Taťána a Alexandr
Paullina Simons
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/155395/bmid_tatana-a-alexandr-NRu-155395.jpg
5
509
509
Taťána a Alexandr série
< 3. díl >
Rok 1943. New York. Město nových nadějí, tisíce kilometrů vzdálené od válkou zmítané Evropy i rodného Leningradu. Město, do něhož Taťána přijela začít nový život a kde se narodilo její dítě – Alexandrův syn. Jenomže ani oceán nedokáže Taťanu oddělit od stínů minulosti a z nejistého pocitu, že je její manžel stále naživu, se stává jistota i posedlost. Mezitím se v ruinách Starého světa Alexandr ze všech sil snaží uniknout všudypřítomné smrti. Ví, že proti němu stojí nejen nacistický nepřítel, ale i vražedné soukolí Stalinova režimu. Kupředu ho žene jediná myšlenka – ještě jednou se setkat s Taťánou… Druhý díl legendární romantické ságy Paulliny Simonsové.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2013 , Ikar (ČR)Originální název:
Tatiana and Alexander, 2003
více info...
Přidat komentář
Osudy obou hlavních postav na odlišných místech, utrpení, žal, potlačování vlastních citů a vzpomínek. Konec byl možná trošku nepravděpodobný, ale i tak to moje romantické srdce zahřálo.
I druhý díl série považuji za velmi zdařilý. Příběh je velmi promyšlený a plný akce. Co se týče prostředí, tak jsem více prožívala části z nemilosrdného Ruska, než z blahobytné Ameriky.
Na závěr musím říct, že si vážím toho klidu, který dnes máme v naší zemi.
Perfektné pokračovanie Medeného jazdca. Spomienky na detstvo Alexandra, prežité chvíle s Tatianou dokresľovali putovanie Alexandra za slobodou a výdrž Tatiany pri hľadaní milovaného muža. Koniec trochu zrýchlený, ale neubral na dojme z celej knihy. Teším sa na posledný 3. diel.
První díl byl naprosto boží, ale ten druhý mě moc nebavil. Kapitoly z Alexandrova dětství moc zajímavé nebyly a neustálé čekání a vyrovnání se s žalem bylo podle mě moc dlouhé. Tři čtvrtiny knihy se v podstatě nic nedělo a poslední část byla zase tak málo pravděpodobná, že mě konec moc neuspokojil. Autorka se do tohoto dílu vůbec pouštět nemusela, protože to šlo shrnout do pár kapitol, které mohly být až ve třetím díle.
Na druhou stranu, jako oddychové čtení...vlastně proč ne :)
Kvůli kapitolám z Alexandrova dětství, které mě moc nebavily a přeskakování v čase (které u knih moc nemusím), jsem ze začátku měla trošičku potíže se začíst. První díl mě ale natolik nadchl, že jsem to v žádném případě nemohla vzdát a s očekáváním jsem se každý den těšila na moji "čtecí hodinku". Kniha nezklamala a s každou přečtenou stránkou jsem jí milovala víc a víc. Konec se může zdát trochu uspěchaný, ale pro mě naprosto uspokující a moc se těším na pokračování příběhu! Za mě opět skvělá kniha, sice slabší, než předchozí díl, který jsem hodnotila jako 5+, ale prostě nemohu jinak, než dát 5 hvězdiček i Taťáně a Alexandrovi.
A já četla a četla a odložit jsem to nemohla,dokud jsem nebyla na konci. Stejně jako první díl super čtení. Jen na třetí díl musim počkat,až se v knihovně uvolní.
Je to pohádka, no. Líbivá pohádka, se vším všudy.
A podle toho ji taky hodnotím, takže jinak opodstatněné výtky typu "tohle by nikdo nemohl přežít" odkládám do šuplíku na příště.
První půlka knížky se docela táhne. Točí se především ve víru vzpomínek, samotný děj nepostoupí skoro nikam. Ne že by to nějak zvlášť vadilo. Tenhle pozvolný způsob vyprávění mi vyhovuje, pomáhá čtenáři lépe poznat pozadí postav a možná i víc pochopit jejich povahu. A navíc - jak už jsem psala u prvního dílu - je to taknějak mile ruské.
Stejně jako u Měděného jezdce, i tady jsem nejvíc hltala historické pozadí a reálie. Fascinující. A srdcervoucí. Řekla bych že dobové zasazení je největší předností téhle série.
