Tarzan. 1. díl, Syn divočiny
Edgar Rice Burroughs
https://www.databazeknih.cz/img/books/82_/82567/bmid_tarzan-syn-divociny-cnE-82567.jpg
4
92
92
Chlapce, jemuž zemřou rodiče, se ujímají opice. Vychovají ho se svými mláďaty. Když na ostrov dorazí loď, Tarzan se poprvé setkává se svým druhem, s lidmi. Rychle se učí a posléze se nechá přesvědčit o tom, že člověk patří k lidem a odjede se svými novými přáteli do Anglie. Zde zjišťuje, že je dědicem rozsáhlého panství.
Literatura světová Dobrodružné
Vydáno: 1990 , Magnet Press (ČR)Originální název:
Tarzan of the Apes
více info...
Přidat komentář
Oddech, relax, ukrácení času. Přesně to bylo cílem díla a to taky splňuje - nic míň, ale taky nic víc. Docela dobře se to čte.
První ze série v sešitkovém vydání a po přečtení sáhnete po pokračování,samozřejmě za předpokladu, že ho máte. Celá série si drží kvalitní úroveň, včetně ilustrací. Rozhodně toto seriálové dílko nezapomenete.
První díly se velmi dobře čtou a jsou zajímavé. Od páteho dílu kvalita klesá čím dál níž.
Tyto příběhy mě provázejí celým mým životem.Oddechová četva,která nás vytrhne z tohoto shonu.Kdo má rád tuto literaturu tak vřele doporučuji
Asi ve třinácti letech jsem objevil v babiččině almaře knihy o Tarzanovi. Bylo to sedm knížek. Poprosil jsem babičku a ta mi je po dlouhém smlouvání půjčila. Byl to pro mě naprosto úchvatný příběh, a četl jsem, a četl. Do konce prázdnin totiž moc nescházelo. Později v dospělosti, kdy mně babička knížky věnovala jsem se už do nich ani opakovaně nedokázal začíst. Ale krásná vzpomínka je stále živá.
Tarzan, co napsat... známe ho všichni. Četl ho taky kde kdo. Já osobně znal filmy a když na mě vykouknuly v knihovně sešity dal sem se do nich.
Nemám co bych vytknul. Přečetl jsem to ani ne za víkend.
Notoricky známý příběh muže, kterého po smrti rodičů vychovají kdesi v africké džungli opice. Vzpomínka na dětství, kdy jsem tyto sešitky kupoval a s napětím louskal doma pod peřinou. Mám rád i filmová zpracování Tarzana s Johnny Weismullerem nebo Lexem Barkerem.
Sešitek jsem zdědila po taťkovi (spolu s 2. dílem) a staly se mým každoročním prázdninovým čtením. Sama jsem si pak pořídila zbylé díly a občas žasla nad tím, co to autor blábolí :), ale na první dva díly, ať mi nikdo nešahá. I teď si je ráda přečtu, i když je znám skoro nazpaměť.
Klasika, po letech opět louskám celou sérii, a byť již občas některé části přijdou v kontextu dnešní doby úsměvné a trochu přitažené za vlasy, nic to nemění na tom, že Burroughsovo dílo je i po sto letech stále čtivé a dostatečně akční a promyšlené, notabene ve srovnání s většinou dnešních rádoby dobrodružných románů. Napadá mě analogie s foglarovkami nebo verneovkami, k těm se taky člověk může stále a stále vracet a bavit nepřestanou. První díly Tarzana jsou navíc podpořeny krásnými ilustracemi Zdeňka Buriana.
Velmi stará záležitost, která se ale krásně čte i dnes. Nemalý podíl na úspěchu této ságy má i ilustrace Zdeňka Buriana. Sešity jsou jimi téměř prošpikované.
Autorovy další knížky
| 1991 |  Tarzan z rodu Opů |
| 2003 |  John Carter na Marsu |
| 1927 | Princezna z Marsu |
| 2000 | Mistři meče na Marsu |
| 2002 | Llana z Gatholu |
Kdysi dávno, dokonce i pod lavicí, to jsem skoro nedělala, ale potřebovala jsem ten sešit rychle vrátit. Napínavé, a s krásnými ilustracemi. Další díly už jsem nečetla.