Tanec v temnotách
Karl Ove Knausgård
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/487221/bmid_tanec-v-temnotach-Fd9-487221.jpg
4
51
51
Můj boj / Môj boj série
< 4. díl >
Osmnáctiletý Karl Ove přijímá místo učitele na základní škole v rybářské vesničce na severu Norska, aby se zde mohl věnovat vysněnému psaní. Tanec v temnotách, čtvrtý díl série Můj boj, přináší vzpomínky na rok strávený na odlehlém místě, kde vládnou nejen specifické mezilidské vztahy, ale v nebývalé míře i příroda.
Literatura světová Romány
Vydáno:
2018
,
Odeon
Originální název:
Min kamp. Fjerde bok, 2010
více info...
Přidat komentář
Jedinou příčinou toho, že jsem knihu odložila, je nedostatek času - rozhodně se k ní vrátím!
Čtení jsem si užíval. Bylo mi líto ji dočíst, tento pocit mám u knih rád.
Styl se mi zdá stále lepší.
Upřímnost, která je z příběhu cítit, je mi moc sympatická.
prvý diel bol ako rampáš, druhý diel mladé víno, tretí diel už dobrý ležiak, ale toto už vyzerá ako zrejúci koňak. je to čím ďalej lepšie. a tá terminológia? všetci žijú len preto, aby sa opíjali. dosť smutné na krajinu, ktorá zatiahla záchrannú brzdu proti alkoholu v poslednej chvíli. ale asi to majú jej obyvatelia v krvi.
občasné odskoky od súkromných záležitostí k reáliám, krajine, podnebiu sú fajn, človek vie, že to nie je príbeh z vymyslenej krajiny.
ale život s mladým Knausgardom musel byť riadne namáhavá túra:)
už sa teším na piaty diel.
Konec byl velice zábavným vykoupením. A myslím si, že Karl Ove potřebuje, abyste se v jeho textu ztráceli a čím delší úsek naráz přečtete, tím lepší dojem nakonec udělá (jak jsem se právě přesvědčil, když jsem se vzbudil asi před dvěma hodinama a dorazil zbývajících 74str). Čtvrtý díl jsem ale bohužel četl po většinu knihy spíše útržkovitě. ___ Karl jde na rok učit jako osmnáctiletej klacek žáky, co jsou třeba jen o drobek mladší - v podstatě vezme práci, která se tak trochu blíží tomu, co chce dělat. Učí, píše a chlastá, když může. Když si vezmu, co jsem se doslechl z jeho života, Norové to musejí mít absolutně fantastický, pokud jde o sociální zabezpečení, podporu a podobně. Já třeba bych tuhle příležitost nedostal, dělat alespoň něco blízko tomu, co mě zajímá. A tak závidím Knausgardovi tu jeho životní dráhu, v podstatě už od útlého věku se pohyboval těžce blízko tomu, co chtěl dělat celý život. A s tím, jak je pohlednej se mu nejedny dveře i nohy snadno otevřely, ačkoliv se tváří a píše, jakej že je neschopnej a nemožnej. Ze třetí knihy, která se obracela k dětství jsem nebyl tolik nadšený jako z prvních dvou, doufal jsem, že je to jen škobrtnutí před velkým návratem ve 4. Jenže 'Tanec v temnotách' je o roku dospívání na severu Norska a o tom, jak se Knausgard vycáká do gatí, pokaždý, když dostane příležitost ojet nějakou kočku (a to jen protože nikdy nemasturboval, což se mně jeví jako fantastický). Poprvé mě, coby postava iritoval - Ove myslí na školačky, nebo cokoliv klátitelnýho, píše hudební recenze pro časopis, kupuje desky, ožírá se, ničí věci, je to prostě prase - jeho rodiče se rozvedli a jeho otec má novou ženu (otec je nekonečným elementem, který propojuje všechny knihy, protože byl impulsem k sepsání těchhle textů v prvé řadě), ale většinu z toho už člověk ví, je to půl tisíce stránek o víceméně tupým teenage období, které oceníte až na závěr a s odstupem - po většinu čtení jsem tuhle knihu vnitřně hodnotil jako nejslabší.
Nejlepší kniha o předčasné ejakulaci mladého opilého Nora jakou jsem kdy četl.
Bom žorno.
Čtvrtý díl epické ságy Karel Ove je za mnou a musím říct, že to byla pořádná šťáva! V tomhle díle se Karl Ove zaměřil pouze na svůj první vjezd do buchtičky a proto je kniha taky tak tlustá, jelikož mu to trvalo osmnáct let! Vždycky se totiž vycákal ještě předtím, než se vůbec piňdourem přiblížil k vrátnici a tak to šlo pořád dokola asi desetkrát, aka Karl Love -Pán prstění. Trochu mi ho bylo líto, ale když někdy ke konci prozradí, že nikdy nehonil, no tak se pak taky to jelito nemůže divit, že před bitvou je každej cákatel! To by mě zajímalo, co se mu honilo hlavou, že nehonil. Honění je to nejlepší co může bejt. Dyť třeba i ve filmech jsou honičky to nejlepší co tam je. welcome to the #logika, duhhh!
