Tak přísahali... Partyzánský odboj v českém pohraničí v letech 1939 - 1945
Emil Trojan , Martin Vaňourek
Podtitul: partyzánský odboj v českém pohraničí v letech 1939-1945 Autoři v obsahu zachycují téměř idylický život Čechů s Němci do příchodu Henleina, vrcholící neshody po roce 1936, Mnichov, vytyčování nové demarkační čáry a odsun Čechů z pohraničí. Neméně zajímavý je obsah knihy od roku 1939 do května 1945 zachycující vzpomínky na válečné události, odboj Skupiny CH, paravýsadek Bárium, partyzánská četa "Jíří" divize Václavík. Autoři se nevyhýbají ani osudům po květnu 1945, partyzánskými soudy, odsunem Němců a vyšetřování excesů. Kniha je doplněna téměř dvěmi stovkami dobových snímků doplňující jednotlivé popisované časové události.... celý text
Přidat komentář
Hutné. Co na to říct jiného. I přes znalost naší historie (i těch temných stránek) se některým věcem těžko věří. Autoři nechávají hovořit historické prameny a komentují jen v nutných případech na doplnění kontextu. Celé svědectví je doplněno množstvím archivních fotografií a skenů dokumentů (na ně tedy doporučuji lupu i pro zdravé oko). Tím si může každý udělat plastický obrázek o době, o které se roky v politických kruzích fabuluje. Tady jsou ale fakta.
Kniha se mi nečetla dobře. Zejména proto, že je poskládána ze svědeckých výpovědí a skáče se tím pádem z místa na místo. Nečetla se mi také dobře, protože je v ní popisováno chování, na které je člověk zvyklý při čtení o koncentračních táborech. Tady to však bylo naopak. Němci v roli obětí. A nemilosrdní katani z řad českých "partyzánů". Rozum až zůstává stát při čtení o tom kam až lze ve vzájemné nenávisti zajít. Vypjatá doba prostě dokáže ukázat na jedné straně to nejlepší, ale i to nejhorší. Příkladem budiž hrdinství obyčejných odbojářů a na druhé straně sadistické týrání lidí jen na základě udání, nebo toho že jsou jiní národnosti. A proč tedy 4* když se mi nečetla dobře? Jsem moc rád že se mi kniha dostala do ruky a přelouskal jsem ji. I o těchto tématech, která nám nejsou úplně příjemná je potřeba mluvit.
Velmi zajímavé a zároveň neskutečně odpudivé čtení. Četl jsem jí kdysi před lety a do dnešních dnů si pamatuji, že jsem jí občas odkládal a přemýšlel o tom, zda jí vůbec dočtu. Ne proto, že by byla nezajímavá nebo špatně napsaná, nýbrž jsem absolutně nedával tu zlobu malých českých lidiček. Kapitoly ohledně vraždění Němců v Lanškrouně nebo na Králicku jsou opravdu pro otrlé povahy. Velmi, ale skutečně velmi kvituji autorovu snahu o sdělení pravdy i na úkor toho, že plnými skutečnými jmény pojmenoval ty, kteří vraždili. Sám pocházím z Králík a rodiny Pauků, Moravců a Fialů tam neustále žijí. Jestlipak někdo z nich ví, jak jejich dědové řezali Němcům uši a navlékali jim na krk slušivé oprátky...měli by to vědět...