Tajný deník čínské císařovny
Johan Fabricius
Kniha holandského autora je knihou o proslulé čínské císařovně, žijící koncem 19. století a známé světu jako krutá vládkyně a intrikánka bez skrupulí. Fabricius se však zajímal o život této ženy hlouběji a vylíčil s lidským pochopením její osamocenost, touhu po lásce i marnivost, jíž vysoké postavení propůjčovalo absurdní podobu. Zachytil tak sugestivně příběh ženy, která své skutečné názory mohla uprostřed nepřátel a pochlebníků svěřit jedině papíru. Materiál k poutavému a svým způsobem ojedinělému románu nalezl autor za svých četných pobytů v Číně. CChi'-si, lidem nazývaná Starý Buddha, obávaná a bezohledná samovládkyně, vydaná jako mladá dívka nemohoucímu císaři za konkubínu, která se na trůn dostala jen díky štěstí, že porodila syna a vlastní houževnatosti, vládla Číně 50 let. Ve Fabriciově fiktivním deníku se nám tato lstivá intrikánka ukazuje ve své odvrácené lidské a intimní poloze a pod nánosem tvrdé političky se objevuje smyslná a senzitivní žena toužící po lásce. Přesto se nejvíce ze všeho opájí mocí a slepě trestá každého, kdo by se jen stínem dotkl její ženské ješitnosti a ohrozil její mocenskou pozici. Ve víru historických událostí boxerského povstání, krutých válek a krvavých porážek se východní kultura střetává se západní civilizací a císařovna je stále více nucena smiřovat se s vlivy západní kultury a techniky.... celý text
Literatura světová Pro ženy Historické romány
Vydáno: 1987 , OdeonOriginální název:
Wij Tz´e Hsi, Keizerin van China, 1968
více info...
Přidat komentář
Bylo to zajímavé čtení plné politiky a intrik...zaujal mne fakt, že myšlení a vnímání Číňanů nás ze západu bylo stejné tehdy jako v současnosti, jsme pro ně slaboši a barbaři ...uvědomila jsem si, že to co je připisováno současnému režimu Činy, je jen využití mentality která tam vždy byla a stále je.
Císařovnu jsme s kamarádem četli tajně na gymplu jako erotickou literaturu. Na rozdíl od školní povinné četby obsahovala velmi otevřené sexuální scény. Politika a intriky nás nezajímaly, i když příběh nebyl špatný. Žít bych tam nechtěl, soudím, že současná Čína je důstojným nástupcem té staré.
(SPOILER)
Knihu jsem měla doma po dědovi a babi. Než ji dám pryč, chtěla jsem to zkusit. A tak jsem to zkusila, po měsíci znovu, pak po roce. Po třech...
A konečně jsem se chytla. Začetla jsem se. Říkala jsem si, proč jsem to před tím nedala. Jenže přišla druhá polovina, manžel umřel, syn umřel, snacha umřela, rodiče umřeli, ...
A pořád se držela moci a já to přestávala chápat. Vysvětlení hlavní hrdinky šli mimo mě.
Zvlášť když mi došlo, že po ní potopa.
Posloucháno jako audiokniha. Hlavní čtenářkou byla Jaroslava Adamová, ale v okamžicích kdy došlo k přímé řeči tak ta byla namluvena dalšími 4 různými interprety. Normálně by to bylo jako plus, ale vzhledem k tomu, že přímé řeči bylo za celou knihu asi 10 vět tak to působilo hodně divně. K samotné knize můžu říci jen tolik, že je krásnou ukázkou jak hrozné může být vládnutí neomezených vládců, když žijí naprosto odtrženi od reality, obklopeni jen uzavřeným dvorem plným pletichářů a přikyvovačů.
Fiktivní deník císařovny (povětšinou spíše regentky) Cch´-si, přezdívané Starý Buddha, mne kdysi zároveň zaujal (exotickou Čínou, pohledem na cizince z Anglie či Francie coby barbary, postavou Žung-Lua) i mátl množstvím nejrůznějších princů obdobných jmen a vlastně i "přepáleným" počtem v deníku zmiňovaných postav, z nichž přinejmenším třetina byla bezvýznamná. No, a po čtyřiceti letech jsem měl dojem víceméně stejný. Navíc jsem od té doby měl možnost přečíst si rovněž jiné knihy o čínské historii devatenáctého a dvacátého století, které mě zaujaly víc.
PS - Od ledna zkouším postupně přečíst - pěkně popořadě od Amise až po Zweiga - všech 46 knih ze skvělé odeonské edice Galerie moderních autorů. Taková čtenářská výzva, jen trošku početnější.
