Tao-te-ťing
Lao-c´
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/291165/bmid_tao-te-ting-bt1-291165.jpg
5
235
235
Toto kolibří vydání vyšlo jako součást programu koncertu Lyry pragensis, kde za hudební spolupráce Zdeňka Zahradníka zazněly filosoficko-básnické aforismy, připisované staročínskému mudrci Lao-c' ovi, údajně staršímu současníkovi Konfucia, v tomto překladu Jiřího Navrátila.
Poezie Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: 1969 , PragokoncertOriginální název:
Daode jing
více info...
Přidat komentář
Jak je psáno níže, také se budu ke knize vracet, protože uchopit neuchopitelné je pro mou maličkost nemožné.
Manželka s oblibou poslouchá filozofické disputace paní Hogenové a já jí jednou řekl, ať se nezlobí, ale že mi některé výroky připadají jako náhodné spojení co nejodborněji znějících slov jejichž smysl posluchačům uniká, ale nikdo z nich si není ochotný přiznat, že vůbec neví o čem ta paní mluví, protože všichni kolem to přeci chápou a jsou nadšení.
No a pak jsem se na doporučení dostal k této knize s výborným hodnocením a tak sem četl ty tisíc let stará moudra a hledal v nich tu světovou pravdu a moudrost a klíč k životu a duši a rovnováze abych si posléze uvědomil, že paní Hogenová je oproti tomuto jen slabý odvar a že sdělení v této knize jsou úplně někde jinde.
Klobouk dolů před čtenáři, kteří s upřímností můžou sami sobě říct, že v tomto díle nachází tu hlubokou pravdu, pra pravdu.
Vše je vším a vše je ničím.
Tao je vším a proto je ničím.
Život je Teo ale Tao není život atd
(SPOILER)
Krása, moc hezké, těšilo mě to. Kniha je českým překladem sinoložky Berty Krebsové, kterou doplnila svým výkladem a komentářem k intepretaci ostatních překladatelů. Ač taoismus necítím jako sobě vlastní, je jednou z největších nadčasových světových filozofií, ve které si něco najde každý. Dále bych si zde dovolila nechat nějaké poznámky k dílu, primárně sama pro sebe.
Dílo má nejasnou dobu vzniku (asi 3.-4. stol. př.n.l.), pře se vedou i o autorovi - někdo považuje dílo za kompozici více autorů. I o samém autorovi Lao-c jsou historické údaje dost nejasné. V taoismu se moudrý člověk oprošťuje od věcí tohoto světa, protože v nich nevidí žádnou hodnotu, jsou to pouhé slupky, pomíjivé jevy, jež zatěžují a spoutávají mysl člověka a brání mu dostat se k jádru života. Není to rezignované odevzdání se jako ve stoicismu, ale plnost a návrat k jediné pravé existenci.
Cílem je člověk - čím méně je formován zvenčí, čím více se od věcí dovede oprostit a zachovat si původní prostotu, tím plněji a dokonaleji žije. Taoismus odmítá instituce s jejich příkazy a zákazy, odmítá moc a násilí a jakékoliv zasahování, neboť to vše narušuje přirozený běh a přirozenou míru věcí. Taoismus odmítá nejen přílišné úsilí o vědomosti, ale i přehnanou touhou po dokonalosti a svatosti, neboť za tím se skrývá snaha vyniknout a odlišit se, což vše je oddálením od původní jednoty, celku. Taoismus nechce nikoho formovat, zlepšovat, neboť snaha napravovat lidi vede k pokrytectví, snaha řídit lidi vede k pohromám ve společnosti. Proto poučovat beze slov a jednat bez zasahování je vrcholem taoistické moudrosti. Je třeba se oprostit nejen od nadměrné žádostivosti, ale i od jednostrannosti, zaujatosti, příchylnosti, je třeba se oprostit i od sebe sama, nechtít nic svého, nežít pro sebe, nelpět na svém životě. Tao je věčně měnlivé, zároveň stálé. Nemá jméno, je vším a zároveň ničím.
