Takový pěkný pár
Francis Scott Fitzgerald , Zelda Sayre Fitzgerald
24 povídek ze sbírek The Bodley Head Scott Fitzgerald, Volume 5, 6 a Bits of Paradise vybral a doslov napsal Lubomír Dorůžka – autorkou povídky Pár cvoků je manželka Zelda Sayre Fitzgerald. Obsah: Lovci průšvihů; Večer na výstavišti; Náfuka; Myslí si, že je báječný; Polapený Stín; Stadión; První člověk; Berenika stříhá vlasy; Ledový palác; Ta poslední kráska Jihu; Kdo nešetří, ten má za tři; Hotelové dítě; Plavci; Jákobův žebřík; Magnetismus; Dětské odpoledne; Kde dělají domky pro panenky; Bouřlivá plavba; Nový život; Rodina ve vichřici; Ztracené desetiletí; Obchodník Finnegan; Pár cvoků; Takový pěkný pár... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 1982 , OdeonOriginální název:
The Bodley Head Scott Fitzgerald, Bits of Paradise, 1973
více info...
Přidat komentář
Vlastně vím víc o autorovi než o jeho díle.
Takže jsem byla natěšená na rozmařilost, luxus, okázalost a zhýralost.
Tudíž příběh o Basilovi, podivném puberťákovi ze Středozápadu mě náramně nebavil.
A tady se právě ukazuje Fitzgeraldovo mistrovství. Donutil mě povídku dočíst, a to prosím se zájmem.
Posléze se naplnila i má předchozí očekávání. Téměř lituju, že jsem knihu mohla znát už 40 let a nestalo se tak :-)
Soubor časopiseckých povídek psaných lehkým perem podává svědectví o světě, ve kterém Fitzgerald v prvních čtyřech dekádách minulého století žil. Autobiografické povídky o Basilově touze po úspěchu a uznání, která tak často končila rozčarováním (Myslí si, že je báječný by si opravdu měl přečíst každý gymnazista), poté pohled na mládí a dospívání generace „vymknuté“ z dosavadního životního stylu, což o to více vynikalo na jihu, kde se čas jen líně převaluje, než aby uháněl kupředu jako na severu (Ledový palác). Z příběhů v dobových kulisách (tančírny, poutě, evropské hotely pro zámořské zbohatlíky a dobrodruhy, výletní parníky i hollywoodská studia) dýchá atmosféra „jazzového věku“, bujarého flámu dvacátých let, jehož se Fitzgerald stal symbolem (vystihuje to povídka Kdo nešetří, ten má za tři). Vše se ale nakonec vždy točí kolem milostných nebo rodinných vztahů, které se často vyhrotí v nějakém vypjatém momentu, třeba při bouři na moři nebo ničivém tornádu. Fitzgerald píše o tom, jakou (ne)mají moc peníze, co s člověkem dělá nevěra (Plavci), kolik vztahových veletočů lze zažít během jediného dne (Magnetismus) nebo o tom, zda má smysl usilovat o partnera se stejnými zájmy. Teddy ze závěrečné povídky Takový pěkný pár o tom má jasno: „Lidé se v manželství snaží o soulad zájmů, jenže pak z toho vzniká soupeření. Nemožná situace! Chytrý muž si drží skvělé krásky od těla a žení se s dívkou, která mu za to bude vděčná.“ (8/10)
Jde o soubor povídek, za nejvýznamější považuji povídky s Basilem, je jich tam 5.
Basil je puberťák, řeší důležité věci, úplně stejné, které musí řešit i dnešní mládež.
Už se těším, jak knížku doporučím svému vnukovi.
Povídku MYSLÍ SI, ŽE JE BÁJEČNÝ by si měl přečíst každý školák, který se chystá třeba na gympl.
Vynikající je i doslov Lubomíra Dorůžky, ti kteří četli ta totáče Melodii vědí o koho jde.
Mám velmi ráda styl autorova psaní - on je pozorný divák a dobu jazzového věku nám přiblížil zajímavě ....
Kniha mi připadá jako průřez jeho životem - počínaje 14 -ti letýmBasilem - a postupně zklamání, rozčarování .... už jen podle názvů povídek :
Bouřlivá plavba, Rodina ve vichřici a Ztracené desetiletí .....
A zajímavá povídka Zeldy - Pár cvoků ....Larry a Lola jsou nevinní - ale vliv bohatství je zničí ....
Mladí a krásní, mladí a neklidní, krásní a prokletí a takový pěkný pár .... ale kde skončily jejich iluze ?
" když velký večírek rozjařeného jazzového věku dospěl k závěru, neúprosný věřitel předložil směnky ...." a Zelda se Scottem zaplatili ....
