Tajnosti pařížské
Eugène Sue
Ústředním hrdinou je kníže Rudolf z Gerolsteinu, který se tajně ožení s mladou Skotkou, jejímž cílem je snaha proniknout mezi panovnické rody Evropy. Dcera z tohoto manželství v sedmi letech záhadně zmizí. Hlavní dějovou zápletkou je náhodné setkání dcery s otcem, který až po řadě dobrodružných příhod poznává, že pronásledovaná kurtizána je jeho ztraceným dítětem. Přeložila a upravila Věra Dvořáková. Znění tohoto textu vychází z díla Tajnosti pařížské tak, jak bylo vydáno nakladatelstvím Svoboda v Praze v roce 1992. Pro potřeby vydání Městské knihovny v Praze byl text redakčně zpracován.... celý text
Literatura světová Dobrodružné
Vydáno: 2023 , Městská knihovna (Praha)Originální název:
Les Mystères de Paris, 1843
více info...
Přidat komentář
No podle níže uvedených komentářů jsem četl asi jinou knihu. Napínavé, dobrodružné, romantické snad, ale hlavně zolovsky drsné osudy skoro u každé postavy. Realistické líčení vztahů ovládající-ovládaný, ústící v brutální zneužití slabších. Popisy pařízských brlohů a jejich obyvatel. Psychologie zločinu, to vše tam je. Jednání hlavního hrdiny Rudolfa je vlastně romanticky nepravděpodobné, jinak by byl to drsný sociálně-realistický román. Sue je zde někde mezi Hugem a Zolou. Jazyk a styl vyprávění nedosahuje mistrovství francouzských klasiků, ale i tak se to dá číst.
Příběh celkem čtivý, připomínalo mi to Robina Hooda, bohatým bral a chudým dával. Až na jiné prostředí, nebyl to les, ale pařížské podsvětí. Co se děje vždy v chudé čtvrti je daleko za rámec žití bohatých. Svým způsobem je to stále, jen v jiné době s jinými lidmi.
S odstupem let trošku naivní a levně romantické, ale... Proč ne? Mě se to líbilo. Střet dvou protichůdných světů: těch bohatých a těch, co se k nim osud obrátil zády.
Jak přežít, když vám štěstěna uniká. Jak bojovat, když nic víc než odvaha vám už nezůstala. Jak si uchovat čest, když si chcete vykoupit život...
Čtivé, lehce romantické, dobrodružné. Láska, zrada, bolest i hněv. Střípky života těch, kteří už dávno zmizeli v propadlišti času. Proč se do těch dob čas od času znovu nevrátit?
Ze zámku do podzámčí. Dvůr boháčů, dlaň žebroty. Váček zkažených charakterů, koš dobroty. Kočár vezoucí čtenářskou smetánku za oponu permoníků a pěvců romantismu. V přestrojení za chuďase uzře a prozře. Ochranitelský plášť čestného rytíře přehazuje přes nevinnost a čistotu zlaté panny, jíž rády by se ruce správce, té šelmy intrikářské, dotýkaly. Potrestané zlo, psi pekelní si vyzvednou z kola reje karnevalového. Vše jako v pohádce dopadlo. Dobro korunu pýchy srazilo, žezlo opět pozvedlo.
Je mi jedno, co si o této knize myslí ostatní. Mně se líbila opravdu hodně a krásně se četla ;-). Mám totiž ráda romantiku té doby - a té tady bylo dost a dost. I když autor ukázal také stinné stránky života tenkrát... Ráda jsem se ponořila do tak trochu pohádkového světa, který vytvořil. Kromě toho byl celý příběh napsán poutavě a já jsem byla knihou doslova nadšená ;-).
Kniha se mi ve své době líbila, bylo těsně po revoluci a hltala jsem každou novou knihu (netušila jsem, že již byla vydaná v r. 1970, já četla vydání r. 1992), která se mi v té době dostala do ruky. Dnes už si knihy, které si přečtu, více vybírám. Ale příběh to byl celkem dobrý.
Nenáročná oddechová četba... Chvílemi poněkud spletitá jakási "pohádka pro dospělé" plná zcela do sebe zapadajících "náhod", jež svádí osudy jednotlivých postav dohromady ke konečnému (a téměř již od začátku očekávanému) happyendu. Jazyk je nepřekvapivý - srozumitelný, přiměřeně košatý, tedy čtivý, nicméně příběh samotný (stejně tak jako jeho hrdinové) je jaksi vyumělkovaný a především díky časté předvídatelnosti nadcházejících událostí spíše nudný...čili, neurazí, ale přímo ani nenadchne.
Jednoduchá a čtivá kniha z pařížské nižší i vyšší vrstvy. Hodně postav, až neuvěřitelně prolnuté osudy a jeden pán (kníže) Rudolf v roli supermana. Nechalo se číst, ale žádnou zásadní stopu to nezanechá.
Skvělé oddechové čtení. Někdy sice až trochu naivní a autorův styl psaní není v místech příliš oslnivý, ale atmosféra té doby je tu zachycena skvěle.
Jako "oddychovka" za dlouhých zimních večerů se to dá číst, ale od spaní to rozhodně nezdržuje, je to spíše nudné.
Autorovy další knížky
1926 | Věčný Žid 1 |
1958 | Ďáblova skála |
1992 | Tajomstvá Paríža 1 |
1924 | Tajnosti pařížské. První díl |
1970 | Tajnosti pařížské |
Tak tohle byla dost dobrá kniha, občas mi takové oddechové počteníčko sedne. Byla dobrodružná a napínavá tak akorát. A tu romantiku jsem nějak přežil :))). Jo a taky prostředí bylo zajímavé, pařížské podsvětí mě bavilo :).