Čína si nikdy nevytvořila pojem personifikovaného boha. Konfuciánství dalo člověku kult předků a taoismus v nejstarších dobách dal možnost vyžít se v magii a kouzelnictví a později pod vlivem buddhismu se přiblížil k určité formě náboženství. Nejvyšší bytost jim nahrazovala nebesa, čili příroda - tao.
Na závěr odcituji dvě moje nejoblíbenější části:
'Patříš na ně - a nevidíš je,
proto se nazývá nepatrné.
Nasloucháš mu - a neslyšíš je,
proto se nazývá nevýrazné.
Chceš je uchopit - a nezachytíš je,
proto se nazývá neurčité.
Toto trojí nelze dále probádat.
Směšuje se a prolíná v jedno.
Jeho nejvyšší část není jasná,
jeho nejnižší část není temná.
Je nepřetržité a neustálé,
je nepojmenovatelné.
Vždy znovu se vrací k původní nebytnosti.
To je, proč se nazývá
tvar beztvarého, obraz nezobrazeného.
Proto se nazývá neurčitelné.
Jdeš-li mu vstříc - nevidíš jeho tvář,
sleduješ-li je - nevidíš jeho záď.
Kdo obsáhne tao dávných dob,
může řídit přítomné jsoucno,
může poznat počátek pradávnosti.
To je to, co nazývám odvěkostí tao.'
---
'Ten, kdo ví, nemluví,
ten, kdo mluví, neví.
Uzavírat se vnějšku,
zamykat brány (svých smyslů)!
Zmírňovat svou ostrost,
pořádat svůj chaos,
tlumit svou zář,
ztotožňovat se s vlastním prachem.
To je, co nazývám tajemství stejnosti.
Proto zde nemůže být přilnutosti -
a tedy ani odcizení,
nemůže zde být ziskuchtivosti -
a tedy ani poškození,
nemůže zde být povyšování -
a tedy ani ponižování.
Proto je to tím nejvzácnějším na světě.'
Celoživotní mazec. Kdo tvrdí, že pochopil.. nepochopil zhola nic. Úžasně neuchopitelné učení, směr či cokoli jiného chcete. Vím, že jsem jí nečetl naposledy..
Taoismus, za jehož vznik je kniha z velké části zodpovědná, má mnoho zajímavých myšlenek, byť ne se všemi se ztotožňuji. Některá moudra jsou více zřejmá, u jiných se člověk musí zamyslet, k čemuž mu může dopomoct i výklad překladatelky Berty Krebsové, která srovnává svůj překlad s jinými. S metodou nicnedělání určitě nesouhlasím, protože i příroda sama vykonává v určitých chvílích různé akce, jimiž stav světa vyrovnává. Text je určitě dobré znát a přečíst vám jej tolik času zase nezabere.
Historicky důležitá kniha, kterou vyspělé společnosti dávno překonali. Kromě myšlenek, které jsou staletí vyvráceny mně osobně vadila těžká autorova ruka. Psala složitě jednoduché věci, podobně jako vídáme u „odborníků“, kteří by si rádi nesrozumitelností přidali „punc fundovanosti“. Vzhledem k ostatním hodnocením možná vypadám jako černá ovce, ale přisuzovat moudrost knize velebící neznalost se mně příčí, zvláště když ji někdo kvůli moudrosti doporučuje číst ostatním. Tím nechci snižovat některé myšlenky jako, že ustoupit je někdy lepší, dávat okázalost najevo budí chtíč ostatních a další.
