Tanec s draky
George R. R. Martin
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/384495/bmid_tanec-s-draky-P50-407398.jpg
5
2781
2781
Píseň ledu a ohně / Pieseň ľadu a ohňa série
< 5. díl
Sedm království se zmítá v agónii intrik a zrady. Také proto se pozornost vypravěče upírá jiným směrem – na východ. Za mořem povstává z popela a prachu mocná vládkyně – Daenerys z rodu Targaryenů, matka draků, kteří stále rostou a sílí. Daenerys se stává majákem, ke kterému míří i Tyrion Lannister. Ke slovu se dostává také pouštní království Dorne, na šachovnici se objevují nové figury, aby zaplnily místo těch dávno padlých. Na Zdi, kde se situace zhoršuje doslova každým okamžikem, se stává velitelem John Sníh. Na vrata buší Zdivočelí, kterým jsou v patách Jiní, ani všichni bratři ve zbrani nejsou z volby nadšeni. Zima je prakticky tady a velké finále před branami.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2019 , ArgoOriginální název:
A Dance with Dragons, 2011
více info...
Přidat komentář
Pomalé, zdlouhavé a plné opakujících se frází a narážek. Kam se vytratila veškerá originalita? Kde jsou neočekávané zvraty? Jsem ráda, že je série u konce. Další záplavu jmen bych už asi nevydržela...
Prostě to není čtení při každého.
(Já bych se na to vykašlala už u 4.dílu, nebýt planých slibů, skalních fandů, že se to ještě rozjede.)
Potřetí jsem došel na konec této série a potřetí mě moc mrzí, že se dalších dílů téměř jistě nedočkám. Na druhé straně to nijak nesnižuje ten čtenářský zážitek. George Martin píše naprosto úžasně. Delší série si vždycky prokládám jinými knihami a právě tam si člověk uvědomí, o kolik je tento autor před jinými napřed.
Při každém čtení navíc najdu spoustu nového. Tentokrát mě nejvíc zaujala práce s detaily. Procházejí postavy rybím trhem? Je tam vyjmenováno osm druhů ryb, které jsou k dostání, ačkoliv jsou hrdinové během jednoho odstavce pryč. Mihne se v příběhu skupina žoldnéřů? Autor nám jich představí nejméně deset a každému vymyslí nápadité jméno, ačkoliv už je znovu neuvidíme. A takhle je to se vším – každé místo má nějaký příběh a historii, každý šlechtic má milion příbuzných. Martin zkrátka píše, jako by měl nekonečné zdroje, jako by disponoval neomezeným časem, energií i fantazií. Když to řeknu jinak – tam, kde by se jiní spisovatelé zbytečně nevyčerpávali, protože to není nutné, je Martin vždy nekompromisní a jde do toho na sto procent.
Zároveň je právě tato velkolepost nejspíš jednou z věcí, které ho na stará kolena doběhly a zablokovaly další díly…
Konečně konec. Tak málo děje na tak moc stránkách. Tolik střípků, které ve finále k ničemu nevedli. Osekat tak minimálně 70% a byl by to skvělý příběh, který bych MILOVALA. Akorát by se nesměl ztrácet pod kupou zbytečného balastu. Děkuju, ale pro mě prostě ne.
Více stran, než by bylo za potřebí. Rád jsem po osmi stech stranách absence v hostině pro vrány opět uvítal Jona Sněha, jeho dějová linie byla snad nejlepší. Kdežto být u řešení komunální politiky v zámoří jsem nemusel.
Super kniha nečekané zakončení ne jako v seriálu. Už se těším na poslední knihu až vyjde jaký bude opravdu závěr.
Definitivní utvrzení v tom, že Martin je mistr s velkým M.
Mistr natahování linek.
Mistr nečekaných konců.
Mistr scén s odhalenými bradavkami ale i se staženými prsty zaživa z kůže.
