Tchyně
Sally Hepworth
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/436445/bmid_tchyne-03d-436445.jpg
4
636
636
Lucy svou tchyni poznala před pěti lety. Ačkoli se k ní Diana tehdy chovala přátelsky a zdvořile, Lucy okamžitě poznala, že nesplňuje její představy. I přesto se jí snažila vždycky zavděčit. Teď se našlo Dianino tělo a vedle něj dopis na rozloučenou. V něm se píše, že raději zemře hned, než aby sváděla únavný boj s rakovinou. Jenže při pitvě se žádná rakovina nenajde. Místo toho patolog odhalí stopy jedu a dušení. Navíc je zřejmé, že každý člen rodiny něco tají. Ale co? A kdy už konečně všechno to tajnůstkaření skončí?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2021 , Ikar (CZ)Originální název:
The Mother-in-Law, 2019
více info...
Přidat komentář
3,5*
Od Tchyně jsem měla obrovská očekávání, protože jsem četla samé nadšené recenze. A i když kniha nebyla vůbec špatná, mým očekáváním bohužel nedostála.
Pozvolný děj bez napětí mi většinou nevadí, ale já se i na těch 300 stranách místy nudila. Občas jsem se mi pletlo, kdo je vypravěčem, přece jen těch pohledů a časových rovin bylo více. Děj (ani konec) nebyl nijak šokující, nedostavil se žádný velký zvrat, ale jako psychologické rodinné drama to špatné nebylo.
Hlavní postavy si u mě získaly mnoho sympatií, jejich vzájemný vztah a celkově vztahy tu byly vykreslené moc dobře a bavily mě. Nejednou jsem zaslzela. Stejně tak psychologii postav autorka vykreslila moc dobře.
Taky jsem se dozvěděla spoustu nových a zajímavých informací. Takže jsem nakonec ráda, že jsem si knihu přečetla a přečtu si i Rodinu odvedle. Tajemství porodních bab se mi ale asi líbilo o špetku víc :)
Jsem také tchýní a tak jsem byla zvědavá, jak jsou zde popsány tyto vztahy. Po přečtení recenzí jsem zjistila, že každý v knize hledá něco jiného. Já jsem se zaměřila na problémy, nepochopení, averzi mezi snachou a tchýní. Musím říci, že se spoustou myšlenkových pochodů jsem se ztotožnila-mám pomoci nebo nemám pomoci, mám poradit nebo ne. V podstatě ani tak, ani tak není z pohledu obou správně. Je to prostě o pochopení toho druhého, jak nakonec v knize i vyšlo najevo. Jak zde někteří připomínají, že raději hrdinka pomáhala druhým, tak zřejmě proto, že u nich vždy našla kladnou odezvu, což u své rodiny vždy tak nemusí být. Mě kniha pobavila, uklidnila a nakonec jsem se rozhodla, že ji obou snachám dám jako dárek, jak bude přijat netuším a neřeším.
Kniha stojí za přečtení, doporučuji.
Proč spolu lidé více nemluví? Komunikace v rodině je jejím základním kamenem.
Po knize jsem sáhla snad i trochu kvůli inspiraci, sama tchyní brzo budu. A tu mojí, nestrannou ženu, která dětem do života nezasahovala, asi nebudu schopna napodobit.
Tchyně je velmi vydařené rodinné drama. A hlavně Diana je zcela atypická žena. Přesto vlastně prožila život, aniž by její děti dostaly možnost svou matku skutečně poznat. Její pohnutky schvaluji, je dobré děti vychovat tak, aby spoléhaly hlavně samy na sebe a své schopnosti. Přesto mohla některé situace řešit částečným kompromisem.
Pohled z druhé strany, snachy Lucy, se postupně vyvíjí od lehké averze až k pochopení.
Knihu vřele doporučuji.
Moc jsem od této knihy neočekávala, ale překvapila. Hodně řeší rodinné vztahy, ale děj je plynulý, lehce napínavý.
Překvapivé čtení i když tento druh literatury není můj šálek kávy přesto jsem knihu přečetla a musím říci, že to bylo zajímavé čtení. Vztah matky k vlastním dětem byl zvláštní jako matka si to vůbec neumím představit. Diana s veškerou empatií pomáhala imigrantům více než vlastním dětem. Příběh byl opravdu dobře postaven a možná, že někde v realitě opravdu taková tchyně existuje, kdo ví.
V knize se víc, jak smrt tchýně, řeší rodinné vztahy.
Diana je vyobrazena jako žena, co se stará o druhé,ale v podstatě odmítá pomoci vlastní rodině,která ji vlastně mimo manžela nemá vůbec ráda.
K tragédii, která je nakonec tématem knihy nemuselo vůbec dojít, kdyby své děti byla schopna pochopit a pomoci jim.
Bomba, moc se mi kniha líbila! Skvěle napsané, líbilo se mi propojení minulosti/současnosti, pohled Diany a její minulost/Lucy. Autorka opět nezklamala! Těším se na další knížky!
Tak tohle mě ba! :-)... svižný čtení, pohled dvou žen, který ukazuje, že nic neni tak, jak to vypadá. Nesuďme, i když si myslíme, že víme vše..... A ještě k tomu dobré téma s několika moudrými myšlenkami. Fakt doporučuji !
Kniha o složitých rodinných vztazích.