Najlepší a významovo najhodnotnejší preklad základnej kánonickej knihy, Oficiálna anotácia, ktorá tu na databáze chýba, ale podľa mňa je dôležitá. ide totiž o prvý európsky preklad tejto verzie Tao Te ťingu: Doteraz v Európe neznáma staroveká kópia Lao c´ovho Tao Te ťingu sa po vydolovaní z čínskych archívov dostáva k čitateľom v unikátnej premiére. Popredná svetová sinologička a filozofka Marina Čarnogurská verejnosti ponúka prvý sinologický preklad doteraz odborníkmi nesprístupnenej Chešang kungovej kópie. Tento svojsky iný Tao Te ťing je unikátny aj tým, že všetky kapitolky sú doplnené o nadpisy, ktoré sú anotáciami vystihujúcimi stále živú Lao c´ovu múdrosť. Výpravná kniha tiež obsahuje špičkové kaligrafie, ktoré vytvoril čínsky umelec Paolo Zhang (Zhang Shuguang). Kánon o Ceste Tao a Energii Te, ktorý už vyše dve tisícročia zásadne ovplyvňuje východné myslenie i čínsku kultúru, sa tak k čitateľovi dostáva aj vo vizuálne pôsobivej podobe.
I přes to, že mi je asi bližší konfuciánství než taoizmus, nemůžu říct, že by mne kniha Tao te ťing neoslovila. Jde o jeden ze stěžejních textů čínské filozofie a jak už bylo řečeno, bez přehánění můžeme o Tao te ťing mluvit jako o východní obdobě Bible. Sympatické je, že překlad B. Krebsové obsahuje nejenom samotnou knihu o Tao a cnosti, ale sama překladatelka čtenáři nabízí i filozofický výklad textu (což samo o sobě zaslouží uznání), stejně jako argumentaci jejího i předchozích překladů a rovněž čínsky psaný text Tao te ťing. Jsem rád, že jsem si po letech váhání Tao te ťing doplnil do knihovny. Určitě si tenhle filozofický skvost ještě několikrát přečtu.
Preklady u takýchto kníh sú vždy veľmi dôležité. Už som na túto knihu napísal komentár, no pre istotu.
Vydavateľstvo DharmaGaia vydalo túto knihu v r. 2003 v preklade Berty Krebsové. Aspoň teda, čo viem, tak preklad Berty Krebsové je najhodnovernejší.
Mému srdci je zatím nejbližší překlad Oldřicha Krále, mám doma i ten od Jiřího Navrátila a Libora Wagnera v kolibříkovém vzdání a od Bery Krebsové
Zde je třeba napsat, že všeuměl Václav Cílek přeložil překlad z angličtiny. O smyslu a hodnotě překladu překladu se lze dohadovat, zvláště u starých filosofických textů v čínštině
Porovnat lze zde http://tao.kvalitne.cz/
Všetkým, ktorí sa zaujímajú o východnú filozofiu túto knihu plne doporučujem. No nie len im. Kniha obsahuje mnoho večne živej múdrosti a je právom považovaná za ďalšiu z rady biblií. Biblia totiž nie je len kresťanská. Napríklad Bhagavadgíta, Aštavakragíta, Ribhugíta a iné posvätné texty sú tiež biblie. V knihe Tao Te Ting ide hlavne o dobrý preklad. Preklad od Berty Krebsovej, ktorý tu nájdete je určite najlepší, ktorý kedy bol v českých a slovenských končinách napísaný. Berta Krebsová celý svoj život venovala čínskej kultúre a na preklade to cítiť. Kniha je plnohodnotná nielen skvelým prekladom, ale aj mnohými poznámkami, výkladmi jednotlivých veršov, ktoré posúvajú celé dielo do ešte hlbšej úrovne. Poznámky k veršom zahŕňajú to ako ich pochopila Berta Krebsová a takisto porovnáva rôzne iné preklady, ktoré vyšli predtým. Čitateľ sa teda dozvie rôzne variácie prekladov jedného a toho istého verša z pohľadu významu a práce prekladateľa. Takisto tu nájdete originál diela v čínskych znakoch, rozhovor s Bertou Krebsovou a Egonom Bondym. Kniha je v pevnej väzbe s historickou maľbou na obálke. Tiež je pridaná záložka. Skvelé dielo, ktoré je plnohodnotné a hodné mena Tao Te Ting. Veľká vďaka vydavateľstvu DharmaGaia. A tiež Berte Krebsovej za to, že zvečnila tieto slová v tak kvalitnej forme a obsahu.
