Tatíček pavouk
Jean Webster
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/134383/mid_taticek-pavouk-p5m-134383.png
4
113
113
starší překlad humoristické již zfilmované knihy
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 1920 , Nakladatelské družstvo Máje (Máj)Originální název:
Daddy-long-legs, 1912
více info...
Přidat komentář
Kniha celá psaná formou dopisů.........bohatý muž si v sirotčinci vyhlédne šikovné děvče a začne jej podporovat na studiích. Jediná podmínka je, že mu musí neustále psát dopisy.......
Na konci je pěkné rozuzlení, o koho se vlastně jedná.
Neprozrazuji, přečtěte si.
Toto vôbec nebola kniha len do červenej knižnice. Malo to grády, aj napriek jej epištolárnej forme. Trošku Pygmalion, trošku Popoluška. V listoch vidieť pekne prechod Judy od jednoduchej, takmer nevzdelanej mladej ženy k vedomostiam a rozhľadu. Ku koncu Judy premýšľa nad fatalizmom, zaujali ma jej úvahy, čo by bolo keby ľudia vedeli dopredu svoju mieru života. Rozuzlenie, ale bolo veľmi očividné a tam sa Judy prejavila trošku prostoducho, no. Inak, zaujímavý je aj celkový život autorky.
Tátu Sekáče jsem kdysi našel, co by čtenář teenager, v domácí paperback knihovničce. Kupodivu, byť se jedná o pravěk dívčí literatury, vtipný a čtivý příběh se mi líbil a klidně bych se k němu vrátil i dnes.
Nikdy neříkej nikdy červené knihovně!
Poprvé jsem ji četla, když mi bylo asi deset, a pořád se k ní vracím. Dodnes je to jedna z mých nejoblíbenějších.
Na knize se píše, že byla zfilmovaná, ale nic se mi o tom nepodařilo dohledat.
S knihou máme narozeniny ve stejný rok, dostaly jsme se k sobě, když mi bylo asi deset, a dodnes jsme kámošky :-).
Tahle kniha stojí za přečtení i ve chváli, kdy nejste dívka a nemáte 15 let. Kniha je sbídkou dopisů dívky ze sirotčince psaných muži, kterého nezná a který jí zaplatil vzdělání; jeho podmínkou jsou jen ony dopisy a to, že nebude vědět, kdo jejím dobrodincem je.
Ony dopisy jsou plné svérázné upřímnosti a humoru, emocí dívky ze sirotčince, která se dostala do světa, který daleko přesahuje vše, co ve svém životě poznala a očekávala, že pozná; také se tam buduje vztah mezi ní a jejím "tátou sekáčem", který jí neodpovídá na dopisy a ona je odkázána jen na svou představivost.
knihu jsem cetla poprve ve 12ti letech,postupem let je to kniha ke ktere se vracim nejcasteji.jak clovek starne tak i pohled na tuto knihu se meni-nic mene je stale skvela :-)
Tahle kniha mi přišla do ruky díky kamarádce a výzvě. No...a jsem tomu moc ráda. Nerada bych, aby mi unikll tak milý, vtipný a místy dojemný příběh.
Díky Výzvě jsem se po letech (mnoha) vrátila k Judy...v mládí jsem ji četla mockrát, byla to jedna z mých neoblíbenějších...nevím, jestli se dnešním mladým bude líbit, ale za mě prostě bezva...
Četla jsem ji prvně coby asi 12-ti letá a od té doby ještě několikrát.Je to skvělá a čtivá knížka,dodnes ji mám v knihovně.
Hezká knížka, vracím se k ní tak nějak pravidelně každé desetiletí svého života a vždy najdu něco nového...
Kniha je v naší rodině velmi oblíbená, ovšem v překladu Milady Lesné - Krausové s názvem Tatíček Pavouk z r. 1920. Na nový překlad si nemohu zvyknout. Zajímalo by mne, kolik filmů na daný námět existuje. Slyšela jsem, že dokonce existuje němý film podle knihy, zřejmě r. 1916. Neví někdo?
K recenzi ovšem nutno podotknout, že kniha není z 30. let. Vyšla poprvé v roce 1910 nebo 1912.
Kniha byla půvabná a velmi dobře se četla,až na to,že jsem od poloviny knížky věděla,kdo je Táta Sekáč.
Jinak vřele doporučuji pro dospívající slečny!!!
Naprosto skvělý příběh, ke kterému se již od dětství vždy jednou za čas vrátím a celý ho přečtu znovu. Vždy na jeden zátah. Sice vím, jak to dopadne, ale přesto mě čtení neskutečně těší, užívám si ho. A tím, že vím, jak to dopadne, bavím se Judynými dopisy i když jinak než poprvé. Kdyby jen věděla. :D
Docela hezká knížka, kdybych už asi od poloviny nečekala, jak to dopadne. Né že bych si přečetla konec, jenom mě to napadlo, a přišlo mi, že to musí pochopit už každý.
Hrdinka byla vtipná a "táta Sekáč" samozřejmě taky.
Doporučuji. i když pro mladší hrdinky-četla jsem v 11. nebo 10. letech.
Kniha, která podle mne patří do knihovničky, i když jsem ji prvně četla tak v 11. letech.
Netradiční kniha, vytvořená pomocí dopisů umožní čtenářům nakukovat trochu jinak do životů těch, o kterých ( kterým) se píše.
Že by moji touhu psát dopisy podpořila i četba této knihy ?
Dost možná :o)
Už jako malá jsem se u knížky bavila a knížka je čtivá i dnes.