Tajomný závoj
Dominik Dán
Naše Mesto / Případy Richarda Krauze (Deník dobrého detektiva) série
< 34. díl >
"Niektoré z temných stránok nového demokratického režimu - drogy a prostitúcia - na seba nedali dlho čakať, prejavili sa krátko po revolúcii. Chlapci z oddelenia vrážd sa s nimi stretávali bežne aj predtým, no v menej drastickej podobe. Dnes nemali šťastie, vrah sa činil, nešetril ani ich, ani ju - mladú pouličnú prostitútku dopichal, podrezal a naaranžoval jej mŕtvolu tak, akoby ležala vystavená na márach. Ale bola naozaj podrezaná? Naozaj ju vystavil, aby im chcel zanechať nejaký odkaz? Zahráva sa s nimi? Detektívi zatiaľ netušia, či stopy na mieste činu čítajú správne, či im do mozaiky nechýbajú tie najdôležitejšie kamienky. Veľa času nemajú, zvlášť ak im hneď na začiatku vyšetrovania svojským spôsobom skríži cestu starý známy - hudobný skladateľ. Spácha samovraždu. Za jeden deň dva prípady spojené zvláštnou niťou, nezvyčajnými stopami. Zatiaľ nevedia, či im neušlo niečo dôležité. Je všetko tak, ako vidia na vlastné oči, alebo sú obidva zdanlivo nesúvisiace prípady zahalené tajomným závojom? Jedno je jasné, ak neodhalia tajomstvo skryté za oponou, ak nezmenia uhol pohľadu, záhada nebude nikdy vyriešená."... celý text
Detektivky, krimi Romány Literatura slovenská
Vydáno: 2022 , PublixingInterpreti: Martin Mňahončák
více info...
Přidat komentář
Všechny knihy od Dominika Dána, které jsem měla zatím tu čest číst (poslouchat) mě nadchly. Ani tato mě nezklamala, ale z nějakého důvodu mě bavila ze všech nejvíc. Přitom oproti jiným dílům nebyl tento až tak temný, napínavý a dramatický. Přišel mi ale mnohem lidštější a opravdovější.
(SPOILER)
To zase byla balada! Vím, opakuji se, ale Dánovky musím mít v audiopodobě, protože miluji ty autentické dialogy a strašně mě těší je slyšet, s tou úžasnou intonací. Pan Mňahončák je díl od dílu lepší, do chlapců z kanceláře se normálně vžívá :-) V jeho podání je poslech opravdu zážitek. A jak mi Mačacia stopa připadala slabší, tak tenhle díl mě bavil zase na 5/5.
Dva rozjeté případy, z nichž dotažený do konce je pouze jeden a na druhý si asi počkáme. Nevadí. Aspoň vím, že se můžu těšit. Já ty "chlapce z oddelenia vrážd" prostě miluju. Akorát teda tenhle díl mi strašně rychle utekl, nejradši bych si ho pustila ještě jednou :-)
Tentokrát jen 4 hvězdy. Takové to Dánovo polopatické vysvětlování problému a opakování celých pasáží bylo tentokrát už trochu otravné. Naštěstí se děj brzy rozjel, takže se to dalo vydržet. Bohužel zůstal nešvar z posledních knih, kdy se rozjedou dva případy a vyřeší jen jeden. Předpokládám, že další kniha bude zase z jiného období, takže na dořešení případu si pěkně dlouho počkáme.
Pěkně napsaná, přečtená ve slovenštině. Chvilku trvalo se začít ale stálo to za to. Trochu mi vadí nedořešený případ ale těším se na další díl a rozuzlení.
Na něco se přišlo, něco zůstalo skryté za závojem. Doufejme, že ne na dlouho. Opět musím chválit. Měla jsem teď od Dominika Dána docela velkou pauzu, takže jsem se moc těšila a knížku si zase pěkně užila. Díly, které se odehrávají během Sametové revoluce nebo těsně po ní mám od autora asi nejraději.
Zacatek mi prisel rozvlacnejsi, ale nastesti se to rozjelo. Jo, je to ve stejnem duchu jako jeho predchozi knizky. Mam to podobne jako u Agaty - proste clovek vi, co ho ceka a proste se na dalsi pribeh particky vrazdiarov tesi.
