Technologie dubnového večera
Václav Kahuda (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/514616/bmid_technologie-dubnoveho-vecera-RXp-514616.png
4
7
7
Znění tohoto textu vychází z díla Technologie dubnového večera tak, jak bylo vydáno v Brně nakladatelstvím Host ve spolupráci s nakladatelstvím Petrov v roce 2000. Pro potřeby vydání Městské knihovny v Praze byl text redakčně zpracován.
Přidat komentář
Je to takový specifický, devadesátkami a kahudovštinou prodchnutý hospodský víceméně slovotok, důstojně navazující na hrabalovskou tradici. Pro mě osobně nosnější tam, kde tematizuje rozličné prasečinky, nechutnosti a humorné historky nežli tam, kde se noří do plkání přerostlých chlapečků o zbraních, válečných dějinách a zčásti už i konspiračních teorií. Nicméně bohužel i to je Kahuda, jinak možná největší lyrik české prózy devadesátých a nultých let...
Autorovy další knížky
| 1999 |  Houština |
| 2014 | Vítr, tma, přítomnost |
| 1997 | Veselá bída |
| 2001 | Proudy |
| 1998 | Exhumace |
Jako dědek v důchodu se snažím chodit na vycházky a pozorovat okolí. Není to žádná pomluva, ale pokud se sejdou tři ženy nebo tři muži, jejich pokec vypadá zcela jinak. Dámy, jdoucí z nákupu ševelí jedna přes druhou a prakticky vůbec nevnímají, co která říká. Pak se rozejdou a všechny tři jsou spokojené, jak si krásně povykládaly. Když u naší benzinky stojí tři chlapi s lahváči v rukou, vypadá debata často následovně. První říká: „Ta má ale krásný kozy!“. Následuje zasněné ticho. Druhý se po chvíli přidá: „To pivo je nějaký mdlý, dám si k němu rumiště.“. Skoro ticho, jen slyšíte glogloglo a říhnutí. Třetí to rozhrábne: „Dneska ráno jsem se málem posral.“.
V této knize je to trochu jiné. Jde o hospodský pokec dvou chlapů s apoštolskými jmény Jan a Petr. Slovy ani tématy nešetří, ale hlavně jde o sex v jakékoliv podobě. Mimo hrabalovskou poezii jsou to takové vianovsky laděné a ulítlé vlny. I přes občas drsný hospodský slovník jde o žízeň, a to i o žízeň po naplněném životě. Životě se vším všudy.