Tak trochu úžasní
Dawn French
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/126547/bmid_tak-trochu-uzasni-SuH-126547.png
3
252
252
Všichni nesnáší dokonalé rodinky. Takže Battleovy si prostě zamilujete! Ideální čtení pro každého, kdo měl v životě pocit, že s ním doma žije podivná skupinka cizinců, kterým se říká příbuzní. Nejprodávanější humoristická kniha roku 2011 v Británii. Prodáno více než 660 000 výtisků! Kniha humorným způsobem vypráví o obyčejné anglické rodině a především o sedmnáctileté Doře, která se považuje za ošklivku a teprve se učí hledat si zdravé sebevědomí. Dělá při tom ty základní chyby – například se přes Facebook seznámí s člověkem, který se vydává za někoho jiného než je, a má v úmyslu dívce ublížit. Její matka Mo, těsně před padesátkou, zjišťuje samé nepříjemné věci, hlavně to, že přestože je dětská psycholožka, nerozumí ani jednomu ze svých dvou dospívajících dětí. Taky v poslední době zešedivěla, a to jak zevnitř, tak vně. Její tvář působí na děti jako maska tlustého mandarína. Ještě že má muže. Ano, je to muž, takže tady se žádná velká pomoc očekávat nedá. Ale má taky psa a spoustu dalších problémů, které je třeba řešit.... celý text
Literatura světová Humor Pro ženy
Vydáno: 2012 , ArgoOriginální název:
A Tiny Bit Marvellous, 2010
více info...
Přidat komentář
Zobrala som na dovolenku, ako čítanie na nezamýšľanie sa. Veľmi neoslovilo, ale dočítal som. Chýbal mi priebežne pohľad otca, ku koncu sa v jednej stati dostal k slovu, Dora bola vykreslená ako 13-ročná pubescentka, nie osemnástka, matka- šuster chodí bosý. Oživením bol pre mňa excentrický Oscar. Z celej knihy má snáď najviac zaujali recepty v závere. Po dovolenke otestujem.
Nález v knihobudce, vtipný román v pokukání , táhne mi na čtyřicet, nicméně v některých situacích jsem se viděla aneb co provádělo moje mladší já a co na to moje příbuzenstvo a jejich patálie.
Našla jsem to v knihovničce dcery, asi můj dárek k vánocům, doufám, že to nečetla. Tak trochu úžasné to bylo, ale jinak myšleno. Chování dcery hrůza, žádný element muže nebo otce, akorát střední krize matky by se dala vzít jako humorná.
Dočteno,ale hezký snad jen konec. Jinak mi dost vadila vulgarita výrazů dcery k matce.
Docela příjemné oddechové čtení. Prodává se to jako "humoristická" kniha - to mi přijde zavádějící. Jde o příběh celkem obyčejné čtyřčlenné rodiny, většinu kapitol vypráví matka na prahu menopauzy nebo jedno z dospívajících dětí. Přišlo mi to celkem svobodomyslné - některé úlety pubertálních dětí nebo homosexualitu by průměrný český rodič asi jen tak nepřešel. Myslím si, že knížka má nízké hodnocení, protože (i) je oddychová, ale humoristická, takže je to zavádějící; a (ii) jedno z dětí je vůči matce vulgární, což u nás není zvykem; mě to tolik nerušilo, brala jsem to jako přechodnou vývojouvou fázi, kdy se skoro osmnáctileté dítě potřebuje odpoutat od kontrolující matky.
Pokud tohle má být humoristická kniha, které se v Británii prodalo přes půl milonu, tak pochválen buď brexit! Jen úplný idiot, pitomec a hulvát může tento škvár považovat za literaturu, nadto za literaturu vhodnou pro mladé dívky.
Přeji autorce, překladatelce i všem ženám v redakci Argo, které se na vydání tohoto hnoje podílely, aby si od svých dcer vyslechly tu větu, kterou vypravěčka zahajuje tento román: o mamce - nesnesitelné debilní blbce .... snad jim dojde, čemu pomáhají "na svět" a zasviňují už i tak dost zasviněnou planetu.