Co mi ale vyloženě vadilo, byly explicitní milostné scény, kterými se stránky jen hemžily. A to by se dalo očekávat, že k podobným pasážím nebude příležitost, když Tatianu a Alexandra většinu knížky oddělují tisíce kilometrů oceánu a železná opona k tomu. Můžete namítat, že sex ke vztahu neodmyslitelně patří - a máte pravdu. Jenže stejně tak jsou součástí života i pravidelné návštěvy toalety, a také o nich v knížkách nepotřebujeme číst.
A ten konec, ten mě taky trochu mrzel. Protože oproti zbytku knížky působil uspěchaně a hekticky. Jako by se paní autorka najednou rozhodla, že celý děj místo šesti set stránek vměstná na čtyři stovky. Nechápu proč.
Nicméně, když přivřu všechny čtyři oči a nechám promluvit své beznadějně romantické alter ego, musím uznat, že ta velká láska je důvod, proč si sérii stojí za to přečíst. Řekla bych, že každá holka ve skrytu duše stejně jako naivní Tatiana věří, že první láska může nejen hory přenášet, ale třeba i vydržet po celý zbytek života. A proto Tatianin a Alexandrův příběh je takovou guilty pleasure pohádkou pro ty z nás, které už jsme ze Zlatovlásek a Šípkových Růženek prý vyrostly.
Druhý díl se mne líbil úplně stejně jako první.Prostě nádherná kniha autorka si velmi pohrála s každým detailem. Jsem zvědavá na třetí díl :-)
Nemohla jsem se dočkat, až se do knížky pustím - v knihovně na ni bylo hodně rezervací. Nezklamala mě, i když jsem během čtení byla hodně smutná. Skvělé pokračování Měděného jezdce, jen závěr byl trochu přitažený za vlasy, ale přejme hrdinům po tak dlouhém trápení shledání a naději na společný život.
Podotýkám, že jsem nečetla první díl, takže nevím, zda jsem nebyla o něco ochuzena (narážky v textu a vzpomínky hrdinů mi jejich společnou minulost nějak vykreslily, takže znalost 1. dílu pro pochopení děje nepovažuji za zcela nezbytnou), určitě si jej ale "dočtu", i když už vím, "co bylo dál".
Do knížky jsem šla na základě komentáře jedné uživatelky a v rámci čtenářské výzvy. Říkala jsem si, co může být stylovější než vybrat si do zadání "kniha začínající stejným písmenem jako Tvé křestní jméno" knihu, která začíná mým křestním jménem? Očekávala jsem červenou knihovnu (ostatně téměř každý, komu jsem řekla titul knihy, se začal smát), ale to, čeho se mi dostalo, jsem nečekala...
Přestože knížka je o veliké lásce a obsahuje i milostné scény, rozhodně bych ji neřadila mezi ostatní knížky, které jsem v rámci žánru červené knihovny četla (ostatně i v naší knihovně je řazena jako špionážní román, což podle mne také není zcela přesné). Všem, kteří přemýšlejí, zda po knížce sáhnout, říkám jedno veliké ANO, nenechte se odradit tím, že jde o příběh dvou milujících se lidí, ani tím, že by to mohlo být o válce, ani tím, že název vyvolává vědoucí úsměv a rozhodně čtěte. Ten příběh je možná neuvěřitelný a jakožto cynik nevěřím, že by Alexandr mohl to všechno přežít, ale to, že jsem podobné lidi dosud nepoznala, neznamená, že někdo jako on nemůže existovat.
Nevím, nakolik je líčení historických reálií věrné, ale opět jsem si potvrdila, že o době, z níž mám akademický titul, jsem toho mnoho nevěděla. A je toho ještě mnohem víc a to se snad ani nechci dozvědět, protože číst o krutostech stalinského režimu bylo místy hodně silné čtení. A to autorka píše poměrně jemně, nevyžívá se v nějakých surovostech, prostě jen Alexandrovým prostřednictvím konstatuje.
Opět jsem si pogratulovala k tomu, v jaké době žiju a že se - přes všechny malicherné starosti - mám dobře. A nebudu prozrazovat těm, kteří nečetli, zda jsem se dočkala, ale s ubývajícím počtem stránek v knize jsem byla ve stále větším napětí, zda se podaří a hrdinové se setkají. Dlouho se mi nedostalo tak dobrého čtenářského zážitku.
K Lucull( dole): kniha je zfilmovaná, dokonce myslím 2 krát: Stačí si najít ukázky na Youtube, Bohužel, už nevím kde sehnat film celý
SPOILER
Příběh je celkem dobrý. Je rozdělen do tří linek.
