Tajuplný ostrov
Jules Verne
Za americké občanské války „severu proti jihu“ uprchne balónem z jižanského zajetí skupina pěti seveřanů vedená Cyrusem Smithem. Jejich balón je větrnou smrští zahnán nad moře, kde je zničen, a uprchlíci se zachrání na pustém ostrově v jižním Tichém oceánu, 2000 km od nejbližšího obydleného místa, ostrovů Polynésie. Na počest amerického prezidenta a bojovníka proti otrokářství Abrahama Lincolna jej nazvou Lincolnův ostrov. Po zajištění holého života využijí trosečníci všech svých vědeckých a technických znalostí a přírodních podmínek ostrova k vybudování pohodlného sídla. Ve skupině trosečníků jsou zastoupena různá povolání (inženýr, lodní tesař, novinář, přírodopisec), je tu vedle nedospělého chlapce také černoch a později dokonce i bývalý trestanec Ayrton (postava z Vernova románu Děti kapitána Granta), kterého trosečnící našli na blízkém ostrově Tabor. Ti všichni spojí síly, aby přemohli svízele svého postavení a ovládli přírodu ve svůj prospěch.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1995 , SfingaOriginální název:
L'ile mystérieuse, 1874
více info...
Přidat komentář
když jsem poporost ze "Štorchovského věku", přešel jsem postupně na Vernea a bylo to asi to nejlepší, co jsem v té době mohl udělat. Možná i přečtené Verneovky mají z části na svědomí, že jsem takový hračička a nadšenec do techniky..
Tak tuhle Verneovku jsem jako děcko četl ráno při snídani, ve škole pod lavicí, venku na klepáči a ve finále s baterkou pod peřinou, snad nejlepší Verneovka, Kapitán Nemo jo!!!
Verna jsem v dětství měl hodně rád, dnes už jsem z toho vyrostl a mnohé jeho knihy se mi vůbec nelíbí, ale tato k nim nepatří. Naopak ji považuji za Verneovo vrcholné dílo. A je to v podstatě jediná jeho kniha která se mi líbí i dnes. Trosečníci na osamělém opuštěném ostrově je sice trochu klišé, ale naštěstí to Verne jako klišé nepojímá. A není zde ani taková náboženská agitka jako v Robinsonovi Crusoe. Kniha mne hodně bavila, ale do nejvyššího hodnocení něco chybí, takže dávám 4 hvězdy.
Asi se shodneme na tom, že Tajuplný ostrov patří k tomu nejlepšímu, co Verne kdy napsal. Není tam tolik vědeckých dialogů, jako ve 20 000 mil pod mořem a navzdory délce to lépe plyne. Děsně mě bavilo číst o tom, jak se trosečníci postupně zabydlovávali a podařilo se jim ostrov skvěle přizpůsobit pro život. Škoda, že to skončilo tak, jak to končilo (ano, doteď mě to mrzí!)... ale přečtěte si sami.
V jistém ohledu považuji Tajuplný Ostrov za esenci Verneova vidění světa. Hlavní hrdinové bez bázně a hany jsou vrženi vstříc nebezpečenství nejdříve v balónu zmítaném bouří, později na pustém ostrově. Ovšem nedostatek bázně a hany ještě Verneova hrdinu nedělá, ještě se musí přidat znalosti a dovednosti. Právě ty umožňují přežít dětem ve Dvou letech prázdnin, skupince doprovázené zeměpiscem Paganelem v v Dětech kapitána Granta a konečně umožní vybudovat z ničeho technickou civilizaci skupince vedené Cyrusem Smithem právě v Tajuplném ostrově. Na konci (SPOILER) mohou tak směle stát tváří v tvář kapitánu Nemovi, onomu technickému state-of-the-art jejich doby, jako rovný s rovným. (KONEC SPOILERU)
Člověk by možná mohl chtít vyčítat Verneovi, že nehledí hrdinům do duše a nenechává je trápit se příliš touhou po domově, ženách a strachem, co se děje ve vlasti donedávna zmítané válkou. Ale k čertu s tím, když čtete dobrodružný román, nezajímají vás nějaké fňukny a když jste malý a možná i trochu větší kluk, nechápete, co je na těch holkách tak skvělého, že by někomu mohly chybět. Z některých románů je navíc cítit, že tohle Verne příliš zprostředkovat neuměl. Ale asi znal svá silná místa dobře, protože do nešikovných pokusů o zprostředkování velkých citů se pouští jen opatrně a jen tam, kde je to nezbytně nutné pro děj.