Tak, že to byl epický, pompézní, propracovaný pátý díl je potřeba napsat. Dobrá, užasné.
Ale! Ale pojďme k tomu hlavnímu: kdy napíše další díl? 12 let někteří lidi čekají. Moje kámoška, která to četla na střední, už se stihla vdát, vytvořit dítě, několikrát tu sérii znova přečíst a furt nic? Pořád čeká, jako další milion nás dalších?
Co prosím, mí spolufanoušci, děláme proto, aby se to hnulo?
Petice, demonstrace před jeho domem, srdceryvné dopisy, úplatky? Co??
Já jsem nakloněna všem variantám, protože představa, ze po roce, co celou sérii poslouchám jako audioknihu cca 336 hodin, teď nastanou dny bez Starků, Smraďocha, mých lvů nebo té cácory s drakama?
Nechci žít v takovém vesmíru. Já ráda v něco věřím. Třeba v alternativní světy nebo, že se přestanou natáčet stupidní české komedie.
A teď teda přidávám víru, že se dožiju Vichrů zimy, kde Sansa bude hodna Severu jako v seriálu.
Dokud Martin nevydá další díl, tak Tanec s draky možná plně nedocením. Ze všech dílů se mi vždycky četl nejhůře, patrně kvůli natahovaným, zamotaným a mnohdy i zbytečným linkám (ale můžete nesouhlasit). Občas jsem si říkal, proč už k tam velkému množství postav přidávat kapitoly dalším, jakoby nestačilo, že už v Hostině jich bylo spoustu nových. Martin se navíc možná až na sílu snaží vytvořit ještě větší monstrum než Joffreyho v podobě Ramseyho Boltona. Snad se ale pan autor s pokračováním někam pohne, jelikož s takovou si následný Sen o Jaru můžeme nechat jen zdát.
Od "Trůnů" jsem si musel dát pár měsíců oraz. Je to vždy těžké čtení a na hodně dlouho. Ale zase mě to přitáhlo a zase jsem to hltal od začátku do konce. Ano, občas musel pomoci strýček Google, protože jsem nějaké to jméno či souvislost prostě neudržel, ale pořád to má svou neuvěřitelnou kvalitu a neopakovatelný styl. Snad se dočkáme dalšího dílu, ale hlavně žádnej spěch :-)
U tohoto dílu série jsem si spravil chuť. Je podstatně čtivější, než předchozí Hostina pro vrány. A protože je další díl v nedohlednu, je čas se poohlédnout po něčem jiném.
Poslední vydaný a zatím nejdelší díl série Píseně ohně a ledu je konečně přečten! Opět skvělý příběh na krásných 1100 stranách mi dal zabrat, ale postupně jsem se prokousal až do konce. Kdybych neviděl seriál, tak jsem napnutý jak kšandy na další díl, který podle všeho jen tak brzo nevyjde a to ani nemluvím o dílu závěrečném. Ale co, konec známe, tak snad se někdy dočkáme i knižního zpracování.
A jako obvykle vyzdvihuji nový skvělý překlad Dominiky Křesťanové z nakladatelství Argo.
Pátý díl Písně ledu a ohně je i přes velký rozsah hodně čtivý, svět i hlavní postavy jsou propracované, ale (podobně jako u přechozího dílu) je v něm spoustu vaty. Některé dějové linky (hlavně Victarion Greyjoy a Doran Martell) mi přišly v podstatě zbytečné. Snad dostanou nějáký smysl v příštích dílech, pokud je G.R.R. Martin někdy dopíše.
"Když hraješ hru o trůny, buď zvítězíš, anebo zemřeš. Žádná střední cesta není!"
