Tanec na troskách
Milana Terloeva
Válečný deník čečenské dívky Deník čečenské studentky, psaný od roku 1994 s přestávkami do roku 2006, zachycuje drásavou realitu země uprostřed válečného konfliktu. Osobní a válečný deník Milany Terloevové je svědeckou výpovědí o životě mladé dívky v době, kdy vrcholí drama rusko-čečenské války. Autorka s faktografickou přesností zaznamenává klíčové události konfliktu. V přímých vstupech promlouvají očití svědci bojů, oběti perzekucí, "čistek" a "filtračních táborů", rodina a generační druzi. Dokument o osudech lidí v šílené lokální válce, která nemá konce, je především statečnou výpovědí o zoufalství těch, kteří ještě zápasí po dvanácti letech násilí o přežití. Není smyslem deníku vysvětlovat chaos lží, který válku obestírá, pouze dokumentuje tok událostí od napadení Čečenska ruskou armádou, přes útok na Groznyj v lednu 1995, kdy se z města, nazývaného Paříží Kavkazu, staly ruiny, v nichž po léta přežívali lidé. Čečensko je země na hranicích Evropy, není srovnatelné s problémy arabsko-muslimského světa. Drama této země je postaveno na ruské imperiální zvůli a postsovětských přemetech. Autorka měla to výjimečné štěstí, že díky nadaci Studium bez hranic, prožila dva roky v Paříži, což nepochybně přispělo ke svébytnosti uvedeného dokumentu. Dodatky deníku obsahují chronologii historických událostí od r. 1785-2006, biografické charakteristiky významných politických osobností a doslov Petry Procházkové.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2007 , JotaOriginální název:
Danser sur les ruines
více info...
Přidat komentář
Proč?Proč se to musí stále dokola opakovat?Proč se rodiče musí koukat na své umírající děti a proč se děti musí koukat na mrtvá těla svých rodičů?Copak se to nikdy nezmění?
Toto je velmi silná,syrová a smutná výpověď mladičké čečenské dívky.Měl by si ji přečíst každý,především všichni ti co nadávají na poměry u nás a přitom si tu žijeme jako v bavlnce.
Všem, co čtou knihy o válkách alespoň trochu rádi, bych tuto knihu rozhodně doporučila. Tanec na troskách by mohl být řazen na místo vedle deníku Anny Frankové. Kniha je velmi emotivní - mám dojem, že jsem v jednom místě skoro brečela. Fakt super knížka.
Hezká knížka, pro mě obtížně čtivá, místy nepoutavá.Každopádně za přečtení stojí. Vždy si říkám díky bohu, že u nás není válka.
Knihu jsem si nedopatřením koupila a nelituji.Přečetla jsem ji se zatajeným dechem.
Deník mladé studentky.Děs co v čečensku všichni zažívali.
Styl psaní autorky mi trochu připomíná Světlanu Alexijevičovou, nicméně příběhy jsou poměrně hodně roztříštěné, a tak se kniha nečte až tak dobře. Téma neotřelé a v současné době velmi aktuální, protože jak vidíme, "dějiny se tak trochu opakují". Smutné...