Tatér z Osvětimi
Heather Morris
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/538283/bmid_tater-z-osvetimi-6640bff1e1fa9.jpg
4
4516
4516
Tatér z Osvětimi série
1. díl >
Tetování vězňů v Osvětimi se stala symbolem holocaustu. Jedním z těch, kdo čísla na předloktí tetovali, byl slovenský Žid Lale Sokolov, rodným jménem Ludwig Eisenberg. Jeho příběh připomíná děsivé události v dějinách lidstva a ukazuje, že vedle sebe mohou existovat promyšlená brutalita i nesobecká láska. Autorka s citem odkrývá sedmdesát let staré události, aniž by milostný příběh převládal nad tím nejdůležitějším – ztrátou domova, utrpením a touhou přežít.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno:
2019
,
CPress
Originální název:
The Tattooist of Auschwitz, 2018
Interpreti: Martin Siničák
více info...
Přidat komentář
Kniha o tatérovi, který měl v podstatě "štěstí", dá-li se to tak nazvat. Ta hrůza a utrpení muselo být něco, co si nikdo z nás neumí ani představit. Lale měl štěstí v tom, že přežil, našel lásku a byl schopen při tom všem utrpení v sobě najít tolik síly, že si zachoval lidskost i odvahu.
Téma holocaustu je tématem i mé rodiny, takže takové knihy čtu hodně často. V tatérovi mi něco trošku nesedlo a drhlo. Ten koncentrák na mne působil takovým “fešáckým“ dojmem a byl jen jakoby nucenou kulisou vztahu Laleho a Gity. Děj klouzal po povrchu bez velkých emocí, jedna „šťastná“ náhoda se vršila na druhou. Ale kdo ví, kolik osudů, lásek a náhod se skutečně za ostnatými dráty odehrálo… Jen Ti, kteří to přežili, a těch už zbývá tak málo… Proto je každá takováto kniha (byť i méně zdařilá) potřebná. Mne nakonec nejvíce oslovil doslov autorky a syna Laleho.
Krásná a silná kniha, zabývající se ,,životem" v koncentračním táboře. Ukazuje nám, že i v tak těžké situaci jsou lidé schopni racionálně uvažovat a milovat.
Ještě více mě kniha zasáhla, když jsem zjistila, že se jedná o příběh, který je podle skutečné události.
Co mi trochu chybělo, tak některé části mohly být popsány více. Některé události se udály až moc rychle, bez větších detailů.
Velmi čtivá kniha, jež popisuje život v koncentračním táboře a síle lidi žít a přežít.
Důkaz toho, že i v těch nejhorších životních podmínkách se dá uchránit a zachovat si lidkost! Doporučuji!
Silný příběh lidí přeživších nejhorší hrůzy novodobé historie, příběh ukazujicí, že ryzí láska přežije všechny lidské krutosti. Příběh inspirující a povzbuzující k životu, znovu mi připomněl, že opravdu nemáme nač si v dnešní době stěžovat. Jsem šťastná, že Lale se rozhodl na sklonku svého života příběh sdílet, tohle svědectví by si měli lidé opakovaně číst...já to tedy mám určitě v plánu, když si zas budu myslet, že se mám špatně.
Knížka mě velmi zaujala, byla hodně čtivá. Nedoporučuji citlivým povahám číst v autobuse. Rád si jí ještě někdy přečtu.
Tatér z Osvětimi je historický román, který se odehrává (jak už bylo řečeno v názvu) v Osvětimi. Je to tedy další příběh z prostředí koncentračních táborů a druhé světové války.
Jako takový je příběh silný. To, čím si Lale a Gita a i všichni ostatní vězni museli projít, je strašné a já si dodnes kladu otázku, jak se to vlastně mohlo stát, kam vás různé okolnosti dovedou a hlavně co všechno dokáže populismus, který dostal Hitlera k moci.
Příběh je opravdu skvělý, asi zvláště proto, že ho napsal sám život. Jen se zatajeným dechem jsem četla o tom, čím vším si Lale prošel a jak se dokázal "oklepat" a bojovat dál.