Knihu "Tajuplný ostrov" jsem si půjčil v knihovně, aniž bych věděl, co bych mohl od Julese Verna čekat. Byl jsem příjemně překvapen.
Tajuplný ostrov je román a žánr je vědecko-fantastický, patří do Vernovy edice Podivuhodné cesty a originál je napsán ve francouzštině. Původně se román jmenoval "Strýček robinson". Hlavní hrdinkou byla jistá paní Cliftonová, její 4 děti a její manžel Harry. Rukopis se nezachoval, ale po deseti letech se autor k motivu vrátil, pana Cliftona přeměnil v Cyruse Smithe a jeho děti v členy posádky. Sama paní Cliftonová z knihy zmizela (zdroj: "Tajuplný ostrov" přeložený Ondřejem Neffem)
Příběh se odehrává na konci války Severu proti Jihu. Skupina pěti seveřanů prchá z Jižanského zajetí balonem, ovšem po dlouhé cestě ztroskotají na "opuštěném ostrově". Trosečníci pod vedením Inženýra Cyruse Smitha zkoumají a kolonizují ostrov, při čemž jim pomáhá i tajuplný "duch ostrova".
Kniha se mi velice líbila, škoda jen, že na můj vkus jsou některé věci poněkud nesmyslné. Přesto ji ale vřele doporučuji každému čtenáři.
Výborný, čtivý a napínavý příběh! Tato kniha je součástí trlogie Děti kapitána Granta, Dvacet tisíc mil pod mořem a Tajuplný ostrov a myslím, že z celé trilogie je toto dílo nejvydařenější.
Když jsem se po dlouhé době vrátil k Verneovkám, byla tato první po které jsem sáhnul. Jedná se o nepřímé pokračováni hnih Dvacet tisíc mil pod mořem a Děti kapitána Granta. Je to typicky Verneovská robinsonáda, ve které hraje ústřední roli schopný vědec.
Prvni kniha, kterou jsem od tohoto spisovatele cetl a hned si me ziskal. Knihu jsem cetl, kdyz mi bylo 15 let a stale se k Vernemu vracim, stale ctu jeho knihy a doufam, ze jeste dlouho budu cist.
Nejoblíbenější knížka mého dětství, přečtená několikrát. Z mého pohledu Verneova nejlepší kniha.
Tajomný ostrov som prečítal ako decko snáď 10 x a vždy ma fascinovala oná tajomná a záhadná atmosféra ktorou bol obklopený ostrov na ktorom uviazlo našich päť nešťastníkov. Nevzdávali sa a svojou šikovnosťou a chuťou prežiť si zriadili skutočný sen mladých chlapcov..vlastný sebestačný ostrov. Aby som neklamal..hoci boli šikovný a vynaliezavý ( Cyrus Smith ) veľmi im pomohla prítomnosť tajomnej bytosti ktorá im sprvu nenápadne ale časom razantne zasiahla do životov. Povedzte mi kto na konci knihy neoplakal majstra Jupa ?
a Alix tebou kritizované " chyby " v letopočte nie sú chybami ale je to výplod nekonečnej fantázie majstra technickej fantastiky ktorý brať vážne nepatrí k tomu čo hľadáme v knihách tohoto žánru.Iste,že je to kniha ktorá sa moc faktov nedrží a je tam chaos vo faune a flóre nehovoriac o geológii. Nie je to učebnica dejepisu ani botaniky či geológie..je to snívanie o tom čo je asi za skriňou alebo pod posteľou ... zavri oči a pridaj sa aj ty....je to ako odsúdiť šach za to,že figúrka " kôň " je nerealistická lebo skutočný kôň predsa neskáče do L.
V této knize je velmi zajímavě popsán osud samostatného trosečníka na ostrově Tabor. Je zajímavé sledovat rozdíl ve vývoji jeho psychiky oproti Robinsonovi Crusoe.
Štítky knihy
zfilmováno ostrovy trosečníci dobrodružství rozhlasové zpracování Tichý oceán, Pacifik
Autorovy další knížky
1937 | Dvacet tisíc mil pod mořem |
1965 | Cesta do středu Země |
1985 | Dva roky prázdnin |
1963 | Pět neděl v balónu |
1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
moje nejlepší kniha Verneovka