Takto se mě nikdo neptal
Jiří Grygar , Štefan Hríb
Existuje u nás dnes někdo, kdo by dovedl o vesmíru, hmotě a času hovořit tak zaníceně a zároveň fundovaně jako Jiří Grygar? Tak, že si po přečtení rozhovorů s ním všechny ty věci o hvězdách, galaxiích, černých dírách nebo černých superdírách zamiluje i laik? Grygar dokáže mluvit s lehkostí i přesně, poutavě i poučně, že je až neuvěřitelné, jak nás dokáže vtáhnout do tajemství minulosti vesmíru. Stojí za to přečíst si o tom, co je skrytá hmota vesmíru, kterým ze dvou způsobů smrti by zemřel Einstein, kdyby vlétl do černé díry, jaký konec nejspíš čeká náš vesmír a proč je člověk zázrakem vesmíru. Tato kniha patří do rukou každému, kdo se chce dovědět, v jakém vesmíru žije. Rozhovor je mnohem poutavější a přístupnější forma, pro čtenáře zajímavější než dlouhý naučný text. Dobře volené otázky z nás vydolují i to, co bychom sami neřekli, takže o sobě a světě víc prozradíme. A jak to říká i Jiří Grygar o této knize, tak jako Štefan Hríb se ho ještě nikdo neptal.... celý text
Přidat komentář
Vesmír mě nikdy moc nezajímal, leda tak letní noční hvězdná obloha. Nicméně, tahle knížka mě bavila a zaujala. Přečetla jsem ji ráda a dost se z ní naučila (byť si to, samozřejmě, už nepamatuju), dala mi vhlédnout do toho, co je nad námi, a jak to vlastně tak trochu funguje. A největší zjištění - všichni jsme z hvězdného prachu!
Knížka mě zaujala tím, že je napsaná formou rozhovoru. Upřímně jsem ale nečekala, že to bude zrovna takové "netradiční" :D Jak zmíněno níže, obsah na čtenáře neklade nějaké zvláštní znalostní nároky, tazatel se ptá leckdy s jakousi až velmi dětskou zvídavostí, ale ne ve špatném slova smyslu. Otázky jsou totiž skvělé, přirozené, bezprostřední a jde na nich vědět, že tazatel přemýšlí a vnímá, co Jiří Grygar říká. Občas jsem sice cítila, že si mi vaří mozek, ale to má na svědomí spíše fakt, že ne všecko si z této oblasti člověk dokáže představit. Zakřivený, neskutečně hmotný vesmír... člověk si to přebírá prostě všelijak a těžko se to uchopuje :D
Jednoduše: pokud jste dneska vyšli před dům, podívali se na nebe a zčistajasna vás teprve poprvé v životě napadlo, že ten vesmír je takový zvláštní a záhadný, a kladete si otázku, jak to s tím vlastně je, pak po této knížce sáhněte. Jiří Grygar odpovídá vážně neskutečně, s trpělivostí... velký respekt před ním, je to borec :)
"Když si zpřítomníme Mendělejovovu periodickou tabulku prvků, tak jde o prvních dvacet šest prvků. Od vodíku po železo jde o prvky vytvořené v hvězdách první generace. Řada těchto prvků se vyskytuje i v našem těle. Každý atom železa, co máme v krvi, v hemoglobinu, pochází z nějaké hvězdy. Máme v sobě hodně hvězdného prachu, protože všechen kyslík, který v sobě máme, všechen organický materiál, který obsahuje uhlík, to všechno povstalo z hvězd. Každý z nás a nejen lidé, ale i zvířata a rostliny, jsme opravdu utkaní z hvězdného prachu. I samotná zeměkoule je z hvězdného prachu. Kterýkoliv prvek, co máme v těle, se předítm nacházel uvnitř nějaké hvězdy. Jen hvězdy dovedou vyrábět chemické prvky."
Napsat zajímavou knihu sestávající z rozhovorů se známou osobností bývá někdy dost zapeklitou záležitostí. Štefanu Hríbovi se to však povedlo a za to zaslouží uznání.
Pan doktor Grygar má mou hlubokou úctu za jeho celoživotní popularizaci vědy.
Kniha v podobě diskuse na základě současných poznatků podrobně rozebírá vznik vesmíru a jeho stav. Zároveň odhaluje, jaké výzvy stojí před námi a především ukazuje na to, že ne vše dokážeme pochopit a vysvětlit. Což mě udivuje nejvíce. Pěkné čtení.
Já jsem spokojená. K některým informacím jsem se dosud nedostala, jiné jsem sice věděla, ale vůbec mě nenudilo si je číst. Rozhovor je okořeněn humorem a názornými přirovnáními pro věci, které se jen těžko představují. Laickost mi vyhovovala, kdybych chtěla víc, sáhnu po odborné publikaci, a ne popularizační. Kniha splňuje to, co čtenářům slibuje.
No, pokud potřebujete nenásilně pomocí čtení příjemného rozhovoru zjistit, jestli je vesmír velký nebo jestli je moc a moc velký a proč pořád hoří slunce, je to asi kniha pro vás. Pokud vaše znalosti o vesmíru přesahují obsah dětské encyklopedie, bojím se, že laickost (ať už skutečná nebo věrohodně předstíraná) pana novináře vás bude trochu unavovat. Škoda. Nabízelo by se tolik otázek, na které bych chtěl znát odpověď. A jediný poznatek, ze kterého jsem byl překvapený, bylo zjištění, že i v dnešní době, po tolika letech bezvýsledného zkoumání se pořád věnuje velká pozornost teorii temné hmoty a energie, kterou osobně považuji za slepou uličku a 95% nesmysl. Asi si o tom budu muset něco přečíst, samozřejmě v rámci rčení poznej svého nepřítele.
"Vesmír se ochladí na absolutní nulu, hustota klesne na nulu a vesmír přestane být zajímavý. Fyzikálně sice bude existovat, bude ale velmi nudný." - nejlepší definice zániku vesmíru jakou jsem kdy četl
Knihy si velice cením hlavně proto, že je prozatím posledním dílem Jiřího Grygara cíleně se věnujícím stavu a úrovni poznání astronomie. Že je autor špičkovým vědcem, netřeba zdůrazňovat.