Středověká fantasy George Martina se mi usadila pod kůží. Dotančila jsem Tanec s draky, a byl to dlouhý, předlouhý tanec. Málem jsem si ošoupala střevíčky... Výše ocitovaná hláška z první části Her o trůny, se ale Martinovi v průběhu těch tisíců stran trochu vymkla z rukou. Svým postavám umožnil ještě třetí cestu - únik. Nevím, jestli u nás vyjde další pokračování Písně ledu a ohně, ale v tuto chvíli, ač o život přišly k mé lítosti některé postavy, které čtenáře provází od prvopočátku, hře o trůny unikla (zatím?) celá plejáda adeptů na trůny, počínaje Cersei Lannister a jejím incestním dvojčetem a královrahem Jaime Lannisterem, a Aryou či Sansou Stark konče. Nejasný mi zůstal i osud Daenerys, které byl v této části věnován významný prostor, jak naznačuje i samotný název. Martin dotáhl do další dramatické fáze i osud Zdi, Divokých a Černých vran vedených lordem Sněhem. Jon Sníh by mohl mít před sebou ještě hodně práce a možná i onen trůn, o nějž od počátku taky jde. Martin je mimořádný vypravěč. Jeho mnohovrstevnaté vyprávění nepostrádá hloubku, detail ani myšlenku. Detail obzvlášť, když vezmeme např. osud Theona Greyjoye. Na něm se Martin skutečně vyřádil, tedy při popisu toho, co všechno mu udělal nebo vzal Ramsay Sněh. Vzhledem k monumentální šíři Her o trůny je zřejmé, proč jsme stále ještě někde na půli cesty. A já se těším, až budou u nás vydány i poslední dvě knihy Písně ledu a ohně. Člověk si je může přečíst anglicky, ale čeština je přece jenom barvitější a překladatelé si vedli výborně.
Já teď vůbec nevím, co budu dělat se svým životem! Nutně potřebuju další díl!
Vůbec nemám tušení, jak chce autor tohle dílo nějak rozumně ukončit, protože mi přijde, že děj se stále větví a rozrůstá, místo toho aby to bylo naopak.
Jsem moc ráda, že jsem se do čtení celé téhle ságy dala, jedná se totiž o opravdu skvělé a hlavně návykové čtení! Kdyby autor vyškrtl dějové linky okolo Železných ostrovů a Dorne, bylo by to na 5*
Miluji ty pasáže, ve kterých se na první pohled nic neděje, ale protože čtenář většinou ví o něco víc než postavy, jsou zároveň napínavé a tak nějak potměšile zábavné. V takových okamžicích G. R. R. Martin jako vypravěč naprosto trimfuje a omotává si mě kolem prostu ještě těsněji. Je pravda, že kdybych měl z celé (zatím nedokončené) série vybrat nejslabší knihu, byla by to asi tato, ovšem neznamená to, že to zároveň není jedna z nejlepších fantasy knih, jaké jsem kdy četl. Jen jí prostě chvílemi tak trochu chyběl spád a nebylo úplně jasné, kam která dějová linka právě míří. Jsou to ale jen takové drobné kazy na kráse, které lze s radostí odpustit.... a při tom doufat, že se dočkáme dalších dílů.
Ďalší skvelý diel, opäť trochu pomalší, aby sa postavy spamätali a pripravili na ďalšie boje, tentokrát však z pohľadu inej skupiny postáv. Ku koncu sa dej vyrovná s predošlou knihou a potom koniec a čakanie viac než 10 rokov! :D Tak ako u trojky, aj tu dávam prednosť českej verzii, lebo je to jedna veľká kniha a nie rozdelená na dve časti ako v slovenčine, čo mi vadí. Inak nemám žiadne výhrady.
Tak po několikaleté odmlce dotčeno. Musím říct, že se mi to nejdříve vleklo, ale po té pauze mě to začalo bavit a bylo mi líto, že jsem ji dočetla. Zvláště, když vím, že pokračování není. Moc by mě zajímalo, jak by to bylo dál podle něj. Co by bylo a Aegonem a Daenerys a vše má vlastně. Celkem se to od seriálu liší a tím moje zvědavost roste. No nic s tím neudělám nic a tak jdu dočíst aspoň Oheň a krev.
