Tajný život císařovny Josefíny
Carolly Erickson
Píše se rok 1814. V zámku Malmaison si stárnoucí a nemocná císařovna Josefína, bývalá manželka Napoleona Bonaparta, krátí dlouho chvíli vzpomínkami na svůj neobyčejný život, plný událostí a nečekaných zvratů, které ji, dceru chudého majitele plantáží na Martiniku, dovedly až na francouzský trůn, jež sdílela s nejmocnějším mužem Evropy. Mládí v tropickém ráji ukončil smluvený sňatek s francouzským aristokratem, popraveným za Revoluce, kdy i samotnou Josefínu jen o vlásek minula smrt pod gilotinou. Díky svému mimořádnému šarmu, smyslnosti a přirozené inteligenci se stala hvězdou porevolučních salonů a milenkou vlivných politiků, ale k úžasu mnohých se provdala za téměř neznámého generála Bonaparta. S grácií sobě vlastní jej pak doprovázela při jeho strmé cestě až na samý vrchol moci. On vládl na bojištích, ona společenskému životu. Byla největší láskou jeho života, i když se s ní rozvedl, protože toužil po dědici... Carolly Erickson ani tentokrát nezklamala své početné čtenáře, kteří si jí cení jako „vypravěčky plnokrevných příběhů“. Autorka líčí Josefínin život jako příběh plný nesnází a ambicí, šťastných náhod i houževnaté touhy po přežití. Ve své hrdince však nevidí rozmarné, povrchní a lehkomyslné stvoření, jako tomu bývá v Napoleonových životopisech, nýbrž silnou a samostatnou osobnost, jíž slabosti pouze dodávají lidský rozměr.... celý text
Literatura světová Pro ženy Historické romány
Vydáno: 2008 , DominoOriginální název:
The secret life of Josephine, 2006
více info...
Přidat komentář
Výborně napsaná, čtivá kniha. Autorka sama upozorňuje na to, že v knize míchá fakta s fantazií. Pokud na tuto podmínku čtenář přistoupí, čekají ho příjemné chvíle s dobře napsanou knihou.
Tak nevím,co o této knize napsat,ale moc mě neoslovila...Je to tedy jediná kniha od této autorky,od které jinak velice ráda čtu knihy...Musím tedy říct,že se mi moc nelíbila právě císařovna Josefína,její nátura,povaha...No,další kniha od autorky snad bude lepší:)
(SPOILER) No, autorka si zřejmě myslí, že když ze všech osudových mužů Josefíny udělá úplné hlupáky a násilníky a potom si do románu dosadí fiktivního Donovana, kterého bude prezentovat jako její pravou lásku, tak vše bude v úplném pořádku. Pro mě ne. Sama císařovna mi byla příšerně nesympatická a Donovan ještě víc. Část knihy s Josefínou na tažení v Rusku je absurdní.
Jak mám ráda Carolly Erickson, tak tahle knížka se mi fakt nelíbí. Chápu, že mělo jít o román, ale když už se vyskytují historické postavy, očekávala bych, že se děj bude aspoň něčeho držet. Představa Josefíny jako "sabotérky" tažení do Ruska mi přišla až trapná. A jednostranné pojetí Napoleona mě znechutilo. Od této autorky jsem četla velkou většinu jejích biografií a mám je ráda, ale tohle byla střela úplně vedle.
Zcela jednostranný pohled na Napoleona jako na tyrana a domácího násilníka se mi nelíbí. Mám něco již odčteno o Napoleonovi i Josefíně a takto pojatý životopisný román,jak ho napsala paní Erickson se mi nelíbil a fiktívního Donovana si také mohla odpustit...V tom případě tato kniha opravdu patří spíše do Červené knihovny. Je to ovšem první a dosud jediná její kniha,která se mi moc nelíbila. Ostatní byly skvělé. Její jiná kniha Císařovna Josefína se jí povedla o hodně lépe.
Kniha ma veľmi sklamala hlavne z toho dôvodu, že pokiaľ ide o historické romány, som fanúšikom "shipu" Napoleon a Jozefína de Béhaurnais Autorka sa však rozhodla urobiť z knihy priemernú historickú romancu, len o skutočných ľuďoch, čím si vyslúžila moje nekonečné opovrhnutie a zaradenie v sieni hanby vedľa Beatrice Smallovej. Aby sme boli podľa EHNRS (extended historical rating system)...
