Takoví normální hrdinové
Christopher McDougall
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/279087/bmid_takovi-normalni-hrdinove-OT0-279087.jpg
3
52
52
Autor bestselleru Zrozeni k běhu se vydal do Středomoří, aby zjistil, že tajemství antických řeckých hrdinů jsou na Krétě stále živá a čekají na to, až budou moci proniknout do svalů a mysli rekreačních sportovců a budoucích hrdinů na celém světě. Poté, co Christopher McDougall uběhl ultramaraton v mexických Měděných kaňonech, našel další velké dobrodružství v rozeklaných krétských horách, kde skupina partyzánů během 2. Světové války zosnovala troufalý únos německého generála přímo ze srdce nacistických okupačních sil. Jak mohli zchudlý umělec s mladým pastýřem a bohémským básníkem uvěřit, že se jim povede husarský kousek vyžadující takovou sílu a vytrvalost, a jak propašovali generála kolem tisíců nacistických pronásledovatelů, když se nemohli spolehnout skoro na nic jiného než na svou duchapřítomnost a odvahu? Kniha Takoví normální hrdinové je víc než jen tajemstvím zahalený příběh o pozoruhodných lidech a lstivých plánech; je to i fascinující sonda do ztraceného umění hrdinů, která nás zavede z půlnočních ulic Londýna na brazilskou pláž za úsvitu, z coloradských hor na McDougallův vlastní dvorek v Pennsylvanii, všude tam, kde moderní sportovci pilují dávné dovednosti, aby byli připraveni na všechno. Kniha Zrozeni k běhu čtenáře přesvědčila, aby dali vale běžeckému pásu, odhodili boty a vyběhli ven; stejně tak Takoví normální hrdinové inspirují k tomu, abychom vyšli z posilovny a začali sportovat v přírodě a vydali se vstříc vlastním hrdinským výkonům.... celý text
Literatura faktu Sport
Vydáno:
2015
,
Mladá fronta
Originální název:
Natural Born Heroes, 2015
více info...
Přidat komentář
Kniha v sobě skrývá dvě témata, která jsou sice spojena mnoha oslími můstky, ale přesto to působí zmatečně. Příběh krétských partyzánů a únosu generála Kreipeho jsem si užil, vždy jsem byl rád, když se autor vrátil k tomuto tématu. Téma vytrvalosti, ohebnosti, pružnosti a skryté síly bylo také zajímavé a podnětné, ale spojit to do jedné knihy s příběhem z války nepovažuji za štastné řešení.
Uf , konečně jsem ji dočetla .Trvalo to dlouho , než jsem tuto knihu přelouskala. Trochu jsem se ztrácela mezi kapitolami . V knize sice spousta zajímavých informací ,ale styl psaní mi nějak nevyhovoval.
Knížka je nabitá informacemi a příběhy, až se může místy zdát chaotická. Pro mne však jednoznačně převážila hodnota nových informací a pokud jsem se občas ztratila, stálo mi to za námahu se zase vrátit a najít nit.
Četla jsem knihu jedním dechem.
Příběh únosu německého generála a odboje na Krétě je naprosto fascinující, vůbec jsem o významu Kréty pro průběh 2. světové války nevěděla.
Druhou linií knihy jsou informace o přirozeném pohybu a jeho formách, o přirozené stravě (bez obvyklé hromady sacharidů) a jejím vlivu na člověka. Pro mě, která odmalička nejraději leze "po hubě" do neschůdných kopců a nemá ráda sladké jídlo, to bylo radostné čtení.
Celkově mě kniha nad očekávání nadchla.
Líbila se mi definice hrdinství a popis jeho vzniku v nehostinných podmínkách hor, kde lidé museli být zodpovědní vůči sobě navzájem a to z nich vlastně udělalo hrdiny. Dobrá inspirace pro současnost, hrdinství i přirozený pohyb.
Souhlasím s tím, že se autor snažil, byť marně, navázat na úspěch svojí předchozí knihy (mimochodem jsem velký odpůrce stickerů a labelů na přebalech).