Mno, na začátek mám potřebu říci, že k seriálu jsem měla spoustu výhrad od prvního dílu první série do posledního, vždycky mě v něm bavily jen určité pasáže/postavy, a během čtení předloh jsem si uvědomovala spoustu věcí, které si scénáristé vymysleli sami a které stály úplně za prd. (Často sex a násilí a znásilňování, a tak.) Zároveň jsem ale během (zatím) posledních dvou knih stále silněji vnímala, že celkový příběh autoři seriálu uchopili, respektive adaptovali lépe, než jak se zatím vyvíjí na stránkách. Vynechali milion slepých a nezajímavých uliček a oblíbené a nosné postavy přenesli k sobě a do centra dění místo těch bizarních izolovaných solo storýček, kam je žene Martin. Proč například v sáze jako jeden z "hlavních hráčů" figuruje Victarion dodnes nechápu a asi nepochopím, ani kdyby to Martin náhodou dokončil. Všechny jeho kapitoly jsou jenom zbytečné nabobtnávání už tak značně objemného textu a doposud se to nijak nedotknulo ostatního hlavního děje. I události v Dorne zůstávají nadále nerelevatní jak bič. Chápu, že to je tak trochu pointa Doranovy postavy, že čekal příliš dlouho a všechno jeho ovoce je už přezrálé a měkké, ale i přesto je částečně frustrující a částečně nudné číst o tom, jak s někým o něčem donekonečna mluví, místo aby se to člověk dozvěděl skrz nějakou akci či činy. Kupříkladu Mladý Griff je do příběhu přiveden mnohem organičtěji. A Dany, to mě opravdu přivádí k šílenství. V seriálu sice taky zvažuje manželství, aby mohla zajistit nějakou stabilitu osvobozeným, ale události jsou tam poskládané jinak a lépe než v knize, na stránkách se to celé odehrává, jako kdyby se ona i všichni její nejbližší rádci pomátli, a s ohledem na budoucí plány nic z toho nedává smysl. Ale abych nebyla jen negativní, tak co se Martinovi v rámci Tance draků povedlo byla Theonova dějová linka, respektive jak se stal ze Smraďocha opět Theonem. Všechno se to člověk dozvídá skrz jeho vnitřní monolog a smyšlení sám o sobě, to a samozřejmě věci na Zdi byly moje nejoblíbenější pasáže. Česky i anglicky.)
Tanec s draky je za mě nejlepší díl celé série. Modlím se ke všem bohům, starým i novým, ať tuhle sérii pohádkový dědeček dopíše.
Štítky knihy
draci magie intriky meč a magie historická fantasy Locus Poll Award (ocenění) hrdinská fantasy nemrtvíAutorovy další knížky
| 2000 |  Hra o trůny 1 |
| 2017 | Hra o trůny |
| 2019 | Oheň a krev |
| 2014 | Rytíř Sedmi království |
| 2015 | Svět ledu a ohně |
Tak, a prozatím (?!) konec. A jako mnozí další se domnívám, že pravděpodobně definitivní.
Martin se doslova utopil v záplavě jmen, dějových odboček a popisování stále nových a nových míst a osob. Nepomůže ani podrobný rejstřík ke knize připojený. A tak jako čtenář je pravděpodobně z toho všeho otrávený i sám autor, a proto se mu přes veškeré ujišťování, že "letos určitě" nedaří najít chuť tento svůj opus nějak zdárně dokončit.
Je to škoda. Dílo, které tak zdárně a slibně začalo, se zaseklo a ne a ne se někam posunout.
Kdyby se Martin donutil svoji Píseň ledu a ohně zásadním způsobem seškrtat a dopsat závěr, všichni čtenáři by mu tohle přešlapování na místě rádi odpustili.
Jenže to se pravděpodobně stane "až bude slunce vycházet na západě a zapadat na východě, až moře vyschnou a vítr rozfouká hory jako listí..."