Tak já teda jdu aneb Moje Svatojakubská pouť
Hans Peter Kerkeling
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/27393/tak-ja-teda-jdu-aneb-moje-svatojakubska-pout-27393.jpg
4
28
28
Jednoho mlhavého červnového dne překoná zapřisáhlý gaučový povaleč Hans Peter Kerkeling sám sebe a pln pokory i odhodlání vyrazí z jihofrancouzského městečka Saint-Jean-Pied-de-Port po legendární Camino Francés. Čeká ho šest týdnů putování přes zasněžené vrcholky Pyrenejí do Baskicka, Navarry, Rioji a dále Kastilskem a Galicií do Santiago de Compostela, ke hrobu apoštola Jakuba, který je už více než tisíc let cílem křesťanských poutníků z celého světa. Jediným společníkem je autorovi dlouho jen jeho jedenáctikilový červený batoh. S humorem a citem pro drobné každodenní absurdity líčí autor neznámou zemi, její obyvatele i zahraniční poutníky se všemi jejich zvláštnostmi a rituály. Dá nám nahlédnout do svébytnosti jednotlivých krajů, i do svého nitra. Prožívá příjemnou samotu i tíživou osamělost, vyčerpání a pochyby, stejně jako přátelství a nezištnou ochotu, zkrátka chvíle, pro které se všechna ta námaha nakonec přece jen vyplatí a pomůže mu najít vlastní cestu k svému Já.... celý text
Literatura světová Náboženství
Vydáno: 2009 , Ikar (ČR)Originální název:
Ich bin dann mal weg, 2007
více info...
Přidat komentář
S ohledem na osobu autora jsem očekával více humoru, kniha je však místy dosti vážná. Autor se v knize otevírá a je zajímavé číst o jeho vnitřních pocitech.
Četla jsem v rámci čtenářské výzvy - jinak tento typ literatury nečtu - příjemně mě to ale překvapilo, protože děj uháněl dopředu, i když byl vlastně celý jen o tom, jak hlavní postava jde.
Deníkový zápis psychosomatické pouti, který však lze použít i jako průvodce či vodítko danou trasou.
Nemám rád cestopisy a kdyby mi tuto knihu nedal kamarád, jistě by mne minula. Taky čekala na přečtení určitě rok - téměř jsem se do ní nutil (kvůli kamarádovi) - a po pár stránkách jsem zalitoval, že není delší. Neláká mne cesta do Compostely (zejména po popisu některých částí), ale tak nějak jsem se s těmi figurkami na daleké pouti sžil a tak dva dny po přečtení mi nějak chyběli - to se mi u knih moc neděje...
Takhle kniha mě neuvěřitelně štvala... Zatimco na jednu stranu mi byl ten obtloustlý arogantní "skopčák" nesympatický (možná proto, že jsem v něm viděl všechny své neduhy...), pak na druhou stranu jsou v ní momenty, které vás dostanou na kolena...
A tak to vlastně pokračovalo celou knihu.
Svtojakubská cesta se mně letmo dotýká již od dob mé konverze. V tom období, kdy jsem se hroužil do víry a poznával všechny její podoby, mě lákaly zejména její tajemná a temná zákoutí. A právě tato dlouhá a extrémní iniciační pouť měla auroelu čehosi magického a v rámci katolické víry až pohanského.
Naposledy jsem se k ní přiblížil prostřednictvím syna mého kamaráda, který ji vloni absolvoval z jihofrancouzkého Perpignanu (což je městečko, které Salvator Dali označil za střed vesmíru...).
Za ty roky jsem v ruce držel několik knih o svatojakubském putováni, ale do žadné z nich se nezačetl. Dnes už asi vím proč. Museĺ jsem si nejdříve přečist knihu sarkastického německého komika, knihu, která sice stírá veškeré magično, které jsem si v hlavě nastavil, ale objevuje něco zcela jiného, co tato cesta dokáže poutníkovi přinést. Neni to žádná pohanská iniciace, nebo snad katolické prozření. Je to příběh o sebereflexi, o jistém způsobu osobní pokory a především o přátelství...
Od knížky, která způsobila, že je svatojakubská cesta zahlcená Němci, jsem čekala něco víc. Autorovo pojetí putování mi přijde podivné - neustále si stěžuje na bolesti, problémy a nepohodlí, se kterými se na cestě setkává. Možná je to jen můj dojem, ale připadá mi, jako by se cítil nadřazený ostatním poutníkům a v takovém duchu je laděna téměř celá kniha. Na druhou stranu, abych mu nekřivdila, některé postřehy má poměrně trefné. Z toho, co bylo o svatojakubské cestě napsáno mě osobně však asi nejvíc oslovila knížka Z Lurd do Santiaga od Mirky Čížkové.
Štítky knihy
náboženství Španělsko putování rozvoj osobnosti, osobní rozvoj Santiago de Compostela poutníci Svatojakubská cesta podle skutečných událostí
Tak já teda jdu aneb Moje Svatojakubská pouť
Protože mám tuhle pouť v plánu, přečetla jsem už hodně knih o pouti do Santiaga. Tahle je jedna z těch čtivějších. Závidím autorovi, že našel tak dobré kamarádky a obdivuju, jak to zvládl vzhledem k tomu, že byl do té doby "gaučový povaleč". I pár rad si odnáším. A přesvědčení, že je opravdu lepší spát v penzionu (v tom se ostatně shoduje několik poutníků, kteří napsali knihu).
Doporučuji všem, kdo se na pouť váhají, jestli je to dobrý nápad