Tajga šumí

01.09.2021

Mé druhé setkání s Bajkovem a po přečtení musím konstatovat bohužel poslední. Více knih na našem území totiž nevyšlo. Velký Van se mi líbil, tak jsem byl zvědav, jaké bude i toto dílo. Tajga šumí je soubor příběhů z Mandžurie, které buď sám autor zažil, nebo ten příběh někde slyšel. Kapitoly jsou pro mě velmi čtivé a ani ne tak dlouhé. Hltal jsem každý řádek a moc jsem si to užíval. Není to sice nějaký literární skvost, ale kniha by měla především bavit a to se mi zde stalo v plné míře. S Bajkovem procházíte nedotčenou tajgu a setkáváte se všemi možnými nástrahami, či krásami této drsné přírody. Skoro v každé kapitole je cítit nádech smutku nad tím, jak civilizace ničí nedotknutý prales a to jsme podotýkám ve většině příběhů před 1. světovou válkou. Jak to asi musí vypadat teď, radši ani nedomyslet. Kniha je bohužel bez ilustrací. Zajímavostí je, že vyšla v Protektorátu a přitom se jedná o ruského autora. Buď nevadilo to, že ještě Němci nenapadli SSSR, nebo že Bajkov je představitelem carského Ruska a před sověty radši uprchl.