Fitzgerald zde ukazuje svůj nesporný talent, psal povídky tak skvěle jako málokdo. Důkazem jeho geniality je to, že jeho knihy vycházejí i v 21. stoleti. Klobouk dolů, PANE FITZGERALD
Povídky „jazzového věku“, zlatá mládež, Amerika, 20. léta minulého století. Bezstarostnost, zábava, ale také touha po úspěchu, po lásce, po obdivu, první lásky a vstup do společnosti, první zklamání, konfrontace severu a jihu, pocit marnosti a velkolepé utrácení, vydírání, krize – a to vše v rytmu charlestonu a utopené v bublinkách šampaňského.
Zajímavé je připojení povídky Pár cvoků, jejíž autorkou je Fitzgeraldova žena Zelda.
Soubor povídek, který by mě být redakčně řešen asi trochu lépe, protože zhruba první polovinu tvoří povídky, v nichž se vyskytují stejní hrdinové a chybí jim pointa, protože jde vždy o určitý výsek z jejich života. Tento fakt pak způsobuje, že se kniha může špatně číst, protože ony povídky vlastně nemají moc děj a je třeba je vnímat právě jakožto jeden příběh vyprávěný po dlouhých časových úsecích. Jakmile ale začnou klasické povídky, kniha je čtivá a nápaditá a většina povídek má náboj, silné téma i zajímavou pointu. Jejich společným jmenovatelem je to, že muži vždy propadnou lásce ženy, ty jejich lásku ale většinou neopětují a snaží se získat spíš někoho mocného a bohatého. Jestli ale povídky v něčem fungují, je to výborný popis tehdejší doby, kdy byly zcela jiné společenské konvence, mladí lidé byli poměrně svázaní a tak nějak museli plnit to, co se od nich očekávalo, a když se vychýlili z této cesty, nebylo to pro ně úplně dobré. Nebýt zmíněné první poloviny, určitě bych knihu hodnotil lépe, za přečtení ale rozhodně stojí, protože čtenář zjistí, že v otázkách vztahů se toho za ta léta vlastně tolik nezměnilo. 70 %
Tuhle knihu jsem si koupila před x lety před maturou a svaťák si užívala na naší terase vedle bazénu a s pěknými knihami - Odeon to bylo moje oblíbené nakladatelství v 18-ti letech . Možná i proto mi po letech, když jsem tuhle knížku vytáhla z mých krabic určených rodiči k revizi a případné následné likvidaci, z knihy vypadly perfektně vypracované taháky ze zabezpečovací techniky, kterým ovšem po letech naprosto nerozumím ( totálně neznámé hieroglyfy, kdy si ze všeho pamatuji snad jen pojem releovka, autoblok a poloautoblok- toť celé z dob mého 4 letého studia na technické průmyslovce). Moc hezky se mi ale kniha četla, vzpomínala jsem u ni na bezstarostné mládí, kdy jediná starost, kterou jsme měli bylo nezapomenou na rande a občas jít do školy, aby nás soudruzi profesoři připustili k maturám. A povídky napsané panem a paní Fitzeraldovými stály opravdu za to.
Mně se soubor velmi líbil. Povídky jsou čtivé, až zapomínáte na čas. Zajímavé nakonec i bylo porovnání povídek Fitzgeralda a jeho manželky Zeldy. Pozoruji v tom jeho vliv na ni, avšak nedosahuje takové čtivosti. Fitzgerald byl prostě Mistr svého oboru. Doporučuji všem, kdo by se chtěli s jeho tvorbou trochu blíže seznámit. :)
1.vydání tohoto výběru - Fitzgerald patří k autorům, kterým jejich postavy prorůstají s nimi samými. U povídek (kterých napsal přes 150 a které v podstatě tvořily řadu let jeho hlavní zdroj příjmů a současně si v nich "testovat" svoje příští románové postavy) to platí zvlášt a celý výběr je sestaven tak říkajíc chronologicky, podle jednotlivých etap autorova života.
Štítky knihy
Část díla
- Berenika stříhá vlasy 1920
- Bouřlivá plavba
- Dětské odpoledne
- Hotelové dítě
- Jakobův žebřík / Jakubov rebrík
Báječně popsané pochody myšlenek nejen dospívajících Američanů před sto lety. Kouzelná svobodná doba, kdy se hrál jazz, ragtime a kluci i holky chtěli být elegantní, zdvořilí a vzdělaní. Docela peklo, když si při čtení uvědomíte, co se tou dobou odehrávalo na druhé straně planety po vítězství velké říjnové revoluce.