a to co přijde jako šokující odhalení v půlce knihy je nám jasné už od začátku,ale....Jules Verne.
Nenáročné čtení, které nenadchne ani neurazí. Filosofické myšlenky asi v půlce knihy bych vynechala, byly úplně mimo.
Na románu je poznat, že jej k tisku nepřipravil sám autor. První půlka je spíše dobový společenský román, pozvolný a nicneříkající. Pak se sice rozbíhá, ale chybí tomu řádná gradace konce. Co mě na celém románu nesedí, je chování hlavních postav - Verneovi hrdinové vždy měli aktivní přístup a především používali mozek, rozum a vzdělání, vždy přemýšleli a potom konali tak, aby situaci vylepšili. Hrdinové tohoto románu se chovají jako dva idioti, kteří zmastí, na co šáhnou a půlku katastrof si v příběhu způsobí sami.
Je to nedokončený román, ale času s ním ztráveného až tak moc nelituji.
Další ze slabších "Verneovek", syndrom německého" pomateného vědce, který nemůže přenést přes srdce odmítnutí lepé děvy a rozhodne se mstít tu už byl a celkové rozuzlení je takové chabé, neslané, nemastné - holt lehký podprůměr, víc ani ťuk - 45 %
Tajemství Wilhelma Storitze patří rozhodně k těm slabším Vernovým knihám. Základní myšlenka "záškodníka - zhrzeného milence", páchajícího svoje zla pod rouškou neviditelnosti, je sice zajímavá, ale celé to je takové nedotažené. Zpočátku se kniha rozbíhá velice pomalu, skoro až nudně, je tam spousta nicneříkající omáčky, což trvá téměř do její poloviny, pak se to nějak rozjede, ale konec je zase takový poněkud unáhlený. Krom toho samotné propracování děje mohlo být promyšlenější, neviditelnost osoby - budiž, ale co její oděv? Chodil tedy W. Storitz nahý? Stejně tak závěrečné opětné zhmotnění Myry při porodu mi přišlo trochu jako z pohádky:).
Pokud se týká popisů stavů mezi oběma snoubenci a v Roderichovic rodině vůbec, také nic moc, přišlo mi to takové docela přeslazené...
Knihu jsem četl po letech podruhé a myslím, že víckrát se k ní asi nevrátím. I ty tři hvězdičky jsou takové slabší.
Perfektna kniha.. Bolo to 29.12.2013 a toto bola moja prva precitana verneovka :)
Tahle kniha pro mě představuje určité zklamání. Základní námět není špatný, ale jeho realizace do celkového příběhu bohužel ano. Verneovky jsou sice předvídatelné, ale v tomto případě je to přehnané. Čekal jsem nějakou vědecky promyšlenou past, hlavní hrdinové místo toho náhodou vyslechnou Storitze na večerní procházce. Děj postrádá napětí a celý příběh je předkládán dost suše a fakticky. Normálně bych přidal bodík za nápad s lektvarem neviditelnosti, ale ten si zaslouží H. G. Wells, který s myšlenkou neviditelnosti přišel dřív.
Tento kratší Verneho román sa rozbiehal len veľmi pomaly a keď už prišiel s nejakou akciou, tempo si nebol schopný udržať. Mnohé časti boli síce predvídateľné, ale čítanie bolo aj tak príjemné a oddychové. Nejde určite o prelomovú knihu, ale napriek tomu môže správne nastaveného čitateľa určite zaujať.
Štítky knihy
kouzla láska tajemno zfilmováno tajemství alchymie Rakousko-Uhersko dobrodružství neviditelnost hrady a zámky
Autorovy další knížky
| 1937 |  Dvacet tisíc mil pod mořem |
| 1965 | Cesta do středu Země |
| 1985 | Dva roky prázdnin |
| 1963 | Pět neděl v balónu |
| 1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Prekvapilo me, ze Julius Verne napsal i neco podobneho. Moznost, ze se pribeh skutecne stal, trva az do temer zaveru knihy, kdy se nahromadi prilis nahod, ktere odkazuji na science-fiction zname z autorovych dalsich del. Dej ma spad, libilo se mi to.