Neupustil od svého stylu zmateného přeskakování mezi příběhy a pointami; tady to ale používá jako křečovitý způsob, jak zakrýt, že ve skutečnosti nemá moc o čem psát. Nebo možná že má o čem psát, ale nenachází způsob, jak ty příběhy propojit. Kdyby rozdělil obsah na dvě knihy - na bitvu o Krétu (kterážto mě neuvěřitelně zaujala) a na hrdinské příběhy všedního dne (parkour, ředitelka školky etc.), možná by byly obě výrazně úspěšnější.
Napínavá a inspirující kniha ze života běžců. Trochu zmatku vnášejí časté odskoky od hlavního děje, ale ve finále přinášejich spousty nových pohledů do oblasti fungování lidského těla a psychologie v extrémních situacích. Doporučuji knihu přátelům na počkání.
pěkné pěkné, spousta podnětných historek a myšlenek...já třeba s ketodietou souzním, běhám díky tomu rychleji, ale každý je jiný a třeba mu vyhovuje jiná strava...po přečtení knihy se sám sebe ptám, jak dlouho bych byl schopen s takovým nadšencem jako je autor sedět u stolu...tak trochu mi přijde jako člověk, který vás umlátí svým nadšením i argumenty a nepustí vás ke slovu, možná dobrý, možná někdy ne...trochu mi to připomíná kolegu-nadšence Miroslava Donutila z jeho vyprávění, kde všem vnucoval "jachting, jedině jachting", ale za pár dnů už mluvil o něčem jiném :D no a na knize mi vadilo neustálé přeskakování někam jinam, to mi zase se smíchem vždycky připomnělo přednášku Smoljaka o neschopnosti udržet myšlenku :D
Pozor, bude obsahovat pár SPOILERŮ:
Musím přiznat, že k zamyšlení a inspiraci do oblastí sportu, stravy, zdraví i myšlení. Ale... Osobně mám problém s uvěřitelností. Přijde mi, že autor hledá odpovědi stylem, že tahle cesta se mu líbí a není to přímo vyvratitelné. Ale rozhodně bych to nebral, jako že je jediná správná. Uvádí případy, kterým to či ono funguje, například ze sportovců. Ale vsadím se, že spousta jiných špičkových sportovců jede tréninky na vyšší tepové frekvenci a živí se sacharidy (samozřejmě typu rýže, nikoli bílé rohlíky). Takže komu se cesta líbí, ať si ji zkusí, třeba mu fungovat bude, třeba ne.
Ale i přes trochu nepřehlednost jmen a skoků v čase se díky knize seznámíme s pro mě neznámou akcí únos generála a dá se říci až alternativními názory na trénink a stravu. Za sebe si beru k srdci tyto myšlenky - zvýšit příjem bylinek ve stravě, zvýšit komplexnost cvičení a zařadit více věci jako protrahování, rovnováha. A líbí se mi autorův názor na kulturistiku, člověk co vytlačí v dresu 200 kg na benči a pak nedokáže vyjít pár pater schodů, fit prostě není.
Tato kniha, stejně jako "Born to run" nebo " Co tě nezabije," nabízí čtenáři spoustu inspirace a setkání se zajímavými magory, zkoumajících na základě vědeckých poznatků a vlastní intuice limity těla a ducha.
Tady vše ještě proloženo snahou o rekonstrukci únosu něměckého generála z ostrova plného němců. Moc dobré čtení.
Četl jsem Born to run a změnil jsem přístup k běhu. Po přečtení této knihy jsem se začal zamýšlet nad celkovým životním stylem, zejména stravou a přirozeným pohybem. Začal jsem začleňovat do svého života některé zmiňované principy a kupodivu vše překvapivě funguje. Kniha ve mně velmi rezonuje, na potkání ji všem doporučuji. Příběh z druhé světové války je strhující. Co velmi oceňuji, že autor coby novinář, dává na konci knihy zdroje ze kterých čerpal.
