Tajné dějiny jezuitů
Jiří Novotný , František Polák
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/129979/bmid_tajne-dejiny-jezuitu-iVi-129979.png
4
5
5
Kdo jsou to jezuité? Jak dnes vypadají? Kde se pohybují? Jak dnes působí? Jaké jsou jejich zvyky a obřady? Čím se zabývají právě v dnešní době? Jsou pro nás stejně tak nebezpeční jako ve středověku? Jsou dnes stejně tak mocní jako dříve? Má jejich řád v dnešní době ještě nějaký cíl a smysl? Má dnes jezuitský řád vliv na události v celosvětovém měřítku? A vůbec, ovlivňuje mne jejich existence v mém osob-ním životě? Dotýká se mě to nějak osobně? Na tyto všechny a další otázky vám kniha Tajné dějiny jezuitů předkládá jasné a pádné odpovědi. Prosím věnujte jí pozornost a ukradněte si svůj čas ukradený a pohlcený tímto světem a prostudujte si její kapitoly podrobně a v klidu. Téma této knihy je tak závažné a důležité, že po jeho prozkoumání již nebudete těmi, kterými jste byli předtím. Váš pohled pronikne do tajemných souvislostí dějin. Vaše mysl porozumí mnohým záhadám historie, mnohým nejasnostem v dnešní době a mnoha otazníkům o blízké budoucnosti. Pochopíte mnohé. Současný směr a vývoj v politice, kultuře, ekonomii a hospodářství nejen v jednotlivých zemí, ale i v celém světě celkově vám bude o mnoho jasnější a průhlednější.... celý text
Přidat komentář
O této knize se zmiňuje Ivana Čornejová v závěru svého díla Tovaryšstvo Ježíšovo a nedá mi to - musím její hodnocení ocitovat: (str. 248) - chtěla jsem to dát do zajímavostí, ale přesáhla jsem délku komentáře.
Naprosto neuvěřitelná kniha pak byla vydána v roce 2001 v nakladatelství Adonai, s. r. o., pod názvem Tajné dějiny jezuitů. V této veleobsáhlé publikaci (753 stran textu) je sneseno snad úplně vše, co jsem se snažila jen v letmém přehledu naznačit v pasážích věnovaných pozdnímu hodnocení Tovaryšstva, většinou vycházejícímu z Tajných předpisů a teorie o perfidních spiknutích, která se táhnou celými dějinami jako ona proslulá červená niť. Zde jsou zvěsti o nekalých jezuitských rejdech dovedeny až do devadesátých let 20. století. Pokud čtenář jen nahlédne do obsahu tohoto díla, zjistí, že jezuité byli hybateli všech špatností, které se udály na této zemi od založení řádu až po současnost. Jen pro ilustraci: např. kapitola 45.4 pojednává o NATO - jezuitské organizaci pro infiltraci západních vojsk, zatímco v kapitole 45.25 nazvané Mezinárodní terorismus - další forma jezuitských organizací je „vysvětlováno“ pozadí terorismu, jak jinak než opět jako jezuitské! Tady se na s. 487 dočteme, že Jásir Arafat je napojen na Vatikán a generála jezuitů, a ti jeho prostřednictvím řídí islámský terorismus (včetně Hizballáhu, Hamasu i Tálibánu)!!! Fakt, že takové a podobné insinuace nevedly k diplomatickým notám lze vysvětlit pouze tak, že všichni alespoň trochu myslící lidé usoudí, že takovýto text je výplodem chorého mozku. Kromé toho toto obskurní dílo klame i svým zevnějškem. Český čtenář by si mohl myslet, že autory jsou jistí pánové Jiří Novotný a František Polák. Leč chyba lávky, až poprvé na s. 23-24 se ke svému údivu dozví, že se jedná pouze o překlad původní knihy Edmonda Parise The Secret History of the Jesuits, kterou naši čeští překladatelé „do této publikace převzali celou a na Parisovu památku doplnili o nejnovější poznatky a o nové události\". Kdy E. Paris svou knihu sepsal páni překladatelé a spoluautoři (jak se sami označují) „vtipně“ neuvádějí, zato neopomenou zdůraznit, že Parisův život „ukončily právě vražedné ruce jezuitů jako pomstu za odhalení souvislostí spojených s jezuitským řádem“.
Nezbývá mi než s údivem konstatovat, že kniha tohoto druhu, nemající s vědou jakéhokoliv odvětví ani s literaturou faktu vůbec nic společného, může vyjít v roce 2001 v nějakém nakladatelství.
Slovné spojenie "tajné dejiny" neradno podceniť. V tomto prípade sa jedná o neuveriteľné nekvalitné sci-fi bez deja. Hlavným problémom je, že to autori myslia vážne. Keby to však bola beletria, s trochou humorného nadnesenia by sa dalo zo spojenia jezuitského rádu, iluminátov, ufónov, Experimentu Filadelfia a nacistov (áno, tieto témy a ďaleko viac v knihe naozaj nájdete) pretvoriť do zábavného fantasy románu. Ako literatúra faktu to samozrejme nemá nijakú hodnotu, pokiaľ by sme práve nemapovali demagógiu a propagandu. Jedna špecialita hneď z úvodu - život autora ukončili jezuiti nie len podľa českých prekladateľov, ale aj podľa autora predslovu k pôvodine. Ten sa volal Alberto Rivera. Jeho životopis môže evokovať aj iné vysvetlenia obsahu, ako je len zlomyseľná demagógia. Tie však už patria do oblasti psychopatológie. Pre záujemcov odporúčam vyhľadať meno "Alberto Rivera," prípadne článok Metz, Gary (1981), „The Alberto Story“, Cornerstone 9 (53): 29–31