Problém mám však se stylem vyprávění nebo jak to správně nazvat. Četla jsem už vícero knih z tohoto prostředí a tohoto období. První jsem dokonce přečetla, když mi bylo pouhých 12 a tehdy mě to natolik zdrtilo, že knihu jsem na dlouhá léta schovala do šuplíku a nechtěla ji ani vidět. Četla jsem Hanu, která mě rozplakala. Ale tuhle knihu prostě nenapsal sám Lale, ale pouze svůj příběh někomu převyprávěl a ten to sepsal. Navíc to měl být původně scénář. Kniha mi právě proto přišla spíš pouze jako popis a nedokázala jsem se do příběhu vžít jako u Hany. Moc tomu nepomáhalo, že Laleovi dlouhé měsíce vše procházelo a že mu prošli i velké věci. Chápu, že ten muž měl jen nesmírné štěstí, ale v kombinaci se zpracováním knihy jsem se prostě nemohla do příběhu vžít, nepůsobil až tak reálně. To mě hodně zklamalo. Tatér z Osvětimi mě nerozbrečel tak jako Hana a jiné příběhy. Mrzí mě to.
Ale co se musí nechat, tak příběh je napsán čtivě. Jsou zde někdy i krátké kapitoly, ale hlavně mě zajímalo, co se bude dít s Lalem dál a tak jsem se od knihy nemihla odtrhnout a slupla jsem ji jak malinu.
Postavy jsou také skvěle vykreslené. Je jasné, kdo je dobrý a kdo zlý. Nejvíc se mi líbilo jaký byl Lale gentleman za každých okolností. Ani Osvétim mu toto nesebrala.
Ale prostě mi u této knihy chyběl nějaký ten přesah, osobní přesah, takový ten styl vyprávění, který vás vtáhne do děje a zamává vám s emocemi. Jako by mi tam chyběli emoce.
Ale jedno se musí nechat. Takovou lásku, kterou našli Lale a Gita si asi přeje najít každý. Osvětim ji akorát posílila.
Silný příběh plný krutosti, strachu a beznaděje, ale taky lásky, zodpovědnosti za druhé a naděje. Neměli bychom zapomínat...
Životní příběh člověka, který byl v Osvětimi a oproti druhým mel štěstí, že tu dobu přežil, poznal svou životní lasku,kterou i přes odloučení dokázal znovu najít a prožít s ni zbytek života.Je moc dobře,ze veškerá zvěrstva, co se děly,nezlomily vsechny lidi a někteří dokazali i dál žít,i když to muselo být těžké...
Normálně si půjčuju 2 knížky na měsíc, maximálně 3... půjčila jsem si tuhle v úterý, dnes máme čtvrtek a já jí vracím... Co dodat... Ta kniha mě chytla tak, jak jedna ze 1000... Málokdy se mi to stane, že usednu a čtu a čtu, i kdyby se svět měl zbláznit....
Jelikož se o druhou světovou dost zajímám, tak mě přijde až neskutečně kolik štěstí Lale měl, kdyby to nebyl životopis, tak tomu neuvěřím... Neskutečně fascinující a úžasná knížka, která mě zcela dostala do kolen...
Čekala jsem příběh trochu jiný, ale popravdě jsem tímto nebyla vůbec zklamaná. Ač prožití tohoto příběhu muselo být strašlivé, tak jsem si ve čtení našla spíše příběh lásky a na ten jsem se upnula. Na hrůzy té doby krásně napsané a jsem opravdu ráda, že jsem si knihu přečetla.
Tato kniha byla prvni, co jsem cetla s touto tematikou, knihy ctu jine. Absolutne nerozumim, ze zde ma tak vysoke hodnoceni.
Musim rict, ze to na me nejak nefungovalo. Dialogy hrozne jednoduche, dej a popis taky, jde videt, ze se jednalo puvodne o scenar. Na me to proste nepusobilo, nezanechalo to takove dojmy a emoce jake by asi melo, pravdepodobne je to stylem psani, ktery mi proste absolutne nesedl.
