Tanec s bílou smrtí
Vladimír Kroupa
Příběh věnovaný všem, kterým droga vzala někoho, na kom jim záleželo a koho měli rádi. Dále pak všem těm, kteří riskují každý den své zdraví a životy v boji s těmi, kteří se neštítí vtahovat naše děti na cestu, která vede jen jedním směrem - do pekla zvaného drogová závislost.
Přidat komentář
Je tomu již pět let, co jsem tuto knihu četl a vím, že mě to bavilo.
Pak jsem si ji přečetl znovu a zjistil jsem, co mi na ní vadilo.
Moc osobní, moc vzteku a velké propojení spisovatel-hlavní hrdina.
Kniha na mě působí jako polodokument a ne detektivka o drogách.
Musím však dodat, že příběh je svižný a rychle se čte. Kdo se do něj pustí, tak ho dočte.
A možná si bude i něco pamatovat.
Malá ochutnávka:
Máš to za sebou, hajzle, a doufám, že sis to užil...
Z knihy jsem zklamaná. Přišlo mi, že se celou dobu nic neděje a ani konec nezachránil to, co bylo spácháno na stránkách předchozích. Bohužel, tohle skutečně nebyl kousek pro mě.
Na rychlé přečtení hodně zajímavá detektivka. Ale asi nejpoučnější na tom byly ty popisy útvaru rychlého nasazení, hned vypadají ty záběry ve zprávách logičtěji, když víte, že to má všechno nějaký systém. :-)
Štítky knihy
drogy závislost, narkomanie závislosti
Knihu jsem přečetl najednou, nijak zvlášť mě nezaujala. Příběh předvídatelný, plytký, jednoduchý a krátký, navíc s občasnými gramatickými chybami (i když to je věc korektora). Přijde mi jako dost amatérské dílko. Občas sleduji autorův blog a s jeho publikovanými názory vesměs souhlasím, ale co se týká této knihy, dle mého názoru měla zůstat jen na blogu, kde původně vycházela, na knižní vydání to podle mě nebylo. A jedna technická připomínka - samopal vz. 58 opravdu není československá modifikace Kalašnikova...