Tam za řekou je Argentina
Jiří Hanzelka , Miroslav Zikmund
Nové cestopisné dílo dvou populárních cestovatelů o Latinské Americe je rozvrženo do čtyř svazků. První z nich zachycuje úsek cesty probíhající čtyřmi zeměmi Jižní Ameriky - Argentinou, Paraguayí, Brazilií a Uruguayí. Po některých zážitcích z cesty po moři vyprávějí autoři o svém přistání a ubytovacích obtížích v Buenos Aires. Odtud cestují pampou do bavlnářského Čaka a seznamují se s argentinským zemědělstvím a s osudy některých našich krajanů. Po nesjízdných cestách Paraguaye jedou zpět do Argentiny k známým vodopádům Iguazú, odtud pak do Brazilie a jejích dvou soupeřících měst Rio de Janeira a Sao Paula. První díl končí vylíčením pobytu našich cestovatelů v Uruguayi. Odkrývají v něm propastné hospodářské i sociální rozpory v jihoamerických kapitalistických státech a poutavostí vyprávění zůstávají věrni svému cestopisu o Africe.... celý text
Literatura naučná Cestopisy a místopisy
Vydáno: 1963 , NPL - Nakladatelství politické literaturyOriginální název:
Tam za řekou je Argentína, 1956
více info...
Přidat komentář
Je až obdivuhodné, co vše ti dva zvládli. Dnes bychom bez mobilu, internetu, asistenčních služeb, atd. takovouto cestu nezvládli. V knize popisují autoři nejen svízele ale i radosti cesty různými zeměmi. A ta trocha komunistické propagandy se dá vydržet. Rozhodně si knihu přečtěte.
Báječná cesta dvoch báječných cestovateľov po Južnej Amerike z čias bez netu a bez mobilov. Španielčina a portugalčina, nie Prekladač Google, starostlivo vypracovaný cestovný itineár, nie Mapy Google. Pečený pásavec, ulovený bežiac okolo. Vraj bol hnusný, páchol ako keď hodíte do ohňa koženú bačkoru. Tých zážitkov. Výborné postrehy, znamenitý náčrt všetkého, s čím prišli do styku, čo videli, skúsili, dozvedeli sa. To auto, človeče... Z dnešného hľadiska naprostý kýbel. A predsa, odslúžilo čertovské tisíce kilometrov. Čítal som tú knižku s obrovským hrubizným atlasom a lupou pri ruke, tak ma to bavilo. Smutné, že obaja už odcestovali bez návratu.
I po mnoha letech (cesta se konala v roce 1948, vydání z roku 1963 - několik doplnění) kniha neztrácí na poutavosti a zajímavosti. V době vydání to musel být bestseller, tolik informací na tu dobu muselo být pro čtenáře úchvatných. Pro současného čtenáře je to velmi zajímavá výprava do historie. Kniha obsahuje opravdu velké množství fotografií, část dokonce barevných. Prostě je jasné, proč duo Hanzelka - Zikmund jsou legendy. 75%, 28. 9. 2021.
Bez čtenářské výzvy bych po cestopisu H+Z nikdy určitě nesáhnul, byl ale v knihovně s názvem na 21 písmen, a nakonec příjemné překvapení. Z knihy dýchá cestovatelská romantika z doby před masovou turistikou. Byli to opravdu borci, pro generaci té doby ikony oprávněně. Nejsilnější momenty knihy popisují jejich vlastní příhody nebo příběhy krajánků. Popisy zemí ale už dnes zastaralé a zbytečně obsáhlé, komoušské ideologie naopak nemnoho. Doplnil jsem i o jejich autentický film Z argentiny do Mexika.
Je až s podivem, že tak kvalitní literatura jako jsou právě cestopisy Hanzelky a Zikmunda tu mají tak málo hodnocení a popularity všeobecně.
To, že jsou knihy dvojice H+Z kvalitní, dokládá i to, že byly přeloženy do několika jazyků. Škoda, že jim minulý režim zakázal cestovat. Jejich knihy sice mají politický podtext, (líčení práce komunistické strany země té a té bylo nic moc), ale na kvalitě jejich knih to nic nemění. Alespoň jedna kniha H+Z by měla být v každé domácí knihovně.
Mierny záujem o ďalekú Argentínu, v ktorej našli nový domov tisíce našich krajanov (aj príslušníkov mojej rodiny) velmi povzbudil znamenitý cestopis pánov Hanzelky a Zikmunda Tam za řekou je Argentína. Kniha je hrubá a určitě nie je jednohubkou pre každého. Člověk musí byť cestovatelsky a dobrodružne založený, aby pre neho mala tú správnu gravitáciu. Dnes, v čase internetu, zvlášť. No je to výborné cestopisné dielo.
PS: Pan Miroslav Zikmund oslavuje sté narodeniny. Vela zdravia, pán cestovatel!
Po Africe snů a skutečnosti a Za lovci lebek moje třetí kniha této cestovatelské dvojice. "Projel" jsem s nimi část Argentiny, Paraguyaye, Brazilie a Uruguaye. Byla to fajn cesta a určitě se vydám i na nějakou další, protože tu ještě několik jejich knih mám. Cestopisy jsou to sice staré, ale rozhodně stojí za přečtení. Takové cesty bych fakt chtěl podniknout. No jo, tak se u toho aspoň trochu zasním
Kromě schopnosti zorganizovat si cestu, nepohádat se, nebát se a riskovat, uměli tihle dva o tom ještě poeticky vyprávět.