V této knize se navracíme o několik roků nazpět, kdy obsazení kanceláře vyšetřovatelů vražd je kompletní. V prvním případu, týkající se zavraždění pouliční prostitutky, bohužel vyšetřovatelé nejsou úspěšní. Snad se úspěšného vyřešení dočkáme v některé příští knize. Druhým případem je starší muž - hudební skladatel, chronický stěžovatel na všechno, počínaje vstupného do ZOO, pokračuje osobním napadením, výhružnými dopisy i telefonáty, takže působí trochu jako duševně nemocný. A dovolání u nikoho. Nato je nalezen na zahradě vlastního domu mrtev, což policie uvedla jako samovraždu. A tu nastupuje Richard Krauz se svým parťákem Chosém, kterým se takové uzavření nezdá, začínají vyšetřování sami. Tento případ dovedou ke zdárnému konci i když to byl případ hodně zapeklitý. S knihou jsem byla spokojená, jako vždy.
DD píše podľa šablóny, ale to nevadí, hlavne, že baví. Dve dejové línie, jedna je z prostredia pouličnej prostitúcie, druhá z umeleckých kruhov. Prvá vražda vyriešená, druhá čaká na pokračovanie. Kniha je dobrá, pobavila, trochu ma zarazila jedna situácia. Nebudem hovoriť bližšie, ale týka sa to prostitútky, drôg a kancelárie, táto situácie je podľa mňa nereálna, pritiahnutá za vlasy a vyskakuje z deja, ale realita mohla byť iná v roku 1993.
Tak mám přečteného celého Dána, kromě dvou dílů, které nejdou sehnat v knihovně v češtině.
No mám takový pocit, že novější dánovky ztratily ten švih, které měly předchozí díly, taky je ale možné, že jsem Dána přesycená a že kdybych knihu četla až za půl roku, že bych měla jiný názor. Možná je to taky tím, že ty předchozí knihy, jsem četla v řadě, tak jak se staly ne jak je autor napsal, takže teď jsem se vracela v čase.
Ale vlastně nakonec musím říct, že je to super detektivka.
Audiokniha.
Zasa som sa skvelo bavil. Než som sa ale dočkal vyriešenia druhého, vlastne prvého prípadu tak bol koniec. Aleže fakt výborný koniec. Plný počet hviezd je teraz úplne namieste.
Opět skvělé. Výborná dedukce Richarda ve vyšetřování jedné "sebevraždy", kdy byl případ vyřešen. Ovšem ten druhý, velmi zajímavý, snad zatím, doufám, nedotažen.
Každá dánovka jsou takové malé vánoce. Zde jsem si hned říkal, že je ten název trošku tuctový. V průběhu čtení jsem našel jiný: „Do riti aj s balíkom“. Jenže ten zahrnuje pouze jeden ze dvou příběhů, takže nic moc. Fakt je, že to bylo strašně popisné, a tím i poměrně zdlouhavé. Závěr to ale napravil, teda až na ten jeden nedořešený případ. Neřekl bych, že tato kniha patří do jeho top pětky, ale číst to bylo mnohem lepší, než pít teplé pivo.
Klasika, humor, niekedy až nútený. Tie okamžité duchaplné reakcie v dialógoch sú nereálne. Už ma to trochu nudí, no a ten záver s tým podvodníckym priznaním sa mi zdal dosť uletený a samozrejme jedna nevyriešená vražda tiež na hodnotení nepridá... možno začne písať Odložené prípady:)
Tento díl se mi zdál ze začátku zdlouhavý - možná proto, že jsem ho poslouchala . Bylo tu více zápletek a ne všechno se objasnilo. Autor nás asi chce navnadit na další díl.
Zklamání se opět nekoná. Dominik Dán i nadále boduje. Tentokrát malinko oddychovější díl.
