Tam dole
Joris Karl Huysmans
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/20768/tam-dole-20768.jpg
4
55
55
Podivuhodný příběh, v kterém sledujeme přízračnou paralelu osudů spisovatele, pracujícího na knize o životě Gillese de Reis, přítele Jany z Arku, válečníka, satanisty a vraha dětí, jehož mrzké skutky jakoby inspirovaly některé postavy markýze de Sade. Milostný vztah k ženě, ovládané temnou mocí, přivádí hrdinu až na černou mši a "tam dolů", do jeho duše.... celý text
Přidat komentář
…tak mám-li být upřímný, knihu tu někteří jedinci nabízejí pomalu za 1000 Kč, čímž pádem nelituji, že se mi podařilo loadnout e-knihu v pdf formátu posléze vytištěnou na A4. Souhlasím s tím typem komentářů, které jsou zklamané z toho, že o okultismu a satanismu, natož o Gilesu de Rais , popř. o tzv. černé mši, se z titulu dozvěděli pramálo. Zato o milostném vztahu hlavního hrdiny s paní Hyacintou je téměř polovina děje. Nicméně neotřelé téma a další „skalp“ v podobě knihy s prvním vydáním z předminulého století . Ten jazykový formát dá jednomu pěkně zabrat
Ten špás medzi podozrivo žhavou Hyacintou Chantelouve a Durtalom to je pomerne temná story, hoci výdatne vtipná a ironická ale sakra desivá, nemôžem si pomôcť... V pamäti mi ostane aj jej dosť liberálny manžel (s výzorom Aleister Crowley? :)), astrológ ŽéVenŽé, priateľ Désermí, legendárny kanovnik Doker - tie mená to je opulencia ... podmanivé večere a zaujímavé rozhovory - táto kniha len tak nevyvanie z mysle čitateľa ...
Výtečný překlad, bavily mě dialogy, smála jsem se nad Durtalovým problémem se ženami. Jen se mi zdá, že Huysmans neumí moc ukončovat, ale k tomu mám vlastně pochopení. Jen mě mrzí, že je to méně dekadentní než to, co se dá dnes vidět na internetu (když mi aj knihař říkal, že je to přeci Bible dekadentů!)... Ale ten jazyk, ty přechodníky, a ty večeře... krása :-)
Tato kniha mi dala hodně zabrat. Do konce jsem ji dala až na druhý pokus a hodně jsem přemýšlela, zda ji vůbec dočtu. Chtěla jsem se dozvědět něco víc o Gillesi de Reis. Informací tu o něm bylo poskrovnu a přesto jsem myslela, že se mi obrátí žaludek. Ostatní (většina) mi moc neříkalo a ne úplně všemu jsem rozuměla.
Knihu jsem se rozhodl přečíst, abych se něco více dověděl rozporuplné postavě rytíře Gilles de Reis, zbožného vojáka i bestiálního satanisty, který se proslavil neobyčejně zrůdnými zločiny na dětech. Huysmansův pohled na rytíře je vskutku orginální a nezapomenutelný ale bohužel se kniha věnuje tomuto tématu jen na několika stranách. I přes to mě dílo zaujalo neboť jak to tady už někdo napsal, je to román nadčasový. Je sice pravda, že děj je poněkud chudý a většinu stran pokrývají hovory o náboženství a okultismu, což mě vyhovuje. Jeden z hrdinů říká: Zajímavé jsou hovory jen o náboženství a umění, zbytek je nuda a šed.
Na svou dobu zřejmě velmi rozporuplná kniha, která ukazuje že hranice mezi exaltovaným mysticismem a satanismem je opravdu velmi tenká, dalo by se říct skoro neviditelná. Hlavní postava románu pracuje na knize o Gilesovi de Rais, jenž opojen svou mocí a touhou zahlédnout "něco" z druhého světa, se nejprve upne k mysticismu, ale po nějaké době, kdy se nedostavuje kýžený výsledek, se upíná k druhému pólu a tím je nejprve alchymie a později satanismus v té snad nejbrutálnější možné podobě, čímž se stává jakýmsi protipólem jím obdivované Johanky z Arku. Sama hlavní postava a autor knihy o Gilesovi de Rais se stále více zaplétá do okultismu a propadá se do odvráceného světa satanismu, magie a černých mší. To vše podáno mistrným stylem velkého romanopisce, s patřičným filosofickým přesahem a nadhledem.
Velmi dobrý román, kterému nechybí nic z dobrého románu - komika (mnohdy dost bizarní), ironie i určitá podvratnost a dráždivá (ne)pravděpodobnost.
Citace: "Je to ale podivná doba. Lidé už ničemu nevěří, ale na všechno nalítnou."
Doporučuji jako četbu na pokračování.