Hodně mě překvapilo, že Karl Ove byl ještě větší ubožák než já. Musím říct, že kdybych byl jeho rodič, tak ho třískám každej boží den, takový hovado jedno mladý a rozmazlený, který švihá obrazy z okna a držkuje na starý lidi. No a mezitím pak už v knize není skoro nic jinýho, než prcání, myšlení na prcání, myšlení na prcání studentky a chlastání vodky a vína. Takže v podstatě to, co já dělám už od osmnácti do teď.
Musím říct, že jsem s přibývajícíma stránkama přistihl, že jsem asi ještě nikdy nefandil žádnýmu jinýmu klukovi tak moc, aby zasunul a když už ne to a tam, tak alespoň šuplík v kuchyni nebo desku do obalu. No a zasunul nakonec nebo nikoliv? To vám oddaní čtenáři samozřejmě neprozradím, ale jen trochu napovím: poslední 2-stránka to vystřelila z 80% na 120%. Takový brutální závěr mě naprosto rozerval. Bravo. Otevřete šampus! Doneste chlebíčky!
Karl Ove je moje srdeční záležitost. Každý díl si užívám; vždy se trochu bojím, jestli autor udrží nastavenou laťku, ale zatím za mě čím dál lepší! Už se těším na další!
Výborné čtení, na každý další díl jsem se těšila. Karl Ove mi přirostl k srdci.
Pro mě zatím asi nejlepší díl série. Oproti ostatním je překvapivě hodně souvislý, je tam jen jedna delší odbočka do období před maturitou. Zdá se mi, že období popisovaná v tomto díle má v sobě autor lépe zpracovaná a bere je s větším nadhledem než dětství, vztah s otcem a Lindou, do nichž se měl větší tendenci zamotávat. Vyprávění je tak čtivější, lehčí, zábavnější. Tím však nechci snižovat hodnotu té niternější a depresivnější polohy ostatních dílů - každé období má prostě něco do sebe, jak je tomu i v životě.
Ach, opět jedinečné! Karla Oveho jsem si naprosto zamilovala a hltám jeho životní příběh od samého začátku. I přes jistou “frackovitost” v průběhu dospívání nejde než s hlavním hrdinou sympatizovat a fandit mu - a to jak při startu profesní kariéry, tak v milostném životě. Obdivuji nejen vytříbený a umný styl psaní, ale i odvahu jít opět ve svém vyprávění s kůží na trh. Je skvělé, že celá série vznikala “na jeden zátah” a plynně na sebe navazuje, jen teď to čekání na pokračování...
Nakoľko sa české vydavateľstvo Odeon rozhodlo posunúť vydanie štvrtého dielu na september, rozhodol som sa pokračovať v čítaní v slovenčine. Hlavným dôvodom bolo akési nenaplnenie očakávaní z tretieho dielu. Tu sa moje "sklamanie" neopakovalo, priam naopak, pochopil som zámer Karla Oveho o akési delenie kníh na jednotlivé etapy života. Pri treťom diely riešil najmä detstvo a komplikovaný vzťah s otcom a jeho prísnu výchovu. Pokračovanie ponúka iba jemné pokračovanie, resp. zakončenie tohto konfliktu a otca odsúva na vedľajšiu koľaj. Karl Ove dospieva, hľadá sám seba, užíva si slobodu a tak veľmi sa snaží zblížiť s opačným pohlavím, že som mu jednoducho musel fandiť (veď ktorý mladý muž sa o to nesnaží tiež). Pre mňa bolo zaujímavé vidieť prvé pokusy stať sa spisovateľom, aj keď ani tie ešte neboli tak v popredí, preto dúfam a verím, že ďalší diel sa bude venovať práve ceste za spisovateľským úspechom. Kniha naplnila moje očakávania a čítala sa veľmi dobre. Opäť sa môžete pripraviť na veľmi pútavý štýl, na aký sme u Karla Oveho zvyknutí.
Štítky knihy
norská literatura životopisné, biografické romány
Autorovy další knížky
| 2016 |  Smrt v rodině |
| 2017 |  Zamilovaný muž |
| 2017 | Ostrov chlapectví |
| 2018 | Tanec v temnotách |
| 2019 | Někdy prostě zaprší |
Bylo to dobrý, takový reflektivní bukowski v severském prostředí. Četlo se to dobře, byť byl děj chvílemi repetitivní (další prokalená noc, další holka, se kterou nic nebylo...). A i když jsem v Norsku strávil jen nějakých 7 měsíců, tak mi přijde, že tu atmosféru severu - přírody, lidí, životního stylu..., dokázal popsat a předat bravurně. Celkově to byla pěkná psychologická sonda do života dospívajícího kluka, který se trochu hledá a snaží se nějak zvládnout, co mu život hází do cesty. Jen by mě teda upřímně zajímalo, jestli se v 80. letech opravdu pilo v Norsku tak moc, jak to autor popisuje...