Tam, kde jsou tygři domovem
Jean-Marie Blas de Roblès
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31523/bmid_tam-kde-jsou-tygri-domovem-W0r-31523.jpg
4
34
34
Protagonista tohoto objemného románu, Eléazard von Wogau, působí v severovýchodní Brazílii jako dopisovatel jedněch francouzských novin. Jako specialista na barokního jezuitu Athanasia Kirchera dostane nabídku připravit k tisku obskurní, nikdy nevydaný rukopis ze 17. století, ve kterém jeho neméně obskurní autor, Caspar Schott, popisuje život a dílo tohoto zapomenutého německého jezuity a svého učitele, „mistra sta umění“, zakladatele egyptologie, vulkanologie, vynálezce mikroskopu a laterny magiky, polyglota a astronoma. Děj románu se tak záhy větví do dvou časových rovin. V jedné sledujeme osudy Kircherovy, ve druhé osudy Eléazarda a jeho současníků, především jeho bývalé ženy Elaine, paleontoložky, a jejich dcery Moémy. Elaine se účastní výpravy pořádané univerzitou v Brazílii, jejímž cílem je nalézt neznámé, ovšem vysoce ceněné zkameněliny. Za tímto účelem se vydává v doprovodu svých kolegů do Amazonského pralesa. Počáteční vědecký záměr se záhy mění v boj o přežití. Moéma, Eléazardova drogově závislá dcera, prožívá především cestu k podstatě vlastního života. Na své pouti se střetne s další postavou románu, „Mazánkem“ Nelsonem, zmrzačeným chlapcem, jehož životním snem je koupit si za vyžebrané peníze motorový vozík, především však sprovodit ze světa guvernéra státu Maranhao, který je zodpovědný za smrt jeho otce. Sám Eléazard, jenž zpovzdálí sleduje guvernérovy nekalé praktiky, prožívá na pozadí nedávného rozvodu vzplanutí k tajemné Italce Loredaně. Ovšem i jeho práce nabere ke konci neočekávaný a nepříjemný obrat.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2010 , HostOriginální název:
Là où les tigres sont chez eux, 2008
více info...
Přidat komentář
Hrozně krásná kniha a ty okamžiky prožité s mladou hrdinkou, tragédkou, opravdu mne dojal ten její smutný karneval nebo ty popisy woodoo rituálu, či let domorodců, úžasné. Je tu spousta dobře napsaných postav, doporučuji.
Ohromující, mnohovrstevnatý opus, romány v románu... přes určitou složitost se spoustou odkazů je ale neuvěřitelně čtivý a dramatický. Má úžasný rytmus – zrychluje, když vypráví o současnících, aby se vždy v dramatickém momentu vrátil k pomalu plynoucímu vyprávění o životě a díle jezuity Athanasia Kirchera. Tenhle znalec všehomíra a neutuchající vynálezce čehokoli se stává osudovou postavou dotýkající se životů ostatních aktérů románu: hlavně pochybujícího Eléazarda, tak trochu zahrabaného v malém brazilském městě, jeho bývalé ženy Elaine na nebezpečné výpravě do džungle, jejich dcery Moémy – ztracené v životě a toužící znovu přijít věcem na chuť a znovu se narodit jen a jen pro radostný pocit, že je naživu.
Na přebalu knihy sice citují z recenze Le Figaro Littéraire , že „tyto “tropy“ nejsou ani trochu smutné!“, ale to asi četli jinou knížku, protože současná tropická Brazílie, jak ji román vykresluje, je sakra smutná a depresivní. Je to ale rozhodně knížka, která stojí za přečtení. I opakované - jako knížky od Eca se dá číst pokaždé jiným způsobem.
Jedná se o spleť několika příběhů. Středověký „Cimrman“ – jezuita Kircher, hledající Moéma, umírající Loredana, objevující Elaine, naštvaný mrzáček Nelson a stárnoucí nostalgický novinář Eléazard. Exotická Brazílie, vlhká, mlaskající džungle, středověká Evropa. V knize je toho nacpáno tolik, že by z toho jistí spisovatelé dokázali vytěžit minimálně deset titulů. A vlastně to je opravdu snad jediná věc, co mi malinko vadila. Ale to byla spíše proto, že jsem knihu často odkládal a vracel se k ní po několika dnech a znovu se musel orientovat. Roblés chrlí slova, moudra, citáty, příběhy, vtipy, útržky, odkazy… uf… člověk stěží udržuje krok. Mít tak čas přečíst celou knihu na jeden zátah, asi bych vrněl blahem...
Obsáhlejší, avšak čtivá kniha. Prolínání různých dějových linek, které se postupně protnou, klade vyšší nároky na paměť, zároveň však nutí číst dál. Obsahuje zajímavé myšlenky, např.: "Všechny ideje jsou zločinné, jakmile je člověk přesvědčen o jejich absolutní pravdě a začne je vnucovat všem ostatním."
Štítky knihy
francouzská literaturaAutorovy další knížky
| 2010 |  Tam, kde jsou tygři domovem |
| 2015 |  Ostrov v bodě Nemo |
| 2011 | Půlnoční hora |
„I když si stěžuji, že nejsem schopen zahlédnout nic víc než stín minulosti, mohu být necitlivý k realitě, která se právě v tuto chvíli formuje, protože jsem nedosáhl vývojového stupně, ve kterém bych byl schopen vnímat to.“ (Lévi Strauss – Smutné tropy)
Když už Francouzi srovnávali tento román se Smutnými tropy, je třeba zmínit tuto myšlenku, protože to je, oč tu běží. A také druhý citát: „Jako barbar se projevuje ten, kdo ví, co to barbarství je.“ Ten sice není z této knihy (Smutné tropy), ale je pro náš příběh výstižný. S jinými kulturami se tu setkáváme a není to vždy radostné setkání. Máme pocit viny (možná – máme ho mít?), vždyť křesťanství mělo vliv na vyhubení mnoha kmenů indiánů. (Proto je název Smutné tropy stále platný.) A kniha je vlastně úvahou o schopnosti zahlédnout víc než stín minulosti.
Nedaří se. A současnost je silnější než věda. Kircherův příběh zpomaluje děj knihy a vy jste zvědavi, jak napínavé děje dopadnou … ne vždy se to dozvíme.
Jakého kdo dosáhl vývojového stupně? Lidi věřili ve svého Boha!
"Vědec není člověk, který dává správné odpovědi, je ten, kdo klade správné otázky." (Lévi Strauss)
Kircher dával takové otázky, jaké uměl...
(Jestli vás Kircher zaujal, najděte si o něm více – jeho postava je opravdu skutečná.)
I když je příběh s dávným misionářem trochu spekulativní: přečtěte si tuto šarádu a přemýšlejte!