PS - K Huysmansovi jsem se dostal přes román Podvolení od Michela Houellebecqa, ve kterém je hlavní postava románu autorem obsáhlé disertace o tomto autorovi. Kdo se chce o Huysmansovi dozvědět víc a přečíst si autora, který je v mnohém jeho pokračovatelem, nechť si Podvolení přečte.
Nadčasová kniha dokonale vystihující svět naší, lidské společnosti a člověka se všemi jeho běsi, které ho ovládají ať už před staletími, nebo dnes...
Tahle kniha je rozporuplná, tím jak je explicitní a tím jak je v podstatě živočišná, "zalitá potem" všech postav, nelze ji dost dobře ohodnotit, nelze ji ani dost dobře a kloudně okmentovat. Když jsem se rozhodla po í sáhnout věděla jsem že ji musím přečíst buď rychle nebo vůbec a nepovedlo se mi to na poprvé. Vždy jsem narazila na nějakou příliš ostrou htanici a konec, až letos jsem neodpadla. Reálie jsou vykreslené od nebeské hory po dlažbu na ulici, a tam jsou rozvrženy všechny prvky které si lze představit. Všední den se tu ocitá v mukách. Mezi cigaretou, milostnými peripetiemi se zjevují ta nejčernější zjevení, která se tu tam mihnou i v hlase a zorničkách přítomných jako znak toho na co se autor (snad) soustředil.
Říci o této knize že je zvláštní, by asi přesně nevystihlo pocity z její četby. Dokážu si živě představit, že pro některé lidi je tohle prostě nečtitelná a pro jiné doslova prokletá, kacířská kniha. A ona tak trochu je. Možná, že v dobách své slávy, měla moc někoho změnit, nebo zkazit. :-)
Je to kniha plná symboliky. Myslím si, že termín "tam dole" nevystihuje jen cestu do duše hlavního hrdiny, jak stojí v anotaci. Spíš jsem z čtení pochopil, že tam dole, znamená tam na zemi, v lidské společnosti, kde pořád v určitém smyslu panuje středověk, lidé dál holdují pověrám, chtíčům, vyznávají nesmyslné kulty.
Část děje se totiž odehrává vysoko na věži kostela, v bytě zbožného kostelníka a blízko zvonům, tedy symbolicky v nebeské sféře. Další "vrstvou" je svět dole na ulicích, ten všední život. A třetí sféra je ta "podzemská", dejme tomu pekelná, která žije svými temnými kulty, pověrami a lidskými hříchy. Hlavní hrdina na začátku vystoupá na věž, a postupně slézá až do té nejspodnější sféry, aby se nakonec zase ocitl na věži. Napohled stejný, uvnitř zřejmě změněný svým zážitkem.
Také mě zaujalo, jak otevřeně se v knize mluví o sexu. To je neuvěřitelný protiklad k soudobé anglické viktoriánské literatuře, kde se takové věci mohli jen letmo naznačit. Tady se hlavní hrdina klidně přizná ke svému chtíči a že by svou milenku nejraději sklátil hned na podlaze.
Huysmanse zřejmě také dosti trápilo pokrytectví věřících jeho doby ( on ostatně naznačuje, že to co na středověku obdivuje je jeho víra), odklon od mystična ke světskému.
"Jak by si mohl někdo myslet, že děti této špinavé doby budou čisté. Co budou s takovou výchovou v životě dělat ?"
"Totéž, co jejich otcové. Budou si plnit střeva a vyprazdňovat duši podbřiškem."
Štítky knihy
satanismus Francie Jana z Arku, 1412-1431 15. století francouzská literatura sadismus historické romány Gilles de Rais, 1404-1440
Autorovy další knížky
| 1993 |  Naruby |
| 1997 | Tam dole |
| 1974 | Francouzský symbolismus |
| 1948 | Katedrála |
| 1919 |  Marta, příběh nevěstky |
Knihu jsem dostala s doporučením, že to není lehké čtení .... a opravdu nebylo ....
V roce 1891 to byla kniha, probleskující zásvity pekla .... a to se tam promítá i dnes ....
Zpracování života maršála Gillese de Rais ovlivňuje i vypravěče ....
Gilles de Rais se štěpí ve tři různé bytosti :
Předně je to statečný a zbožný žoldnéř
Pak jemný a zločinný umělec
A nakonec kajícný hříšník, mystik ....
Je to kniha o válečném poli mezi Bohem a Satanem .... o pádu tam dolů, do nitra duše ....
Pro mne zde toho z oblasti satanismu bylo až až .... a průběh černé mše byl dostačující ....
Tam dole - na dně lidské duše ... bych raději viděla pozitivní poznatky ....
Proto si netroufám knihu ohodnotit .... ani doporučit.