EDIT: Asi jsem si tuhle knížku potřeboval nechat dost uzrát v hlavě, protože když se po půlroce vracím k hodnocení, tak se musím hodně opravit a vzít jej zpět. Budu si nadále stát za tím, že je to trošku pelmel a děj jde na přeskáčku, ale sdělení knihy, to co se čtenáři snaží předat jasně vystoupí. Po dočtení jsem si říkal, jo, tak jsem to dočetl a co? Ale ono některé idei zmíněné v knize nakonec nejsou úplně mimo, možná i díky poselství knížky jsem začal při běhání víc myslet na stravování a principy zmíněné v knize, byť jsem si hned po dočtení říkal, že to je vlastně nonsens a nic si z toho stejně neodnesu.
--------------
Tak jsem touto knihou začal "bunde" tří běžeckých knih, co Mladá fronta prodává pospolu a musím říct, že jsem vzhledem k pověsti Born to run čekal pořádnou knížku, avšak tohle mi přišlo, že pejsek s kočičkou vařili dort a při tom jim tam spadl ten myslivec, co jim ho v čapkově verzi zjedl. Kdyby se autor držel jednotlivých linek, tak by to šlo, ale takhle co chvíla skákal od tématu k tématu, tu jsme na Krétě za 2WW, tu se autor učí parkour, tu je na Krétě on v současnosti... Pelmel...
Dala mi zabrat tato kniha. Neustálé přeskakování témat. Knihu jsem několikrát odložil a málem nedočetl.
Je fakt těžké pochopit co touhle knížkou chtěl autor vlastně říct, co je ta hlavní myšlenka. Je to tak trochu slátanina, a myslím si, že i ta slavná "Born to run", je taky slátanina. Obě knihy jsou si v něčem podobné, jednak jsem měl u obou s každou stránkou pocit, že už už se autor vyjádří co vlastně chce říct a místo toho se v textu objevil další mini příběh s další novou postavou. Ale opět se to dobře čte, tak to i celkem dobře hodnotím. Co mě hlavně zaujalo je množství literatury, které bylo o Krétě napsáno a nic z toho nebylo přeloženo do češtiny. To mě dost mrzí, bylo by to asi zajímavější než tahle zvláštní směska. A už vůbec nechápu proč do toho zapletl autor módní městský parkour. A další věci jsou taky divný, jako to varování před sacharidy a taky ať se jí hodně tučné věci. To mi přijde jako skvělý způsob jak si rychle způsobit infarkt nebo mrtvici.
Tak to dopadne keď vám násťročná dcéra radí ako pospájať témy. Kým v Born to run všetko fungovalo, tu máme koktail 2. svet. vojny, divokých rástlín rastúcich na Kréte, fitnes metód, úvahy o uhľohydrátoch a navyše McDougall nie je žiaden M. Gladwell, aby s toho namixoval niečo stráviteľné.
Hlavne veľmi zdĺhavé pri snahe o (a) napätie (b) obľúbenie si postáv (c) zjednodušiť a zaujímavo podať históriu opisovaných postáv.
Pokud jsem dal knize Born to run 3 hvězdy, tak tady musím jednu přidat. Na časté odskakování od hlavní dějové linie k jiným tématům jsem si stěžoval právě už u Born to run, ale tady jsem už podobný styl očekával. Úplně mě zaskočilo, o čem vlastně hlavní dějová linka je. Dle podtitulku "Jak banda svérázných..." jsem čekal nějaké současné hippíky, jak testují své limity na Krétě, ale tento pravdivý příběh z 2. světové mě skutečně dostal. Samozřejmě jsem o této historii vůbec nic nevěděl. Další velký plus je, že autor má neuvěřitelný čuch na různé - diplomaticky řečeno - podivíny, týpky, kteří mi jsou vždy velmi sympatičtí a je radost o nich číst. Za mě paráda.
