Technik Velkého Kyjeva
Vladimir Vasiljev
Vladimir Vasiljev se do povědomí českých čtenářů zapsal především jako spoluautor románu Denní hlídka, ovšem své doposud nejzásadnější dílo ve skutečnosti napsal ještě předtím. Je jím právě Technik Velkého Kyjeva, jedna z klíčových knih, které v 90. letech minulého století pomáhaly formovat podobu novodobé ruské fantastiky. Svět, do něhož nás autor přivádí, se podobá světům meče a magie – jen s tím rozdílem, že meče nahrazují pušky a pistole, hrdinové nejezdí na koních, nýbrž v rychlých autech, a místo čár a kouzel zaujímá vyspělá technika. Je to svět nekonečných velkoměst, obývaných nejen lidmi, ale i elfy, trpaslíky, orky a dalšími rasami. Svět, v němž stroje žijí vlastním životem, a nepotřebují – ba ani nechtějí – dohled živých bytostí. Svět, po jehož silnicích a dálnicích se prohánějí divoké kamiony. Svět plný tajemství a skrytých pravd... Je to fantasy? Je to sci-fi? Je to kyberpunk? Odpověď na každou z těchto otázek zní ano, ale jednotlivé žánry a hranice mezi nimi pro Vasiljevovu nespoutanou fantazii nic neznamenají. Mísí se a splývají ve strhujícím příběhu, v němž se jedná o osud celého světa.... celý text
Přidat komentář
Pre mňa príjemné prekvapenie. Neošúchané takže aj prekvapivé. Bavil som sa. Šachnuš todd!
Hodně zajímavý svět a příběh, který mě bavil. Když jsem začal číst a zjistil jsem, že se v příběhu vyskytují i jiné rasy jako orkové, elfové atd, myslel jsem, že inspirací byl svět Shadowrunu, ale to jsem se pletl. Je to opravdu natolik unikátní, že neznám nic podobného. Příběh mě bavil a kniha se četla snadno a rychle. Souhrnem velmi příjemná kniha ze světa cyberpunku/sci-fi/fantasy.
Pro mě úplně nový svět a hlavně mě dostalo "ochočování" vozidel.Až na tem urychlený konec to docela šlo.
Je třeba ocenit zajímavý svět, ale způsob vyprávění mi příliš nesedl. Příliš rozvleklý a pak náhle rychle až fantasticky zakončovaný. Prvních 200 stran se o fungování světa nic nedovídáme a pak je vše vychrleno, i když už to v danou chvíli zbrzdí akci.
Dal jsem plný počet hvězdiček, protože se mi to líbilo. Nikde žádná princezna, případně emzáci...naopak, neobyčejný svět - to byla dobrá myšlenka, nápad, který jsem nikde jinde nečetl, pointa překvapivá.
I přes zajímavý svět mám k této knize spoustu výhrad, pojďme si to shrnout...
Forma - styl psaní autora mi úplně nesedí (v této knize, jinou od něj jsem zatím nečetl), přijde mi hodně nezralá a použití přídavných jmen mi často připadal spíš rušivý.
Postavy - při čtení mi přišlo, že hlavní skupina je tvořena umělými NPC, které se snaží vypadat "lidsky" (uvozovky kvůli elfům, orkům, goblinům...) ale moc jim to nejde. Celkově jsem se nedokázal sžít ani s hlavní postavou ani s žadnou jinou a nedávám tomu za vinu to, že jsem těsně před touto knihou četl jednu od Neila Gaimana a před tím Hyperion. Taky bych čekal, že v tak rozličné skupině, budou vznikat nějaké konflikty a místo toho se všichni extrémně respektují a fungují skoro jako stroje.
Příběh - začátek je pomalejší, ale když se začali objevovat trpaslíci a orkové, čekal jsem velkou jízdu. A ta se konala tak nějak na půl. Zvraty jsou často celkem snadno předvídatelné to by ani nevadilo kdyby... Kdyby možná autor dokázal víc popsat svět kolem, jeho fungování, podhoubí světa, kde spolu žijí kromě lidí i elfové, trpaslíci, goblini a taky auta, počítače...
Líbí se mi svět, ve kterém se příběh odehrává, ale příběh samotný za ním dost pokulhává.