Asi jsem taoista, jen jsem o tom nevěděl. Nebo aspoň překlad a poznámky Berty Krebsové se natolik potkaly s mým vnitřním nastavením, že texty mi ve většině přišly krystalicky jasné. Ne že bych je byl schopen srozumitelně vysvětlovat (ostatně "Tao které lze postihnout slovy, není věčné a neměnné tao..."), ale rozezněly něco ve mně, co mi říká: "Ano, to je ono. To je Pravda."
O knize vím už léta, ale až kniha Milion malých střípků mě ke knize přivedla blíž. A nelituju, některé verše mi mluví z duše, některé mi mluví do duše přesně tak jak bylo zamýšleno. Za mě malá bible, ke které se budu vracet už navždycky ..
Skutečně působí jako Bible východu. Jen je kratší :-)
A skutečně se člověk může k textu často vracet a nacházet nové významy.
Paní Krebsová se opravdu snažila, aby pořídila co nejpřesnější překlad, a já jí věřím, proto jsem si po několika kapitolách odpustila velkou část poznámek věnujících se rozdílnosti starších překladů a obtížnosti, jak pochopit jednoduché, avšak mnohovýznamové čínské znaky. Z poznámek jsem tak vybírala jen části, které se snažily okomentovat, co tím autor myslel, nebo vysvětlující historický kontext.
Kniha obsahuje i úvod do taoismu i originální čínský text. Celkově ji považuju za zdařilou, kéž by byla takhle zpracována i Bible (ekumenický překlad se sice o něco takového pokouší, ale nějak nezískal mou důvěru).
Knihu mám ve své knihovně a příležitostně se k ní vracím ( asi tak, jak si někdo jiný pročítá jednotlivé knihy z Bible). Vždy najdu něco, co stojí za zamyšlení, rozhodně je to inspirativní čtení.
Knihu jsem si chtěla přečíst kvůli jednomu citátu, který použil Robert Fulghum v knize Slova, která jsem si přál napsat sám. Citát si již zcela nepamatuji, ale byl prostý a uchopitelný a já si myslela, že kniha o Tau jich bude plná.
Ano, moudra to zcela jistě jsou a věřím, že pro mnohé srozumitelné a pochopitelné, pro mě však většina z nich má stejný význam jako jiné moudro neznámého filosofa:
Koho v noci svědí zadek, tomu ráno smrdí prst.
Autorovy další knížky
| 2005 |  Tao te-ťing |
| 2011 |  Tak pravil LAO-C´ |
| 2022 | O Tau a ctnosti |
| 2013 | Laozi |
| 1930 |  Lao-tsiova kanonická kniha o Tau a ctnosti |
Bohužel, s Tao jsme se myšlenkově dost minuli. Respektive pár veršů a myšlenek je velmi dobrých a univerzálních, ale ta celková neuchopitelnost a mnohoznačnost výkladu mi zkrátka nesedla. Tao je koncipované podobně jako Umění války. Ale zatímco Sun-C byl brutálně minimalisticky praktický a svá sdělení osekal na jednoduché povely platné tisíce let, Lao-C udělal to samé ale jeho osekaná minimalistická sdělení se dají vykládat na tisíc způsobů a nebo taky vůbec (prakticky celá kniha se nese v duchu "vše je ničím a nic je vším, v prázdnotě je plnost a v plnosti prázdnota" atd.). Takže i když uznávám obrovský historický význam této knihy a velice rád studuji všemožné filozofie - východní nevyjímaje, Tao odkládám a vrátím se k němu zase po čase. Třeba to uzraje.