Tajná historie Anunnaků - Otroci bohů

Tajná historie Anunnaků - Otroci bohů
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/410626/bmid_tajna-historie-anunnaku-otroci-bohu-O39-410626.jpg 5 7 7

Vědci dlouho věřili, že první civilizace na Zemi vznikla před 6000 lety v Sumeru. Michael Tellinger však odhaluje, že Sumerové a Egypťané zdědili své vědění po dřívější civilizaci, která žila na jižním výběžku Afriky a započala s příchodem Anunnaků před více než 200 000 lety. Tito dávní anunnačtí astronauté, vyslaní z planety Nibiru na Zemi, aby zde těžili zlato na záchranu nibirské atmosféry, stvořili první lidi jako druh otroků právě za účelem těžby zlata. Tak začíná naše celosvětová tradice posedlosti zlatem, otroctví a boha jako panovačného vládce. Tellinger odhaluje nové archeologické a genetické důkazy, které podporují revoluční dílo Zecharii Sitchina. Na podkladě jím získaných informací z předbiblických hliněných tabulek Sumerů popisuje, jak nás Anunnakové stvořili s využitím částí své vlastní DNA a omezili naše fyzické a mentální schopnosti deaktivací svého vyspělejšího genomu – což vysvětluje, proč jsou aktivní jen necelá 3 procenta naší DNA. Další fascinující téma, potopa světa, o níž pojednává nejen bible, ale i většina starověkých mýtů, znamenala předěl v historii planety, nástup civilizace a celkovou změnu postoje Anunnaků vůči rozmnožujícímu se lidstvu, ačkoli původně – s výjimkou Enkiho – usilovali o jeho záhubu. Tellinger v knize tvrdí, že jak se my lidé probouzíme a dozvídáme se pravdu o svém původu, je v naší moci překonat svou naprogramovanou živočišnou a otrockou povahu, napojit se ve svých buňkách na dřímající anunnackou DNA a dospět k dlouhověkosti a inteligenci našich stvořitelů. Současně se poučíme o rozdílu mezi bohy z dávných bájí a skutečným milujícím Bohem našeho vesmíru.... celý text

Literatura světová Romány Literatura naučná
Vydáno: , Fontána (Dobra & Fontána)
Originální název:

Slave Species of the Gods: The Secret History of the Anunnaki and Their Mission on Earth, 2012


více info...

Přidat komentář

Nibiru
25.01.2020 4 z 5

Knihy M. Tellingera volně navazují na literární dílo Kroniky Země věhlasného , bohužel již zesnulého badatele Z. Sitchina. Podotýkám, že pokud chcete této knize do hloubky porozumět, je nutné přečíst aspoň úvodní knihu Z. Sitchina: Dvanáctá planeta. Osnova knihy Tajná historie Anunnaků je totiž koncipovaná ve dvou dějových liniích, které se navzájem různě mísí, takže nahodilému čtenáři může unikat pravá myšlenka knihy a čtení pro něj může být poněkud těžkopádné. V tom vidím nedostatek tohoto díla - není tak čtivé jako svazky Zecharii Sitchina.
Jinak ale úspěšně pokračuje a rozvíjí dále jeho hypotézy, podložené archeologickými nálezy z dávnověkého Sumeru, Akkadu, Egypta a ostatních starověkých říší: lidská rasa neprošla evolučním vývojem, trvajícím miliony let, nýbrž jsme výsledky genetické manipulace mimozemského etnika, zvaného Anunnaki, a neseme si v našem genomu podstatnou část jejich vlastností. V této souvislosti je zajímavá teorie o našem vztahu ke zlatu, k fenoménu otroctví a vůbec obecně k destrukčním a násilnickým vlastnostem, které si v sobě jako lidstvo neseme od úsvitu lidských dějin. Také jsem si mimoděk už dříve kladla stejné otázky, jakými se Tellinger v knize zabývá: proč je na jedné straně lidstvo schopno vyvinout nesmírný tvůrčí potenciál a na druhé straně jeho arogance a násilí vůči ostatním lidem nezná mezí, v nekonečné honbě za mocí ,majetkem a snahou ovládat a podrobovat si jiné národy a nová území?? Tyto antagonistické vlastnosti jakoby se v nás "bily" a neumožňovaly lidské rase poklidný a kontinuální vývoj pro blaho všech lidí na planetě. Tento jakoby sebedestrukční mechanismu v naší DNA lidskou rasu brzdí a stále ji vrací do dob temna, kdy jsme ze strachu před "božím trestem" otrocky sloužili biblickým "bohům" a byli jsme pouhými pěšáky v jejich zlovolné šachové partii, mající pro ně cenu jenom tehdy, pokud jsme byli poslušní jako ovce.
Trvá tento stav dodnes?? Jsme stále i dnes, "moderními" otroky, ačkoliv žijeme v naoko "svobodném a vyspělém" světě? To jsou zneklidňující otázky, a když přemýšlivý člověk vidí, kam se světový vývoj ubírá, nutně musí dospět ke stejnému závěru jako autor knihy: Z otrocké anabáze jsme se dosud nevymanili.