Když jsem po knize sahala, očekávala jsem, že Diana bude taková ta klasická tchyně, trochu mrcha, která se plete do věcí, do kterých jí nic není, prostě nesnášenlivá stará čarodějnice ;-). Ale během čtení jsem pochopila, proč se zachovala tak, jak se zachovala.
Kniha se čte svižně, po krátkých kapitolách, ve kterých se střídají pohledy tchyně a snachy a to mi vyhovovalo.
Jsem dcera, matka, tchyně a tchýni jsem měla. Tak vím, jak bývá složité skloubit úhly pohledů a názorů na věci v našem životě. Chce to velký ranec tolerance a pochopení. Bylo to dobře napsáno, jen mi vadilo docela dost tiskových chyb - i když zrovna za to autorka nemůže.
Opravdová pecka! Bála jsem se, že to je zase "insta mnoho povyku pro nic", ale byla to skvělá čtecí zábava.
Knihou nás provází snacha a tchyně (překvapivě) a střídá se minulost a přítomnost. Kapitoly jsou krátké a přehledné. Důležitá je komunikace! O tom to celé bylo, je a bude. Dlouho se mi nestalo, že by mě kniha bavila od první strany, prvního odstavce... Hltala jsem ji, jak už dlouho žádnou jinou! Napínavá, humorná, dojemná, k zamyšlení a až na některé fáze (nemůžu spoilerovat) - bezchybná!
Tohle bylo hodně zajímavé a napínavé čtení. Příběh rodiny kde hlavní roli hraje tchyně, kterou ne každý má rád.
Začíst se a oblíbit si postavy nebylo úplně snadné a nějakou dobu mi to trvalo. Pak se ovšem příběh rozjel a ke konci byla kniha již doslova neodložitelná...
Sally Hepworthová je pro mě autorkou, jejíž příběhy vždy překvapí. Jakkoliv obyčejné a jednotvárné se na prvních stranách zdají být.
Její RODINA ODVEDLE je jedním z mála thrillerů, které si člověk zapamatuje. A nádherný ženský román TAJEMSTVÍ PORODNÍCH BAB se stal pro citlivě a vrstevnatě zpracované téma mou srdcovou záležitostí.
Přesto jsem na TCHYNI neměla velká očekávání.
Případ Dianiny smrti mi přišel tak zapeklitý, až se zdál nerozluštitelný, aby zůstal uvěřitelný. Dlouho mě hnala vpřed právě jen touha zjistit, jak to celé bylo...
Někde uprostřed se to ovšem překlopilo a já pocítila soucit s hrdiny, jejichž jednání jsem toužila pochopit. Nakonec mi to přišlo všechno vymyšlené tak šikovně, že jsem se do čtení nadchla.
Autorka zvolila formu retrospektivy a střídala dvě vypravečky, z nichž jedna byla natolik rozporuplná, že jsem si ji začala dost užívat. Plně jsem tu ženu však docenila, až když bylo pozdě...
Myslím, že pro témata, která začala Sally Hepworth ke konci vyprávění otevírat, pro děsivé vyústění a pro samotnou postavu Diany si budu knihu ještě dlouho pamatovat.
První polovina knihy byla méně záživná a vleklejší, děj měl dle mého i pár nevychytaných drobností, které rušily či působily odfláklejším dojmem - proto nemohu dát pět hvězd.
Z větší části to byla ale zábava... Honba za odhalením pravdy a originální procházka myšlenkovými pochody dvou znepřátelených žen.
Za mě dobrý!
Zábavná a napínava kniha, stejně jako předchozí od autorky. Sice možná trochu pomalejší rozjezd, ale poté už nešla odložit.
Kniha se čte velmi rychle a musím říct, že jsem myslela, že to bude "typická" tchyně, ale pozor. Nepodlehněte předsudkům. Nakonec jsem musela svůj názor přehodnotit a četbu jsem si užila.
Kniha se dá přečíst rychle. Nedělalo mi problém orientovat se v čase a ději postav. Často se dá odhadnout dej příběhu. Příjemná oddechovka když není co číst.
+ popsání psychické stránky tchyně a snachy.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Rodina odvedle |
| 2021 |  Tchyně |
| 2022 | Hodná sestra |
| 2016 | Tajemství porodních bab |
Příběh o vztazích v jedné australské rodině vyprávěný ve dvou časových rovinách z pohledu tchýně a její snachy.
No ano, i já jsem se během života dostala k oběma rolím - byla jsem snachou své tchýně a nyní naopak jsem tchyní partnerce mého syna. A vůbec to není jednoduché. Se zkušenostmi, které mám, stále našlapuji opatrně a po špičkách, abych něco nezkazila. Snažím se o vstřícnost a empatii a zdá se, že to je s naší Kristýnkou oboustranné. Jsem si jistá, že můj syn nemá o ničem ani potuchy, ale hlavní je, že je spokojený stejně jako mí vnuci...
V mnoha ohledech jsem tchýni Dianě velmi rozuměla, v mnohém jsem s ní souhlasila. Komunikovat (pokud možno vřele nebo alespoň přátelsky) s cizí ženou jiné generace je hrozně těžké a mnohdy podléháme falešnému dojmu, že všichni myslí podobně jako my. Samozřejmě je to nesmysl. I Diana si často uvědomovala, že ne vše, co řekla nebo udělala je pro její snachu Lucy srozumitelné...
To, jak příběh dopadl, mne ani moc nepřekvapilo. Dalo se to čekat.
Dávám za tři, protože mi chybělo napětí i překvapivost.