Tarzanův návrat
Edgar Rice Burroughs
Dobrodružství lorda Greystoka série
< 2. díl >
Hrdina z pralesa v Paříži neobstál. V druhém dílu klasiky dobrodružné literatury Tarzan po zklamání v lásce opouští Paříž a vrací na palubě luxusního parníku zpět mezi své zvířecí přátele do afrického pralesa. V druhém dílu klasiky dobrodružné literatury Tarzan po zklamání v lásce opouští Paříž a vrací se na palubě luxusního parníku zpět mezi své zvířecí přátele do afrického pralesa, aby opět žil v klidu a míru. Poklidný život je však to poslední, co Tarzan zakouší. Vypraví se k ostatkům bájné Atlantidy, kdy půjde několikrát doslova o život, setkává se s kněžkou La, vládkyní v tajemném pralesním městě Oparu, narazí na zloděje slonoviny… V závěru se vrací ke své lásce Jane. Při této „pohádce pro dospělé“ zapomeneme na všechny starosti a plně se ponoříme do barvitě popsaného světa džungle, z kterého se nám nebude chtít odejít. „Všichni jsou stejní. Podvádějí, vraždí, lžou a vadí se mezi sebou, a to všechno pro věci, po nichž by obyvatelé džungle nikdy netoužili.“... celý text
Literatura světová Dobrodružné
Vydáno: 2024 , TympanumOriginální název:
The Return of Tarzan, 1913
Interpreti: Jan Meduna
více info...
Přidat komentář
Po skvělém i když také naivním prvním díle přichází sešup.
Děr, nelogičností a hlavně náhod je tu tolik, že už působí trochu otravně.
Uznávám ale, že nostalgie, volání dálek a dobrodružství Tarzana a jeho přátel i nepřátel v autorově podání i přes výhrady stále funguje a knihu jsem dočetl až ke šťastnému konci.
S příštím dílem si dám trochu na čas, ale číst o dalších osudech Tarzana a jeho přátel rozhodně zase budu.
Tarzan je vo svojej podstate fantasy schovávajúca sa v korunách stromov africkej džungle za dobrodružný príbeh v štýle sám proti všem. Z tohto dielu fantasy propriety viac vyskakujú na slnko. V adekvátnom veku fascinujúci výlet do exotických končín. Pre veľkých dospelákov príjemná spomienka. Aspoň pre mňa určite.
Po přečtení prvního jsem se dal do druhého dílu a šel číst někam, kde mě nebude nikdo rušit. Pamatuji si to jako dnes, šel jsem na zahradu, vylezl jsem si na velikánskou třešeň, kde jsme měli ve větvích upravené pohodlné sezení a tam jsem si ji v klidu přečetl. Nemohl jsem se od ní odtrhnou a věřil jsem, že příběh je opravdový
Oproti prvnímu dílu už je to značný úpadek, přesto je to stále dost dobrá a zajímavá kniha, kde se SPOILER: konečně dá Tarzan dohromady s Jane.
Skvělá kniha, ale oproti jedničce je více "pohádková". Ne, vlastně jen pasáže s kněžkou a trpaslíky jsou nereálné, avšak vůbec to nevadí. Doporučuji všem.
Tarzan se oklikou vrací do rodné džungle, aby po různých peripetiích konečně spočinul v náruči své pravé a jediné lásky. Seznámí se z mnoha zajímavými lidmi, naučí se nějaký ten cizí jazyk a nikoho nenechá na pochybách, že on je ten jediný a pravý muž, jenž svou svébytností okouzlí nejedno děvče. Opět nádherná pohádka, která mi zpříjemnila den. :)
I druhé pokračování Tarzana je nádherné. Ukazuje se, že lidská džungle je horší než ta opravdová.
Tarzan se pokouší žít život gentlemana v Paříži. To mu ale znesnadňuje proradný rus Rokov. Jakmile se tedy vyskytne příležitost vycestovat do Afriky, tak jí Tarzan využije, a vydá se za dobrodružstvím. Samozřejmě nechybí ani Jane a většina ostatních postav z předchozího dílu.
Druhý díl Tarzanových dobrodružství je opět koktejl skvělých ingrediencí, jako jsou africká poušť a pralesy, ztroskotání lodi, kněžka v tajemném pralesním městě Oparu, uctívající lidské oběti, zloději slonoviny, černý lev atd.
Druhý díl se hodně podobá předchozímu. Pro Burroughse není tak důležitá celistvost děje. Připadá mi, že psal stylem: tak teď tam dám pralesní město... Fajn, už mě to moc nebaví, tak se Tarzan vrátí do džungle za opicemi... Hmm fajn, tak už mě nenapadá co dál, tak napíšu zase něco o trosečnících z lodi... atd.
Stejně jako v předchozím díle, je v ději hodně nelogičností a podivností, někdy jsem si říkal, proč se Tarzan chová pořád tak hloupě :-)
Pokud máte ale rádi dobrodružství, tak Tarzana doporučuji. Burroughs se v knize nijak zbytečně nevykecává a pořád přichází s novými a novými nápady, jak obohatit děj, který tím má skvělé tempo. Akorát předchozí díl mi připadal takový drsnější, temnější.
Jinak celá série knížek o Tarzanovi je doplněna jakýmisi kolážemi, z části fotografiemi a z části kresbami, nebo co to je, od Richarda Peška, které mě moc nezaujaly. A moc nechápu, proč pod každou je opsán text, ke kterému se vztahují. Vzpomínám si, že už i jako dítě jsem na ně hleděl s trochu WTF pocitem :-)
Druhá kniha o Tarzanovi, poprvé publikována roku 1913, u nás vyšla někdy kolem roku 1968 poprvé
Autorovy další knížky
1991 | Tarzan z rodu Opů |
2003 | John Carter na Marsu |
1927 | Princezna z Marsu |
2000 | Mistři meče na Marsu |
2002 | Llana z Gatholu |
První díl je ještě snesitelný a má svůj styl, ovšem tohle je skutečně neuvěřitelná slátanina.