V první se popisuje život Alexandra v době, kdy byl dítě, odjel s rodiči z Ameriky do Sovětského svazu. Snaží se zapadnout do nového společenství, nové společnosti a kultury.
Jeho tatínek je ze SSSR prvotně nadšený a vychvaluje ho a vynáší nad Ameriku. Jenže poté se rodina Barringtonova začne hroutit - z maminky se stává alkoholička a hádají se s tatínkem. Celá situace se vyhrotí ve chvíli, kdy Jane Barringtonová jede se synem na konzulát Spojených států, aby se její syn mohl vrátit do Ameriky. Dopadá to tak, že mamka i otec skončí ve vězení a Alexandr je odsouzený k pobytu na severu.
Druhá linka se věnuje současnému životu Alexandra, který je odsouzen jako americký špion v řadách Rudé armády. Je členem trestného praporu a bojuje o holý život.
Třetí linka je právě o Taťáně, která převzala jména Alexandrovi matky Jane Barringtonová a uprchla ze Sovětského svazu do Ameriky. V SSSR je označena za nepřítele státu. Nicméně v Americe je její život pohádkou. Porodí zdravého, krásného syna Anthonyho Alexandra, získá práci vrchní sestry Červeného kříže a najde si bydlení s kamarádkou Vikky. Vše by bylo v pořádku, nebýt jejího neodbytného pocitu, že její manžel Alexandr nezemřel a úmrtní list, který má vystavený, je podvrh.
Kniha má dobrý příběh, dobrý námět, je propracovaná a popisuje sílu lásky a citu. Nicméně mi vadí Tánina přetrvávající naivita, Alexandrova agrese a žárlivost a také představa, že Alexandr po několik nezdařilých útěcích z tábora, kde je vězněn,má stále tolik sil a energie a odhodlání bojovat, plavat přes řeku a ještě se dohadovat s Táňou a žárlit na ni.
Pro to, jsem této knize jednu hvězdu s celkového hodnocení srazila a dostala pouze 4. To ovšem nic neubírá tomu, že si chci přečíst třetí díl.
I tato kniha trpí neduhy druhých dílů. Některé události a motivy se opakují, a narozdíl od první knihy jsou některé události hůře uvěřitelné, a zdá se, že uplně nekorelují s historickými skutečnostmi. Kniha proto tak trochu ztrácí na autentičnosti. Pořád to ale nic nemění na tom, že je to skvělá knížka, které si zaslouží všech 5 hvězd.
Čekala jsem další skvělý díl a přišlo velké zklamání. Přečteno, ale s velkým sebezapřením.
Mám-li hodnotit tuto knihu, musím přiznat, že se mi líbila více než první díl Měděný jezdec. Bylo to asi tím, že zde byly podle mého názoru ve větší míře popisovány bitvy, čímž knize nechybělo napětí. Uvítala jsem, že zde byl také více rozebrán Alexandrův život, a to, že se autorka vracela do minulosti mi nevadilo. Naopak, bylo to dobré k osvěžení děje. Konec mi přišel uspěchaný. Asi přeci jen neodolám a třetí díl si půjčím také. Už jen proto, abych zjistila, jak se život hlavních hrdinů ubíral dále.
Jak už tu někdo řekl, vypravěčský styl si druhý díl rozhodně udržel, ale příběh pokulhával. Trvalo skoro 100 stran, než se začalo něco dít, a to něco nebylo tak uspokojivé jako v Měděném jezdci. Co však můžu říct, že knize nechybí je napětí a dobré zápletky. Na druhou stranu byly i momenty, které byly prostě neuvěřitelné, jako například úspěšné hledání Alexandra a útěk, ano tohle by se prostě stát nemohlo. Tak nějak si myslím, že nám toho autorka už víc než Měděného jezdce nabídnout nemůže, no uvidíme, jak si povede Letní zahrada, druhý díl bývá povětšinou kritický.
Sice to nebylo stejně úžasné jako první díl, ale i přesto musím dát pět hvězdiček, jelikož mě to opravdu bavilo. :)
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) útěk milostné romány zajatecký tábor Vlasovci (Ruská osvobozenecká armáda) váleční zajatci NKVD (Narodnyj komissariat vnutrennich děl)
Autorovy další knížky
| 2013 |  Měděný jezdec |
| 2013 | Taťána a Alexandr |
| 2013 | Letní zahrada |
| 2015 |  Bellagrand |
| 2016 | Ledové objetí |
Opět se mi četla skvělě :-) neuvěřitelný příběh