Tak trochu úžasní
Dawn French
Všichni nesnáší dokonalé rodinky. Takže Battleovy si prostě zamilujete! Ideální čtení pro každého, kdo měl v životě pocit, že s ním doma žije podivná skupinka cizinců, kterým se říká příbuzní. Nejprodávanější humoristická kniha roku 2011 v Británii. Prodáno více než 660 000 výtisků! Kniha humorným způsobem vypráví o obyčejné anglické rodině a především o sedmnáctileté Doře, která se považuje za ošklivku a teprve se učí hledat si zdravé sebevědomí. Dělá při tom ty základní chyby – například se přes Facebook seznámí s člověkem, který se vydává za někoho jiného než je, a má v úmyslu dívce ublížit. Její matka Mo, těsně před padesátkou, zjišťuje samé nepříjemné věci, hlavně to, že přestože je dětská psycholožka, nerozumí ani jednomu ze svých dvou dospívajících dětí. Taky v poslední době zešedivěla, a to jak zevnitř, tak vně. Její tvář působí na děti jako maska tlustého mandarína. Ještě že má muže. Ano, je to muž, takže tady se žádná velká pomoc očekávat nedá. Ale má taky psa a spoustu dalších problémů, které je třeba řešit.... celý text
Literatura světová Humor Pro ženy
Vydáno: 2012 , ArgoOriginální název:
A Tiny Bit Marvellous, 2010
více info...
Přidat komentář
Mně se to líbilo. I to, jak mluvila Dora, patří to k její generaci. Aspoň jsme pěkně rozeznali všechny vypravěče. A je to takový ten typický britský humor - nehumor :-)
Začala jsem číst v únoru a vzdala to - důvod byl prostě jen Dořino vyjadřování: jako fakt mě to nebaví číst, páč je to jako dost votřesně napsaný, úplně nemožný, autorka je naprotá blbka, která neumí psát spisovně a myslí si, že jako bude hrozně cool, když to napíše totálně vulgárně...
jenže pak jsem dostala čtečku a nějak na tuhle knihu došlo a když jsem překonala prvních pár zápisů, tak jsem i tu bláznivou Doru začala mít ráda....
tak trochu úžasní? ano, tak trochu úžasní. Nejdřív je nenávidíte a pak je máte rádi a po dočtení na ně myslíte a ne že ne. I vy, kteří jste je nesnášet nepřestali, na ně vlastně myslíte :).
A upřímně: kdo z nás si někdy (nejenom v pubertě) nemyslel, že má tu nejhorší matku pod sluncem a nepomyslel u toho na sprostá slova. Nebudu pokrytec: jako fakt mě moje matka taky dost často sr...
Autorce patří dík za babču Pamelu a její recepty, které určitě vyzkouším.
Konec dobrý všechno dobré. Nejsympatičtější z postav mi byla bábinka a otec, kterým nebylo věnováno zrovna moc místa. A nejlepší z knihy byly stejně ty bábinky recepty na konci :D
Docela fajn kniha, rozhodně bych ji nehodnotila jako humoristický román, ale je ze života - a neřekla bych, že je nám Anglie tak vzdálená. To si možná jen namlouváme, že u nás puberťáci takhle nemluví... Moc se mi líbily kapitoly z různých pohledů, protože pravda je vždycky někde uprostřed. Za mě doporučuji přečíst, přestože je to "jako chvílema fakt hustý" :-).
Oddechové, lehké čtení. Doporučila bych všem, kdo měl, má, nebo bude mít doma puberťáky. Já jsem se bavila dost dobře.
Podle mého český čtenář nebude kniho považovat za humorstickou, ale i tak se mi zdá povedená a spíš ukazuje na poměry a výchovu v Británii.
Knihu jsem dostala od přítele k Vánocům.To byl jediný důvod,proč jsem se DONUTILA knihu dočíst.Vtipná podle mě určitě není,samé nadávky.Velmi mě nudila.Pořád jsem čekala,kdy přijde nějaká "akce" ,bohužel jsem se nedočkala.Nejprodávanější humoristická kniha roku 2011 v Británii ??? Tím pádem je jejich humor někde úplně jinde.
Opravdu jsem se těšila, že si přečtu něco vtipného a oddechového, ale tohle měl být humoristický román? Pro mě osobně ani z rychlíku. Tady se mi potvrdilo, že i když je kniha nejprodávanější, tak to stejně není zárukou kvality.
Koupila jsem si jí díky doporučení prodavačky v knihkupectví...Takovou blbost už v životě neudělám. Horší knížku jsem nečetla.
Velice nezáživná, sprosté vyjadřování (vážně mluví dívky takto???), kniha mě vůbec neoslovila...
Dobré odpočinkové čtivo, trochu jsem se musela nutit to dočíst, ale nakonec jsem za to byla ráda.
Laciný humor, mnohdy vulgární. Ani jsem se moc nesmála, jen trapně kroutila hlavou. Nejprodávanější kniha roku 2011 v Británii????. Jejich humoru tedy nerozumím.
Přidávám se ke komentáří Bobokinga a musím říct, že mě kniha také dost zklamala. (Já jsem ji teda dočetl, ale spíše ze zásady, než z potřeby.) Místy se nejedná ani o prvoplánový humor, ale prostě jen o vulgaritu.
Moc jsem se na to těšil, doufal jsem že to bude jako Problémové partie od M. Haddona, ale nějak jsem zklamaný. Takový prvoplánový humor jako pro odpolední sitcomy. V polovině jsem se už nedonutil číst dále. Sorry kniho!
Příběh ze života jedné rodiny, přičemž každou kapitolu vypráví jiný její účastník. Podle mě nic převratného, spíše lehčí čtení a toho humoru tam moc nečekejte...