Tak trochu hra o trůny po čínsku. Mladá dívka Jehonala se dostane do harému císaře a z konkubíny nižšího stupně se dere pomocí intrik až na trůn, na kterém se udrží několik desítek let, ať už jako regentka nebo přímo císařovna jménem Cch´-si.
Čína v období její vlády rozhodně nevzkvétala. Vládla korupce, lidé trpěli hladem, docházelo k válečným konfliktům. Kontroverzní je i její pohled na Západní státy: jsou to barbaři. Vypadá to, jako by se vše odehrávalo ve středověku, ale přitom jde o konec 19. století....
Knihu jsem si přečetla podruhé, jedná se o příběh ze zápisků čínské císařovny. Autor nás provádí uzavřeným světem, kde jsou běžné popravy, poukazuje na střet rozdílných kultur - západní a východní, přibližuje nám život vládkyně, na jedné straně inteligentní, senzitivní ženy, na druhé straně intrikářky, která pro svou moc a vládu byla schopna udělat cokoliv. Zajímavý historický román. Doporučuji.
Velmi zajímavá kniha, u které jsem v průběhu četby dohledávala detaily k některým událostem a opakovaně jsem se ujišťovala, že se nacházíme v 19., potažmo 20. století. Ten diametrální rozdíl v přemýšlení, hodnotách, přístupu oproti Evropě je prostě neskutečný.
Škoda, že jsem knihu ve své době četl jen jako tečku na bílém papíře. Teprve později, se seznámením se s dalšími historickými postavami a ději, které se odehrávaly v Číně, bych tuto knihu plně docenil. Takže pro ty, kdo ještě nečetli a zvažují přečtení, doporučuji, aby si nejprve nastudovali veřejně známá fakta a pak teprve vstoupili do děje této knihy. A jako bonbónek po přečtení knihy můžete shlédnout film Poslední císař.
Kniha mě hrozně bavila a otevřela mi svět, který jsem dosud neznala. Občas bylo čtení zdlouhavé a proto odebírám jednu hvězdičku. I tak si ale myslím, že kniha stojí za pozornost a čas strávený v její přítomnosti je velmi příjemný, zábavný a občas poučný.
Líbilo se mi jak císařovna je k sobě až překvapivě objektivní. Uvědomuje si svoje slabé stránky, svá špatná rozhodnutí a nesnaží se před čtenářem (o kterém si myslela, že žádný nikdy nebude) vypadat dobře, prostě vypráví svůj život takový jaký byl. Nevím, kdo znás by dokázal sám k sobě přistupovat takhle objektivně.
Knihu jsem četla před mnoha lety a nyní jsem se k ní znovu vrátila a byla jsem nadšená. Přečetla jsem jedním dechem a měla z knihy daleko lepší zážitek než kdysi. A krom toho velice se zajímám o starou Čínu, takže za mně opravdu perfektní.
z knihobudky...a ihned prozradím, že se tam i vrátila..na knihu jsem se těšila, ale poslední dobou nějak nemám šťastnou ruku...
Ano, autor asi věrně zachytil atmosféru kolem císařského trůnu..ale na můj vkus jsme se o Cch´si alias Jehonale moc nedozvěděli...přisla mi velmi plytká...jednoduchá dívka s ostrými lokty..rozhodla se zamířit vysoko a dokázala to. A pak kopala kolem sebe hlava nehlava, podle toho, jak ji to zrovna napadlo, nebo jak jí zrovna někdo poradil. Celou knihu jsem k ní hledala sympatie, abych je nalezla až v samotném závěru, který byl zároveň i závěrem jejího života..tam konečně nacházím moudrou, povznesenou a odpouštějící ženu. Která je konečně i velkorysá...
To už sympatičtější postavou byl Žung-Lu...
a nesmím opomenout samotný doslov a závěr deníku v podání Li-Lien Jinga..ano, eunuši byli velmi důležitými loutkami v mocenských hrách...za tyto poslední stránky zvažuji hvězdu navíc...ale z celého příběhu mi utkví zejména krutost, intriky (pořád dokola), pocit zmaru a vědomí, že v čele tak velké říše stály slabé , nemocné loutky, ovládané kde kým. Nic okouzlujícího, ani velkolepého, očekávání nenaplněny, postavy nesympatické, věčené intrikování, dekrety, vynucená regenství mě navíc nedokázaly zaujmout. Hnala jsem se ke konci příběhu, aby ten pak pozvedl moje hodnocení.
Celkově tak zbyl jen smutek z nenaplněných očekávání a dnes, druhý den po dočtení, nemůžu hodnotit víc, než dobře...(navíc se obávám, že děj a postavy si moc dlouho pamatovat nebudu...)
Ach ta Cina..asi to tak melo byt,ze byla a vlastne stale je, porad zahledena do sebe...