Tento štýl nezaujme veľa ľudí. Autor preskakuje od jedného k druhému. Nie je to klasický román, je to spojené s faktami a zaujímavými informáciami. Pre človeka ktorého nezaujíma odbornejší výklad na jednotlivé témy to musí byť strašná nuda. Mne prišla kniha v mnohom fascinujúca a určite chcem skúsiť techniky, stravu a podob. o ktorých Christopher hovoril. Ak pozorne čítate - všetko čo hovorí ma podopreté praktickými príkladmi, skúsenosťami... Samozrejme nejeden doktor či výživový poradca by ma s tým poslal do teplých krajín. Ale to má posielajú aj s bosonohým chodením (ktoré som len tak ledabolo skúsil po Born tu run a dnes iné ako bosonohé topánky neobujem... ) Uvidím akú budem mať vôľu praktizovať aspoň nejaký čas to čo v knihe napísal a ako to bude fungovať...
Na této knize je zábavné hlavně to, že mimo zajímavého příběhu z 2. světové války nám předkládá zdánlivě nesouvisející návody na to jak jíst, sportovat a vůbec se znovu radovat z prostého pohybu. Cílem je šokovat člověka tak, aby si sám na SOBĚ vyzkoušel tvrzení v knize. A zde se dělí čtenáři na dvě skupiny. Ti kteří to vyzkouší sami na sobě a pak po roce budou psát komentáře ke knize a ty kteří mají problém knihu byť dočíst natož pochopit a vyzkoušet o co v ní jde. Já jsem se rozhodl vyzkoušet sám na sobě (ne jen v myšlenkových konstrukcích své předpojaté hlavy) co je na těch tvrzeních pravda... Jednoznačně nejdůležitější knížka mého života. Změnila úplně vše včetně mých nejzarytějších názorů - NEzměnila je tvrzením změnila je skutečným prožitkem. Zdánlivě nesourodé návody se během jednoho roku začali spojovat v jedno geniální dílo - návod na to jak se zase chovat a pohybovat přirozeně jako člověk - podle vlastního cítění, né podle návodu jako produkt společnosti.
Kniha začala dobře. Zajímavá, napínavá, inspirující. Ale to vše se postupně ztratilo. Vznikl toho guláš momentálně "frčících" názorů na výživu, pohyb... které autor předkládá jako jediné správné a nejlepší. Přitom často jde o pouhé spekulace a zkreslování.
Škoda, kniha měla potenciál. Nakonec jsem rád, že jsem si ji nekoupil.
Přes veškerou snahu se mi nepodařilo dočíst. Začátek sliboval zajímavý příběh. Zrozeni k běhu v širší souvislosti historických událostí. Potom ale velké zklamání. Různě proplétající se příběhy, myšlenky vytržené z kontextu, ztrácela jsem se, vracela zpátky a někde za polovinou to vzdala úplně. Celkem mě odložení knihy mrzí, nemám ráda nedočtené příběhy, ale opravdu se to nedalo. Zkusím za čas.
Od té knížky jsem hodně očekával. McDougall, Born To Run- skvělá kniha, to bude podobné. Začátek skvělý, lepší nemohl být.
Nakonec z toho je slátanina ze všeho možného, jako když pejsek s kočičkou dělali dort a děj silně pokulhává. Napětí, ač téma bylo dobré, téměř žádné. Vsuvky do příběhu, v podobě toho, co je dobré a co ne, byly dalšími slátaninami.
Co jsem si z toho díla odnesl? Že bych měl běhat po lese nahý a bosý, házet oštěpem a kamenem a hlavně se naučil krást jak Řekové:
" Zlodějina nebyla jeho řemeslo, bylo to poslání, ba umění, způsob jak z nemožného udělat možné a z představ skutečnost."
3* pouze za začátek, historické souvislosti a kapitole o škodlivosti cukru.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2011 |  Born to Run: Zrozeni k běhu |
| 2015 |  Takoví normální hrdinové |
| 2024 |  Born to Run: Zrozeni k běhu 2 |
Uf. Tato kniha mi dala hodně zabrat. Je tam velké množství zajímavých informací (za to dávám hvězdičky), ale informace jsou napsané chaoticky, na přeskáčku, velmi často nesrozumitelně a mimo téma.