1. Téma - Spočiatku som sa tešila, že tam bude viac Napoleona, a menej nezmyslov o vymyslených postavách... Chyba.
2. Dej - Vec, ktorá má z pohľadu histórie štvala najviac. Ako hovorím, málo Napoleona, myslím toho skutočného, a viac obyčajného s prepáčením hajzla ako vystrihnutého so Smallovej novely. Ako by to nestačilo, postava Donovana, jej milenca, je TIEŽ ako vystrihnutá zo Smallovej novely, a vy viete, ako ma títo princovia na bielom štvú. Ale hej, hlavná hrdinka mi bola sympatická, kým si nezačala trochu nelogicky pripisovať zásluhy za porážku Napoleona v Rusku... Pretože zima a hlad by to sami nezvládli, všakáno? A zase je tu ten krásny manicheizmus a nedotiahnuté postavy, chyba, ktorú robí snáď každý spisovateľ historických románov. Jéžiš, lebo história je len dobrých alebo len zlých postáv plná, však? Zaplaťpánboh za Pedra Galvéza, ktorý to asi ako jediný chápe...
3. Štýl - Ale zase budem milosrdná, táto položka bola napríklad celko obstojná, lepšia než u Smallovej. Autorka sa nikde nezdržovala a všetko podala väčšinou "z rýchlika", občas s dôrazom na efekt, kde bolo treba, takže ja nemám v tejto oblasti žiadne námietky...
4. Reálie a vierohodnosť - Na jednej strane áno, chápem túžbu ľudí písať o kráľovnách a princeznách bez toho, aby sa museli obťažovať s históriou, ale keď už to urobia, MUSÍ TEN PRÍBEH STÁŤ ZA TO!!! Keďže nestojí, budem vyrývať a vyrývať... Áno, Napoleonove ťaženia boli nesmierne kruté a autorkin pacifistický postoj chápem. Prečo ale musí byť sám Bonaparte ešte horší príliš nechápem, znevažuje to pamiatku muža, ktorý, ak už nič iné, tak prevrátil Európu naruby nielen v zlom zmysle slova. Áno, Napoleonova rodina bola banda nenažrancov a celkom chápem dešpekt väčšiny autorov, ale práve Ľudovít sa mi zdal celkom milý a že mali s Hortense nejaké nezhody ešte neznamená, že je treba ho natoľko démonizovať. K zvyšku príliš výhrady nemám, nech si ju autorka pošle na Martinik, ak treba, ale nie do Ruska, dočerta, a už vôbec nie k Napoleonovi, ktorý je ako tento... Zvlášť keď všetci milovníci histórie vedia, že ju celý život hlboko miloval, a hoci ju aj podvádzal (čo bola hlavne pomsta za to, že mu svojho času nasadila parohy s akýmsi malým dôstojníčkom Charlesom), nikdy nesprestal. Dokonca aj rozviedol sa s ňou len veľmi neochotne a kvôli dynastickým záležitostiam... A predstava, že už pri korunovácií myslel na to, ako sa s ňou rozvedie, je smiešna, pretože to nedáva nijaký zmysel a robí to s Napoleona ešte väčšieho idiota, než čokoľvek iné.
5.Celkový dojem - Ale marš k tej Smallovej... Alebo aspoň k Falconerovi, keď inak nedáš!
Fiktivní deník císařovny Josefíny. Jak sama uvádí autorka, není to úplně podle skutečnosti, ale knížka se čte dobře.
Štítky knihy
Francie Napoleon Bonaparte, císař, 1769–1821 18.-19. století císařové Velká francouzská revoluce (1789-1799) Josefína - Joséphine de Beauharnais, císařovna císařovny Francouzské císařství (1804-1814, 1815) Martinik (ostrov) historické romány
Autorovy další knížky
2008 | Poslední manželka Jindřicha VIII. |
1997 | Kateřina Veliká |
1998 | Cesta na popraviště |
1999 | Panenská královna |
2011 | Anna Boleynová |
Ano, historicky sice nepřesná, ale výborně napsaná knížka a já se na tom Martiniku, mezi těmi místními úplně viděla a měla jsem hezkou dovolenou i v době Coronavirové.