Nevim,jesrli je to tim,ze uz mi neni nact,ale toto fakt nedavam,a jestli autorka cerpala ze sveho okoli,tak si rikam, to jde ta Anglie pekne do zadele.
V první asi tak čtvrtině, možná třetině, jsem přemýšlela, jestli to neodložit, ale pak jsem se bohužel tak nějak ztotožnila s jednou z postav, a už to nešlo.
Určitě to není žánr "Humor", taková průměrná rodinka řeší své průměrné problémy, které se nijak moc neliší od problémů ostatních rodinek. Ale nakonec na tom něco bylo, co mě zaujalo, i když moc dobře mi to celkově nedělalo. Prostě kus obyčejného nezáviděníhodného přízemního života. Ale ubíhalo to pěkně.
Trochu zklamání. Dostala jsem se ke knize na doporučení, kamarádka ji vychvalovala jako neuvěřitelně vtipnou a čtivou. Bohužel já jsem takový dojem neměla. Několikrát jsem se musela nutit, abych to vůbec dočetla. Zasmála jsem se asi 4x, a to má kniha skoro 400 stran (v originále). Jen posledních padesát stran mělo příběh a spád, jinak to bydlo dosti mdlé. Mohu doporučit jen jako hooodně oddechové čtení pro nenáročné čtenáře.
Krásná a vtipná kniha. Příběh rychle ubíhá, není v něm nic složitého a není ani plný kdejakých klišé. Člověk se pobaví.
Cože cože? Proč tak nízká hodnocení? Mě knížka bavila, a to dost, nechyběla jí porce řízného humoru, nadsázka, čtivost. A že je postava Dory přímo nesnesitelná? Ale jistě, je to přece osmnáctiletá koza, když já si vzpomenu na sebe... Nebojte se toho, velmi povedená oddechovka.
Trochu slabší děj, o vulgarismy není nouze. Postava Dory je na facku. Oskar a bábinka se svými koláči, jediné dvě sympatické postavy. Ale vcelku se kniha četla dobře.
Za mě tahle kniha maximálně pohořela. Jak jsem se odčetla nejsem jediná koho zarazili vulgarismy, které používá Dora. Spisovatelka chtěla nejspíš hodně zdůraznit, vztah mezi matkou a dcerou, ale i kdyby v reálném životě měl někdo hodně špatnej vztah se svou matkou myslím, že by si nedovolil to co Dora v téhle knize. Kniha se neskutečně táhne. Chybí jí zápletka, konec knihy má být rozuzlení, ale nakonec ani pořádně nevíte čeho a jak k tomu došlo. Nevím co bych na té knize našla dobrého.
Na to, že to je bestseller teda nic moc. Hned v první kapitole mě zarážely vulgarismy, které používala Dora. měla jsem chuť knížku odložit, protože to autorka kapánek s vžitím se do role puberťačky docela přehnala. Působilo to uměle. zaujala mě postava Oscara postava, která byla dost bizarní. Jinak, o vtipnou knihu u které bych se propadal za břicho se opravdu nejedná. Spíš je to takový docela reálný příběh jedné rodiny s dospívajícími dětmi. Četla jsem už lepší.
Tak trochu úžasní
Knížku jsem našla v knihobudce a řekla jsem si, že jí dám šanci, navzdory tomu, že se nejedná o můj typický žánr. Neztotožnila jsem se ani s jednou z postav, přijde mi ale velmi příhodné, že zde chybí pohled otce na věc (aneb muži přece jen mají větší odstup od situace, kterou v tomto případě rodina velmi prožívá), nazvodry tomu do dění se zapojuje a vlastně zachraňuje celou situaci. Co o hvězdičku zvedlo mé hodncoení byl samotný závěr knihy, jenž byl vlastně milým ale reálným zakončením. Ke knížce se patrně vracet nebudu, pošlu ji dál a věřím, že se u ní nějaká maminka dopsívajících dětí zasměje.