Samotny pribeh je samozrejme dojemny a predstava krasna, ze nekdo v takove dobe a miste najde zivotni lasku a prezije to vsechno. Nektere pasaze mi prisly nerealne a dost zjednodusene. Chvilemi se mi nechtelo pribehu ani verit... diky tomu, jak to autorka lici to vypada, ze to vlastne nebylo tak “hrozne”, dostal se k jidlu, vlastni pokoj, moznost uzit si s Gitou.. v podstate takovy tvrdsi skautsky tabor. Na to o jak moc silne tema se jedna, jsem z knihy zklamana a predstavovala jsem si absolutne neco jineho.
Kniha je pro zacinajici ctenare a nenarocne ctenare. S touto tematikou jsou urcite lepsi dila na ktere se casem vrhnu.
Zajímavá, mrazivá, ikdyž některé pasáže poměrně těžko uvěřitelné. I to ale dovedu pochopit, myslím, že na některé věci už se ani vzpomínat do detailů nechtělo. Pro příběh to nebylo podstatné a naopak realita některých jiných mikropříběhů to plně kompenzuje. Asi nejvíc mě zasáhnul epilog o tom, že rodiče Laleho v Osvětimi skončili taky. Je milosrdné štěstí, že toto Lale nevěděl...
Fakt, že jsem knížku přečetla během dvou dní, ehm nocí... u mě o něčem vypovídá. Času je málo a spím snad ještě raději, než čtu. Nevím, jak to vnímali jiní, určitě je tam leccos zkreslené. Konec konců to Lale vyprávěl až na sklonku života, pravděpodobně je děj i hodně zjednodušený, ale pro mě znamenal naději a víru. Lale i Gita měli bez pochyby ve vší té mizérii obrovskou dávku štěstí. Jejich láska je na pozadí ponuré doby a příběhu jako oáza s čerstvou vodou uprostřed pouště.
Kniha se mi velmi líbila. Poukázala na to, že špatné věci dělali všichni, a to jen proto, aby přežili. Špatné věci, které se děly v koncentračních táborech, zde nebyly nikterak zlehčovány, zároveň zmíněny jen tak - mimochodem. Pokud čtenář není pozorný, nedivím se, že tvrdí, že jde o zklamání. Kniha mne okouzlila ale především proto, že neukazuje veškerá zvěrstva na sílu, za každou cenu, nechá svým způsobem na čtenáři, zda přemýšlí více, nebo čte "jen" příběh. Zároveň jsem ráda, že byl zmíněn život hlavních hrdinů po 2. sv. válce.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé Osvětim (koncentrační tábor) láska milostné příběhy tetování hrdinové holokaust, holocaust podle skutečných událostí oběti nacismuAutorovy další knížky
| 2018 |  Tatér z Osvětimi |
| 2019 | Cilčina cesta |
| 2021 | Tři sestry |
| 2020 |  Příběhy naděje |
| 2024 |  Sestry pod vycházejícím sluncem |
Desive, hrozne, priserne a zaroven nadejne a laskyplne. Na toto tema mam za sebou jiz spousty knih a i kdyz vsechny popisuji vesmes tutez situaci a hruzu, kazdy z pribehu a uhlu pohledu je neopakovatelny, navic kazdy ze svedku tohoto tragickeho obdobi voli i jinou formu vypraveni, maji jine zkusenosti, rozdilne prubehy a ruznoroda trapeni. Pribeh Tatera z Osvetimi se lisi trochu tim, ze hlavni postava popisuje nejen vsechna mozna utrpeni a traumata, ktera zazila, ale take malou jiskru nadeje v tom celem hnusu, ktery se v koncentracnich a vyhlazovacich taborech del. Urcite stoji za precteni a rozsiruje obzory a opet jsem se presedcila o tom, ze si ani neumim predstavit, co lidska mysl a lidske telo dokazi zvlanout a prezit. Necht se poucime z chyb, ktere se staly.