Tančící Arabové
Sajjid Kašua
Když Arabové tancují na diskotéce, vypadají u toho strašně, pomyslí si vypravěč Kašuovy částečně autobiografické prvotiny, zatímco za barem utápí v alkoholu své deprese, vykořeněnost a existenciální prázdnotu. Je mu necelých třicet let, má ženu a dceru, avšak svoje místo ve světě nenašel – za svůj arabský původ se stydí, islám považuje za zkostnatělý a směšný, palestinská národní myšlenka se rozplynula v beznaději a židovská majorita o něj nestojí. Jakou samotu prožívá člověk, kterému nerozumí ani prostředí, z něhož pochází, ani jeho noví přátelé mezi Židy? A není osud arabské menšiny v Izraeli něčím podobný osudům židovské diaspory v minulosti – vždyť jakkoli touží splynout s většinovou kulturou a společností, pokaždé jim někdo připomene, že „Arab zůstane vždycky Arabem“? Útlá knížka, která vzbudila veliký ohlas v Izraeli i ve světě vzápětí po svém vydání, podává vtipný, absurdní a hořce ironický obrázek o zklamaných nadějích třetí generace izraelských Arabů. Sleduje hlavního hrdinu v různých epizodách jeho života od dětství v arabské vesnici Tira přes dospívání na elitním židovském gymnáziu až po dospělost a dává čtenářům nahlédnout málo známou tvář složité reality dnešního Izraele.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , Pistorius & OlšanskáOriginální název:
Aravim rokdim, 2002
více info...
Přidat komentář
Druhá kniha od autora, ktorú som čítal; prečítaná za dve cesty busom. Prvá kniha (A bylo jitro) sa mi ale páčila o niečo viac.
Autor v čiastočne autobiografickom románe opisuje život z pozície izraelského Araba, ktorá je v daných podmienkach spojená s predsudkami a často aj nenávisťou. Snahu patriť k "tej druhej skupine", nespokojnosť s tým, čo je a všadeprítomnú neistotu.
Bolo zaujímavé vidieť Židov ako "agresorov" (úvodzovky zámerne) a vnímať ich v rámci inej kultúry, než je tá naša. V tej so sebou nesú bremeno holokaustu, nacizmu a viacgeneračnej traumy.
Kniha sa v podstate čítala sama, hoci ma autor - rozprávač niekedy vyslovene iritoval svojim občasným až nihilistickým prístupom.
Četl jsem ji jako první od autora. Na rozdíl od souvislého napínavého líčení příběhu v "A bylo jitro" jde zde spíš o úryvky ze života izraelského araba. Příběh tedy není tolik výrazný, ale problémy zůstávají stejné.
Sajjid Kašua se definitivně zařadil mezi mé oblíbené autory. Jeho prvotina - črty ze života jednoho izraelského Araba - nese stejné rysy, jako jeho následné romány. Je tu otázka identity a příslušnosti, je tu touha zapadnout, být jako "oni", fascinace "Tím Druhým" a odpor k vlastnímu národu. Je tu tápání, pohrdání tradicemi a zároveň touha někam konečně patřit, být někdo. Čtenář znalý zbytku autorovy tvorby najde v knize základ téměř všech postav Druhé osoby singuláru.
A stejně jako ostatní Kašuovy knihy, i Tančící Arabové jsou svíravým svědectvím, které vydá za víc, než celá hromada odborných publikací na téma palestinsko-izraelského konfliktu. Je to vzácný, kritický a autentický pohled zevnitř. Dětství plyne, dospělost je dusivá, tíživá a bezvýchodná. Knize navíc velmi pomáhá skvělý překlad. Pokud vás jen trochu zajímají druhé (a třetí a čtvrté...) strany mincí, které obvykle můžeme nahlížet jen z jednoho úhlu, směle do toho. Zklamaní určitě nebudete.
Kniha se mi moc líbila. Taková sonda do života dítěte a dospívajícího muslima v Izraeli, který je zároven menšinou. Tato knížka ukazuje, že nic není černobílé.
Štítky knihy
prvotina zfilmováno Izrael Palestina Arabové izraelská literatura
Autorovy další knížky
2014 | Druhá osoba singuláru |
2017 | A bylo jitro |
2016 | Tančící Arabové |
2019 | Sledování změn |
Je nanajvýš zrejmé, že sa jedná o autorovu najranejšiu do češtiny preloženú prózu, pretože čítať jeho neskoršie romány a čítať toto je citeľný rozdiel. Autor tu ešte naplno nerozvinul svoj potenciál, ale niečo do seba to malo, aj keď ku koncu tomu došli náboje.
Neodkladám knihu sklamaný, ale naozaj sa jedná o jeho najslabšiu knihu...hodnotenie v tomto neklame.