Autor má rád návraty do minulosti, tentokrát vyplnil mezeru – v roce 1993 jsme se s ním ocitli poprvé. Do řešení dvou případů - dvou vražd je zapojena celá kancelář 141, Krauz je samozřejmě ten nejbystřejší, takže ho znovu nacházíme v hlavní roli. Celá kniha mi připadá jako učebnice kriminalistiky ve stylu Jana Ámose Komenského. A to jednak názornými a důkladnými rozbory situací a předmětů doličných a také dlouze vedenými rozhovory, během nichž se kriminalistům pomalu, ale jistě v hlavách rozsvěcí (zatím ještě bez kamer, bez mobilů, bez počítačů, na nejvyšším stupni používané techniky se tu ocitá pager). Zároveň jsme ovšem na konci upozorněni, že objasněnost trestných činů nebývá obvykle stoprocentní. Hledal jsem i v chronologicky následujících románech (Smrť na druhom brehu a Koreně Zla), ale ani tam jsem řešení nenašel.
Není tu ten břitký humor, spád a napětí jako v dříve napsaných dílech, ale nechybí jiné ingredience, pro které věrní čtenáři DD čekají nedočkavě na každé jeho další dílko: popichování a přesně popsané vztahy mezi kolegy, konflikty v partách na sídlišti i mezi rezidenty vilek na předměstí, přesvědčivá sonda do prostředí za hranou zákona, lehký sexismus, dokonalá četba Martina Mňahončáka a vůbec, celková pravděpodobnost tohoto skoro domácího prostředí, za což Brati…, pardon Naše Mesto, stále ještě považuji (rozdělení Československa jsem přijal v klidu, sebeurčení každého národa považuji za posvátné právo a naše rozdělení proběhlo příkladně, stejně jako následné vztahy a spolupráce, ale v současné krizi, kdy každý v EU si stejně řeší vše podle sebe a na ostatní nedbá, mám pocit, že pohromadě by nám bylo lépe, jako federace bychom byli o něco těžší váha).
85 % (jsem devatenáctý hodnotící, průměr je zatím 93 %).
Další skvělá dánovka, tentokrát běžely souběžně dva zajímavé případy, i když u toho jednoho to nebylo nějak dodělané, proto jen za 4 hvězdy. Doufám, že je to nástupní můstek k dalšímu dílu, kde se dočkáme rozuzlení i případu s vraždou prostitutky.
Vždy, keď počujem záverečné: "Dúfame, že sa vám nahrávka páčila..." ma tak strašne štve,ze je koniec.V tomto pripade ma to mrzelo trošku menej, nakoľko DD rozohral dve partičky a jednu ešte akosi neukončil.Takze to be continued... nevadí, máme sa na čo tešiť.Len nech to nie je dlho.
K tomu dnešnému zavoju sa da povedať len toľko, že každý, kto očakáva klasickú dánovku, si určite aj na tejto zgustne.Stará známa partička, staré známe doberanie sa detektivov, možno tentokrát menej vyrazni Kuki s Vaňom ale ok. Veľmi vydarené dielko a ako som povedala, či vlastne napisala budem netrpezlivo čakať na pokračovanie.... Ešte dodám,ze som vypočula ako audioknihu, koniec koncov ako skoro všetky danovky.Lepsie mi chutia ušami ako očami.
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány Slovensko, Slovenská republika slovenská literatura tajemství krimi
Autorovy další knížky
2016 | Smrť na druhom brehu |
2007 | Cela číslo 17 |
2005 | Popol všetkých zarovná |
2012 | Uzol |
2013 | Básnik |
Jako fanda Dominika Dána a jeho příběhů z Nášho mesta hodnotím plným počtem. Nicméně tuhle knihu si snad užije i člověk, který o Krausovi, Burgerovi a ostatních z party nikdy neslyšel, stačí, je-li příznivcem klasických detektivek. Autor opět svým atraktivním stylem rozehrává dva případy: mrtvá prostitutka v trávě za městem a zdánlivá sebevražda známého hudebního skladatele. Zpočátku vše zahaleno závojem, ale postupně se vynořují kontury, díky takové té klasické detektivní práci. V tomto příběhu je Burger ještě ve formě a využívá svých zvláštně férových kontaktů s podsvětím. Celé je to rámováno humorem a tradičními hláškami detektivů.