Knihu jsem už před mnoha lety četla, ale přesto mě tento fiktivní deník čínské císařovny, která vládla Číně po celých padesát let, opět velmi zaujal. Pamatovala jsem si pouze hlavní obrysy příběhu a zvláštní atmosféru, kterou autor vytvořil. Na pozadí historických událostí i krutých válek, které v Číně v 19. století probíhaly se odvíjí osobní příběh ženy, která se do císařského paláce dostala jako velmi mladá dívka, aby zde byla jako konkubína nemohoucího císaře, kdykoliv k dispozici. Tato cílevědomá mladá žena se dostane na trůn jen díky vlastní houževnatosti a přestože je to velká intrikánka a tvrdá politička, je to také žena, která touží po lásce. Úžasný příběh, mistrně zpracovaný, takže určitě doporučuji nejen milovníkům historie.
Veliký dík autorovi, za brilantní příběh ze zápisků čínské císařovny Cch'-si Jehonala 1835- 1908 a dvorního eunucha od dob jejího panování 1861 -1908 její smrti.
Nad velikou a mocnou zemí nesmí chybět vláda pevné vůle a ruky.
Pokolení silných osobností v mužském rodě je oslabeno životním stylem ( choroby a rozvrat vlivů mocných), je osudová možnost regenství zárukou dobré vlády ženy, která pro dalšího císaře udrží řád v zemi. Osudy mnoha následníků ale končí neblaze. Vláda císařovny je obdivuhodně dlouhá, musí čelit i uchýlit se k intrikám, neboť cizáci jsou v zemi a boj s nimi je na vážkách.
Mír a pokoj, vstřícnost a poznání jsou určující nové pohledy na její vládu, ale přerod byl drama, které pro svou zemi, intuicí ženského srdce vladařky opanovala.
Citace :" Bolest je solí pokrmu lásky."
Audioverze - s Jaroslavou Adamovou s úžasným zážitkem *****
Četba na pokračování v ČR v podmanivém podání J. Adamové a dalších. Přesto mě to úplně nenadchlo.
Ač už jsem nastudovala mnoho knih a mnoho kulturních odlišností, stále mě nepřestává překvapovat a mrzet, jak se to stalo, že nejmocnější říše světa skonala za tak bídných podmínek.
Sinocentrismus a pýcha Říše středu či Podnebesí byly tak velikými překážkami v jejím vývoji v 19. a 20. století, až nakonec nejmocnější říše podlehla, a zavinila si to z veliké části sama.
Kniha je naprosto okouzlující. Z intrik v paláci běhá mráz po zádech a znechucením jsem často chtěla přestat číst. Co jen to bylo za uzavřený svět, kde jsou popravy nepřátel na denním pořádku... Císařovna Cixi mi kupodivu nebyla nesympatická. Dělala, co musela a o čem si myslela, že je pro její Říši nejlepší. Jednala tak, jak jí velely její mandžuské kořeny. Její našeptávači ovšem jednali především ve svůj prospěch, tak jako mnoho lidí, hleděli si nahrabat, dokud jsou u koryta. Milost Císařovny se mohla během jediné chvíle obrátit v krutou nenávist.
Zvídané čtenáře by možná zajímalo, jak to dopadlo s Yuan Shi'kaiem, který měl vykonat rozkaz o popravě "Žung Lua" a který už v té době toužil stát se prezidentem nově vzniklé republiky. V roce 1912 se jím skutečně stal, když na křesle nahradil v jižních provinciích zvoleného Sunjatsena. Sám byl ovšem ctižádostivý, a tak se pokusil prohlásit se sám opět císařem Říše středu. Toto císařství nemělo dlouhého trvání. Rok poté zemřel a jeho vládu nahradila na dlouhých dvacet let vláda militaristů, kteří především, jak už je to v Číně zvykem, bojovali hlavně spolu a na vesele postupující Japonsko už jim poté nezbývalo sil.
A malý Pchu I? Na Deník císařovny moc pěkně navazuje film Poslední císař. Loutky v rukou všech, kteří šli kolem.
Osudy Číny byly v minulých dvou stoletích pohnuté, přesto dnes patří mezi světové giganty. S Čínou je třeba počítat.
Štítky knihy
Čína 19.-20. století královny rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
1994 | Tajný deník čínské císařovny |
1981 | Tonek z Napoleonovy armády |
1978 | Velký géz |
1977 | Plavčíci kapitána Bontekoea |
1972 | Tajemství starého venkovského sídla |
Postupně jsem si sehnala skoro celou sérii knížek v edici Gama a Tajný deník patří do mé knihovny s nej knížkami.
Nechtěla bych se narodit v Číně,ale počteníčko je to bezvadné.