Tam nahoře ovce nejsou
Eda Vlasák
Kdo by nechtěl dostat v životě druhou šanci? Lukáš, starý muž z naší nedaleké budoucnosti, si o ni řekne sám, když se přihlásí k jednosměrnému letu na Mars. Příběh této retro sci-fi je letem z beznaděje minulosti za světlem naděje, kterou autor popisuje velice střízlivě i sugestivně, jako by život na Marsu už poznal na vlastní kůži.... celý text
Přidat komentář
Dvě povídky v jednom (vadilo), každá jiného žánru, nepochopil jsem proč. Krátké části, málo popsané, skákání z jedné souvislosti ke druhé, takže jsem se v tom ztrácel.
Čtení jednoduché a krátké, ale bez něčeho, co by mne nadchlo, konec byl takový nijaký a o ničem. Přitom kolonizace Marsu a to, že na ni dojdou peníze je hezké téma, dalo by se z něj vytěžit více. Ze zápisníku je pak cítit křivda z polistopadového vývoje v ČR, bez toho by byla knihy sice užší, ale lepší...
Nemastná-neslaná poviedka, ktorá mala šťastie, že sa dostala do formy útlej knižky. Žáner sci-fi predstavuje len okrajovo. Dej by sa mohol odohrávať na hocijakom odľahlom mieste na Zemi a podstata príbehu by bola stále zachovaná.
Nápad spojiť cestu na Mars so spomienkami na ruskú okupáciu a kupónovú privatizáciu! sa mi zdá absurdný. Nespomínam si, kedy som sa naposledy takto popálil pri výbere knihy.
Jsem opravdu ráda, že jsem byla součástí projektu vydání této knihy. Protože si myslím, že je dobrá a stojí za to si ji přečíst. Jsem přibližně stejný ročník jako Lukáš, takže jeho dopis dětem byl stručným shrnutím i mého života. A tady mám první výhradu, zdálo se mi to do příběhu tak nějak násilně namontované, přestože to vlastně bylo stěžejní. Druhá věc, která mi trošku vadila, jsou i pasáže z Marsu, kde bylo něco naznačeno, ale nebylo to pak nijak dotaženo do konce. (např. rozhovor Oty s Jurou, nutriční specialistka Vega, která dělá přednášky o léčitelství, pohledem stanoví pohlaví dítěte a dál nic). Ovšem autor v úvodu uvádí, že se jedná o podobenství, takže tím chtěl zřejmě něco naznačit. A vlastně to je jeden z nejdůležitějších pocitů z této knížky, vzbudila ve mně mnoho otázek, o kterých bych chtěla diskutovat (s Lukášem? s autorem? s kýmkoliv?), a to se mi líbí. Příběh je plný dobrých nápadů – např. vlak na Mars, dobře se čte a je v něm mnoho zajímavých myšlenek. Kniha je pěkná, má i ilustrace a nejsou v ní žádné chyby.
Tohle retro sci-fi se četlo velmi lehce a příjemně a dost mě bavily i ty výlety do naší nedávné minulosti ve formě deníku. Byl to takový flashback do mého dětství.
No a bylo toho málo. Chtělo by to více rozvést na více stran... prostě větší nálož.
"Když se někdo narodí na Marsu, tak je prostě Marťan."
Jednohubka, ze které se určitě dalo vyždímat mnohem víc.