Tajuplná vražda - Případ Leopolda Hilsnera
Jiří Kovtun
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/19943/mid_tajuplna-vrazda-De0-19943.jpg
4
37
37
Zpracováním i pojetím výjimečná práce americkočeského historika, překladatele a publicisty Jiřího Kovtuna (bývalého novináře Svobodné Evropy a bývalého vedoucího pracovníka Kongresové knihovny ve Washingtonu). Historické dílo, které přináší úhrn dosavadních znalostí o hilsneriádě a řadu nových faktů, a zároveň dramatický příběh, který autor pojal jako variaci na Dostojevského téma. Obrazové přílohy.... celý text
Přidat komentář
Literatura faktu s fantasticky pripravenou resersi a precizne vyargumentovanymi nazory. Smutne cteni, ale poucne.
Já před Jiřím Kovtunem smekám. Naprosto perfektně zpracované téma dvou obětí Anežky Hrůzové a Leopolda Hilsnera. Výborně vykreslená česká a nejenom česká společnost.
Kniha se netýká jen Hilsnerova případu, ale vysvětluje vztah k židům v průběhu historie obecně. Pro mě byla moc zajímavá, pomůže udělat si obrázek o tom, proč se konala hilsneriáda ale i pozdější události z naší historie. Já ji poslouchala jako audioknihu a ubíhalo mi to rychle, takže ji považuji za velmi čtivou.
Neuvěřitelná kniha. Těžko hledat lepší příklad a rozbor zakomplexovanosti a pomstychtivosti "obyčejného českého člověka"... A je to ÚŽASNĚ napsané. Před autorem hluboce smekám.
Slyšel jsem jako audioknihu, tak snad nebyla moc osekaná.
Doporučuji všem k pochopení toho, jak mohlo o něco málo později dojít v Evropě k něčemu takovému, jako byl holokaust. Kapitola popisující dějiny pogromů přímo děsí četností a počty mrtvých. Bohužel, lidé jsou nepoučitelní. A hloupí. I dnes.
Souhlasím, že kniha přináší velmi podrobný rozbor případu vraždy Anežky Hrůzové v Polné. Jistý obrázek jsem si už na celý případ udělal, i na tehdejší dobu a názory lidí o Židech.
Ale za mě je ta podrobnost na úkor čtivosti, proto knihu zhruba v 1/3 odkládám na neurčito a jdu do něčeho trochu více akčního. Nechci říct, že bych se nudil, ale po dobrém začátku jsem čekal trochu rychlejší děj. Z pohledu na fakta a historický sled událostí nejen v Polné určitě 5/5, ale z pohledu čtivosti jen 50 %.
Velmi obsáhlá publikace objasňující okolnosti okolo polenského případu. Autor sám je prost, jakýchkoliv osobních názorů, pouze podrobně popisuje posloupnost událostí, a samozřejmě také důkazy jak žalobce tak i obhájce.
Nestaví se ani na jednu stranu - nepodporuje teorii "rituální vraždy" ani protižidovského spiknutí. Velký důraz je kladen na osobnost tehdejšího poslance Masaryka a jeho boj s omezenými redaktory, právníky i obyčejnými lidmi zastávajícími "pověru o krvi", i přes výskyt nesporných logických faktů, které jsem podloženy především znaleckými posudky.
Během čtení jsem se neubránila pocitu, že pokud se skupině lidí sugestivně vměšuje určitá myšlenka, i lidé vzdělaní a chytří začnou věřit a obhajovat zcela nelogické a absurdní názory.
Zarazil mně naprosto neskrývaný antisemitismus většiny českého národa. A možná i to mne utvrdilo, že během II. světové války byla většina protektorátních obyvatel lhostejná k osudu svých židovských spoluobčanů, a v podstatě zastávali názor, že si to Židé vlastně zaslouží - přece nám zabili Ježíška, okrádali nás a šmelili, jistě také potřebovali křesťanskou krev a zabili nám Anežku, modrookou nevinnou dívku. Přesah této pověry je viditelný až do dnešních dnů!!
To jsem si s celé knihy odnesla já - Polenská vražda nebyla jen vraždou Anežky Hrůzové, ale především vraždou zdravého rozumu!
Doposud patrně nejpodrobnější zpracování Hilsnerovy aféry. Pro běžné seznámení s případem doporučuji "Vraždu v Polné" od Černého, která je i čtivější a kratší. Nicméně Kovtunova práce přináší nová zamyšlení, usazení celého případu do politického pozadí doby a líbí se mi větší podrobnost. Co mě nejvíc zaujalo, právě vlivem zevrubnějšího líčení reálií, je zamyšlení nad tím, že nebohá Anežka se snad se svým budoucím vrahem setkávala již nějakou dobu před vraždou a projevovala již tehdy neblahé tušení i před svou příbuznou. Doma ji, zřejmě, nikdo neposlouchal. Jaká to podobnost s některými dnešními případy.
Suprově napsané, autor jde velmi do hloubky, takže proces Hilsneridády pochopíme z více úhlů, než jen jak a proč se vražda stala.
Dobře propracovaná kniha o případu A. Hrůzové a L. Hilsnerovi. Autor zde zachází i do detailů a člověk se může snadno přesvědčit o tom, že ačkoliv na první pohled je jasné, že je Hilsner nevinný, soudci a svědci dělají vše pro to, aby ho dostali za mříže jen pro to, že je ŽID.
Štítky knihy
vraždy antisemitismus soudní procesy studie rituální vraždy hilsneriáda Polná Leopold Hilsner, 1876-1928
Autorovy další knížky
| 1994 |  Tajuplná vražda - Případ Leopolda Hilsnera |
| 2002 |  Cesta a odkaz T.G. Masaryka |
| 1991 | Masarykův triumf |
| 2005 | Republika v nebezpečném světě |
| 1995 | Hřbet velryby |
Jednou větou: Pokud chcete vědět něco o vraždě Anežky Hrůzové a tragédii Leopolda Hilsnera a chcete to mít velmi dobře podloženo, začněte Kovtunem. Natož pokud to chcete fantasticky zasadit do kontextu a dozvědět se něco o české společnosti od konce 19. do poloviny 20. století.
2022 - AUDIOKNIHA: Autor se hodně zaměřil spíše na sociální a společenský pohled, spíš než na samotnou záležitost vraždy. Jeho pohled dává smysl, informace se doplňují a potvrzují a to, k čemu vedou, je vlastně až děsivé. Já osobně jsem tam trošku postrádala víc pohledu "kriminalistického", chybí mi tam i nastínění možností, kdo mohl být skutečným pachatelem, a také mi chyběl bližší pohled na vraždu dívky Marie, která byla zavražděna asi rok před Anežkou. Ale každopádně je to počin výborný a doporučuji. Kupuju tištěnou a jdu si ji přečíst pořádně a pomalu.
2023 - TIŠTĚNÁ: Po dočtení papírové knihy měním hodnocení. Je mnohem obsáhlejší a obsahuje i to, co mi v audiu chybělo. Pan Kovtun odvedl fantastickou práci, zaměřil se na zmapování všeho, co se v dané době dalo k případu Hrůzová/Hilsner najít, a udělal to nesmírně poctivě, sepsal srozumitelně a v rámci možností i čtivě.
Závěr je jasný, Hilsner to nebyl... ale kdo to byl - zbývají a dodnes se pletou dva motivy, rodinný majetkový vs. sexuální napadení. Moc mě tedy potěšilo, že se toho v současnosti ujal publicista Jaroslav Mareš. Jeho nedávný postřeh o obsahu žaludku mrtvé (a to, že podle všeho KRÁTCE před smrtí pojedla mléčnou kaši, tj. nejspíše došla DOMŮ) je zcela geniální, prostý a mohl by po těch stodvaceti letech konečně navést k finálnímu objasnění. Minimálně očištění chudáka Hilsnera by proběhnout mělo, tohle je ostuda naší justice.
Obrovský respekt všem, kteří do té víc než staleté skládačky přiložili svoje dílky... a kniha pana Kovtuna, mám pocit, složila tu největší část. Takže nelze hodnotit jinak než skvěle.